Přihlaste se k odběru newsletteru a získáte 25 věrnostních bodů. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
- Úvod
- Příběh jantaru BJ-7 – Dvojice v medové vrstvě
V medově zbarvené pryskyřici BJ-7 zůstali zachyceni dva drobní blanokřídlí, uložení blízko sebe, ale každý v trochu jiné poloze. Jejich těla se dnes objevují mezi jemnými proudnicemi, drobnými částečkami detritu a světlými body pylu. Tento jantar pochází z oblasti Hkamti v Sagaing Region a vznikal přibližně před 110 až 100 miliony let, v době starších myanmarských pryskyřičných lesů.
Pryskyřice mohla stékat po povrchu stromu v klidnějších, navazujících vrstvách. Její vnitřní stavba dnes ukazuje jemné laminární pásy a tokové linie, podél nichž se místy soustředily mikročástice organického materiálu. Nešlo o zcela čistý výron: spolu s pryskyřicí se uzavíral jemný sediment, pyl, drobné rostlinné zbytky a malé kapsy plynu, které zůstaly v hmotě jako kulovité až oválné bubliny.
První blanokřídlý je zachován se štíhlým tělem, jemnými segmentovanými končetinami a membránovým křídlem. Druhý jedinec leží nedaleko a vykazuje podobnou stavbu těla se zúžením mezi hrudí a zadečkem a dlouhými končetinami. Přesný okamžik jejich zachycení neznáme. Mohli se dostat na lepivý povrch pryskyřice v krátkém sledu, nebo během jiné fáze téhož výronu. Jejich blízkost v jediném kusu však vytváří neobvyklou dvojici, která dnes tvoří hlavní biologickou scénu BJ-7.
Vedle obou jedinců je zachován ještě drobný hmyzí fragment, jehož morfologie už nedovoluje přesnější určení. Může jít o část končetiny nebo tělního článku, ale další interpretace by byla spekulací. Rostlinný obsah je jemnější: pylová zrna jsou rozptýlena v průhledné matrici a doplňuje je tenký vláknitý fragment vegetace spolu s dalším nepravidelným organickým zbytkem. Tyto drobnosti připomínají, že pryskyřice nezachytila jen hmyz, ale i část materiálu, který se pohyboval v bezprostředním okolí stromu.
Pohyblivé tekutinové kapsle v tomto kusu pozorovány nebyly. Viditelné dutiny odpovídají statickým plynovým bublinám. Výrazný halo efekt rovněž nebyl zaznamenán a pouze velmi jemné mikrotrhliny připomínají dlouhý geologický vývoj materiálu. Biologické inkluze zůstávají relativně dobře čitelné a nejsou zásadně překryty detritem ani tokovými liniemi.
Po desítkách milionů let polymerizace a fosilizace vznikl kompaktní jantar, jehož charakter dobře odpovídá materiálu z lokality Pat-ta Bum. Dnes má BJ-7 hmotnost 1,60 g a rozměry 21,65 × 16,99 × 7,40 mm. Leštěný cabochon je převážně čirý až lehce zamlžený a díky medově zbarvené matrici dovoluje sledovat oba blanokřídlé i doprovodný biologický materiál z více směrů.
Pod UV světlem se jeho vzhled výrazně mění. Při osvětlení ze strany pozorovatele vystupuje modré až modrofialové zabarvení, zejména v průhlednějších částech a podél tokových struktur. Při průsvitu skrz celý objem se pryskyřice rozsvěcuje plošně blankytně modře a biologické inkluze vystupují v teplejších zlatavých až světle hnědých tónech.
BJ-7 je příběhem dvojice: dvou blanokřídlých, kteří se v jediné vrstvené kapce pryskyřice ocitli tak blízko, že jejich společný obraz přežil více než sto milionů let.




