Nejprve si v BJ-35 všimneme něčeho, co není živočichem. V jedné části pryskyřice zůstala plošná stopa listového materiálu, vedle ní dva odlišné typy pylových částic a drobné fragmenty vegetace. Teprve při dalším pozorování se v prostoru objeví dvoukřídlý hmyz a další neurčený hmyzí fragment. Kus tak nepůsobí jako okamžik zachycení jediného tvora, ale jako směs stop, které do pryskyřice vstupovaly v různých chvílích.

Pryskyřice pochází z oblasti Hukawng Valley v severním Myanmaru a její stáří odpovídá přibližně 99 milionům let. Vnitřní proudnice ukazují, že hmota se ukládala ve více fázích. Jemné, místy souběžné a jinde lehce deformované linie naznačují pohyb tekoucí pryskyřice, která překrývala starší vrstvy a zachycovala další materiál z okolního lesa. Přesný sled událostí dnes určit nelze, ale rozdílné polohy inkluzí dávají smysl právě jako výsledek opakovaného toku.

Dvoukřídlý hmyz je zachovaný relativně dobře a jeho tělo nese známky mírné deformace způsobené tlakem pohybující se pryskyřice. Základní morfologie však zůstává čitelná natolik, aby bylo možné bezpečně určit řád Diptera. Druhý hmyzí objekt je pouze fragmentem, který nelze s jistotou přiřadit ke konkrétní skupině. Mohl být oddělen už před zachycením, nebo jej mohl narušit samotný pohyb pryskyřice; doložit lze pouze jeho biologický původ.

Rostlinná část příběhu je bohatší. Jeden typ pylu tvoří jemné kulovité částice, druhý je drobnější a méně pravidelný, takže zřejmě pochází z jiného botanického zdroje. Vedle nich jsou nepravidelné fragmenty vegetace a plošné struktury odpovídající otiskům listu nebo jeho části. Tyto stopy spolu s organickým detritem a jemným minerálním sedimentem vytvářejí obraz prostředí, kde se čerstvá pryskyřice setkávala s vegetací i s materiálem z lesního podloží.

Drobné plynové bubliny připomínají proces tuhnutí, zatímco pohyblivé tekutinové kapsle zde doloženy nejsou. Domichnia rovněž přítomna nejsou. Vnitřní praskliny mají fosilní charakter a nezasahují natolik, aby narušovaly stabilitu kusu. Jemný halo efekt kolem některých inkluzí místy zvyšuje jejich čitelnost.

BJ-35 má dnes rozměry 29,11 × 18,00 × 10,19 mm a hmotnost 3,07 g. Leštěný oválný cabochon je středně až dobře průsvitný, i když část objemu zakaluje debris. Na hranách zůstaly lokálně méně doleštěné partie, které vznikly šetrným opracováním s omezením úbytku materiálu. Při běžném světle převažují žlutohnědé až medové tóny.

Pod UV světlem se charakter kusu výrazně promění. Zepředu se objeví modrofialová až sytě kobaltová fluorescence s azurovými přechody, zatímco při průsvitu zezadu se pryskyřice rozsvítí žlutozeleně až zelenkavě tyrkysově a místy přechází do smaragdových tónů. Tmavší inkluze zůstávají jako ostré kontrastní siluety.

BJ-35 tak spojuje dvě různé vrstvy příběhu: živočišnou stopu v podobě dvoukřídlého hmyzu a rostlinný záznam tvořený dvěma typy pylu, vegetačními fragmenty a otiskem listu. Není to jediná scéna, ale malý archiv opakovaných kontaktů pryskyřice s lesem.