Před téměř 99 miliony let se na území dnešního severního Myanmaru rozkládal úplně jiný svět. Teplé prostředí střední křídy pokrývaly rozsáhlé lesy, mezi nimiž se nacházela vlhká místa a oblasti ovlivněné vodou. Stromy zde produkovaly pryskyřici, která stékala po jejich povrchu, zachytávala drobné částečky okolního prostředí a ukládala je do vrstev, které se později měly stát jantarem.

Jeden takový výron mohl dát vzniknout i dnešnímu kusu JKS-2.

Čerstvá pryskyřice byla ještě měkká a pomalu se pohybovala. Při svém toku nabírala jemný organický materiál, drobný detrit a mikročástice z okolního prostředí. Vznikaly v ní proudnice a různě průsvitné vrstvy, jejichž stopy jsou v kameni patrné dodnes.

Pak se do jejího příběhu dostal neobvyklý biologický fragment.

Dnes jej v jantaru rozpoznáváme jako část lilijice s charakteristickým radiálním uspořádáním. Jak přesně se tento fragment k pryskyřici dostal, už určit nelze. Mohlo jít o materiál přenesený z prostředí ovlivněného vodou a zachycený na místě, kde se různé části tehdejšího ekosystému setkávaly. Nevíme, jak dlouho jeho cesta trvala ani co přesně ji způsobilo. Víme však, že se nakonec dostal do kontaktu s pryskyřicí.

A právě tam zůstal.

Jeho část dnes neleží ukrytá hluboko uvnitř kamene. Zachovala se přímo na jeho povrchu, kde vytváří výraznou strukturu odlišnou od okolní pryskyřice. Kolem ní zůstaly rozptýlené organické částice a jemné stopy původního proudění, jako by materiál stále zachovával poslední okamžiky doby, kdy ještě nebyl pevným jantarem.

Pryskyřice postupně tuhla. Některé její partie zůstaly průsvitnější, jiné se kvůli množství zachyceného materiálu staly tmavšími a zakalenějšími. Následovaly miliony let geologických změn. Z měkkého výronu stromové pryskyřice vznikl tvrdý burmit a krátká událost z dávného prostředí se proměnila v trvalý fosilní záznam.

Dnes má JKS-2 hmotnost 1,59 gramu a zůstává v surovém přírodním stavu. Nebyl vyleštěn do pravidelného tvaru, takže si uchovává nerovnosti a původní charakter povrchu. Právě na něm lze hlavní biologickou strukturu pozorovat bez toho, aby ji překryla moderní úprava. Vložený text

Pod ultrafialovým světlem se jeho průsvitnější části rozsvěcují světle modrou až azurovou fluorescencí, zatímco tmavší partie vytvářejí výrazný kontrast. Vložený text

JKS-2 tak uchovává víc než jen fosilizovanou pryskyřici – na svém povrchu nese drobnou stopu setkání dávného lesa se světem ovlivněným vodou, která přečkala téměř sto milionů let.