Před téměř 99 miliony let se v oblasti dnešního severního Myanmaru rozkládal rozsáhlý druhohorní les. Stromy zde opakovaně uvolňovaly hustou pryskyřici, která stékala po jejich povrchu, vrstvila se a zachycovala drobné části okolního prostředí. Jeden z těchto výronů se měl po nesmírně dlouhé cestě časem proměnit v dnešní jantar JKS-1.

Jeho vznik zřejmě nebyl výsledkem jediného klidného výronu. Vnitřní stavba kamene ukazuje vrstvy a bloky pryskyřice s různou průsvitností i zbarvením. Materiál se patrně ukládal postupně, měnil směr toku a v různých okamžicích zachycoval další částečky okolí. Dodnes jsou v něm patrné medové, jantarově oranžové, tmavě hnědé až téměř černé partie, které vytvářejí obraz složitého vývoje původní pryskyřice. Vložený text

Do měkké hmoty se dostával také materiál z okolního lesa. Drobné fragmenty vegetace, organický detrit a mikročástice zůstaly mezi jednotlivými vrstvami a dnes tvoří přirozenou součást exempláře. Žádný hmyz zde zatím nebyl spolehlivě rozpoznán; příběh tohoto kusu proto nestojí na jediném dokonale zachovaném organismu, ale na samotné pryskyřici a na tom, co vypovídá její struktura. Vložený text

Nejnápadnějším prvkem JKS-1 je rozsáhlá otevřená čočkovitá kapsa. Dnes umožňuje nahlédnout přímo do míst, která by u běžného kompaktního kusu zůstala skryta uvnitř. V jejím prostoru se střídají fragmentované části pryskyřice, světlé sedimentární povlaky, tmavý organický materiál a průsvitnější oblasti. Nelze přesně určit, kdy získala svou dnešní otevřenou podobu. Její stav však spolu s mohutnou zvětralou krustou zachovává záznam dlouhého geologického vývoje materiálu. Vložený text

Pryskyřice postupně ztratila svou původní měkkost a během milionů let se změnila ve fosilní jantar. Okolní prostředí mezitím působilo na jeho povrch a vytvořilo silnou přírodní krustu, která dnes pokrývá značnou část kusu. JKS-1 tak nebyl broušen ani leštěn do líbivého tvaru. Zůstal téměř takový, jaký jej vytvořily přírodní a geologické procesy. Vložený text

Dnes váží téměř devadesát gramů a při běžném světle působí robustně, temně a členitě. Teprve při nasvícení se uvnitř otevřené kapsy objevují průsvitnější vrstvy a prostorová hloubka. Pod ultrafialovým světlem se některé z nich rozsvítí světle modrou až azurovou září, zatímco neprůsvitné části zůstávají jako tmavé siluety mezi nimi. Vložený text

JKS-1 není jen kusem jantaru – je otevřeným pohledem do samotné stavby pryskyřice, která si téměř sto milionů let uchovala stopy svého vzniku.