Těsně pod povrchem BJ-52 je uložen brouk, který tvoří nejvýraznější biologický bod celého kusu. Není však uvnitř sám. V jiné části pryskyřice se zachoval dvoukřídlý hmyz, další neurčitelné hmyzí fragmenty, pylová zrna, části vegetace a jemný organický detrit. Společně vytvářejí obraz několika různých epizod uzavřených do jednoho kusu.

Pryskyřice vznikla v oblasti dnešního Hukawng Valley v Myanmaru přibližně před 99 miliony let. Její výrazné proudnice ukazují, že se v době vzniku pohybovala a ukládala ve více fázích. Čerstvá hmota mohla stékat po povrchu stromu, přibírat drobné částice z okolí a postupně překrývat starší vrstvy. Přesný sled událostí neznáme, ale rozložení inkluzí naznačuje, že jednotlivé biologické stopy nebyly zachyceny všechny současně.

Brouk z řádu Coleoptera leží blízko povrchu a jeho základní tělní stavba zůstává dobře čitelná, i když jemné detaily byly částečně ovlivněny pozdějším opracováním kusu. O něco dál je přítomen dvoukřídlý hmyz z řádu Diptera, zachovaný jako menší doprovodná inkluze. Vedle nich jsou rozptýleny i drobné hmyzí fragmenty, které nelze bezpečně přiřadit ke konkrétnímu organismu. Tato kombinace ukazuje, že pryskyřice během toku zachycovala biologický materiál v různých podobách.

Rostlinný obsah celý obraz rozšiřuje. Uvnitř jsou pylová zrna, části vegetace, otisky listového materiálu a jemné rostlinné mikročástice. Nejde o jednu jedinou rostlinnou inkluzi, ale o více různých stop prostředí. Některé mohly být zachyceny při přímém kontaktu pryskyřice s vegetací, jiné se do ní mohly dostat jako drobný materiál z okolí. Přesnější botanické určení však technický list nedovoluje.

Mezi biologickým obsahem se táhnou výrazné proudnice, které dávají kusu hloubku a ukazují směr původního toku. Jemný debris a sedimentární složky tvoří přirozené pozadí, ale nebrání pozorování hlavních inkluzí. Plynové kapsle ani pohyblivé libely nebyly bezpečně doloženy a domichnia v tomto kusu přítomna nejsou. Celek tedy odpovídá vlhkému tropickému lesnímu prostředí bez prokazatelného pobřežního nebo brakického vlivu.

Po ztuhnutí následovala dlouhá cesta sedimenty a geologickým časem, během níž se původní pryskyřice proměnila ve fosilní jantar. Jemné vnitřní linie a optické změny kolem některých inkluzí dnes připomínají dlouhý vývoj materiálu, aniž by narušovaly jeho stabilitu.

Dnes má BJ-52 rozměry 19,34 × 13,64 × 8,79 mm a hmotnost 1,46 g. Leštěný oválný cabochon je průhledný až dobře průsvitný, s medově žlutohnědým tónem a výraznou prostorovou kresbou proudnic. Pod UV světlem se povrch rozsvěcuje studeně modrobíle až azurově, zatímco při průsvitu zezadu přechází do světle zelené, žlutozelené až téměř limetkové fluorescence. Brouk i další biologické inkluze přitom vystupují jako tmavé kontrastní siluety.

BJ-52 tak není jen jantar s jedním broukem. Je to několik vrstev života a okolního prostředí, které proudící pryskyřice postupně spojila do jediného kompaktního záznamu dávného lesa.