Pro registrované zákazníky sleva ve výši 10 % na objednané zboží.
Logo
Nevíte si rady? Zavolejte.
Pište nám kdykoliv přes WhatsApp nebo SMS. Telefon
0 ks
za 0 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
Nakupte ještě za 2 500 Kč a máte dopravu ZDARMA
Nepropásněte novinky, akce a slevy!

Přihlaste se k odběru newsletteru a získáte 25 věrnostních bodů. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

  1. Úvod
  2. Jantary z Myanmaru (Barma)
  3. Okno do druhohorního světa jantaru z Myanmaru JKW-31

Okno do druhohorního světa jantaru z Myanmaru JKW-31

Tmavá krusta kontrastuje s medově žlutými průsvitnými zónami tohoto 2,04g burmitu z Hukawng Basin. Uvnitř se zachoval fragment hmyzu, hmyzí trus, drobná vegetace a půdní debris. Tyrkysově modrá UV reakce spolu s proměnlivým průsvitem zvýrazňuje vrstevnatou stavbu a pralesní charakter celého kusu. celý popis
Dostupnost
skladem 1 ks
Nejsme plátci DPH
890 Kč
/ ks
+44 bodů
Kompletní specifikace

 

TECHNICKÝ LIST JANTARU

 

Identifikace kusu

Přírodní jantar nepravidelného asymetrického, mírně zploštělého až klínovitého tvaru, s široce rozevřeným obrysem, zaoblenými okraji, členitými výstupky a prohlubněmi, nese výraznou silnou krustu v tmavě hnědých až černohnědých odstínech, která se střídá s odkrytými medově žlutými, zlatavými, oranžovohnědými a místy načervenale hnědými plochami pryskyřice, přičemž tenčí okrajové partie jsou průhledné až průsvitné, zatímco oblasti s krustou a hustším vnitřním obsahem zůstávají neprůhledné, celek si zachovává původní přírodní charakter a hladší pozorovací plochy umožňují nahlédnutí do vrstevnatého nitra s výrazně kontrastní kresbou a podtrhují sběratelsky působivý kontrast přírodního povrchu, průsvitné pryskyřice a tmavých vnitřních zón.

Původ

Jantar pochází z Myanmaru, z Kachinského státu v severní části země, která je světově významnou oblastí výskytu křídové fosilní pryskyřice známé jako burmit, charakteristické širokou škálou žlutých, oranžových, červenohnědých a tmavých odstínů, pevnou strukturou, výraznými přírodními krustami a mimořádně rozmanitým biologickým i detritickým obsahem, přičemž zdejší jantar vznikal v prostředí dávných lesních ekosystémů a dnes představuje důležitý paleontologický materiál dokumentující podobu suchozemského života, rostlinných společenstev a drobných organismů tehdejšího tropického prostředí, díky čemuž je vyhledáván sběrateli, badateli i muzejními institucemi po celém světě s mimořádným významem pro poznání druhohorní přírody jihovýchodní Asie.

Stáří

Stáří jantaru činí 99,3–98,5 mil. let a odpovídá ranému cenomanu svrchní křídy, období mimořádně významnému pro vývoj suchozemských ekosystémů, v němž se rozvíjela pestrá společenstva hmyzu, dalších bezobratlých organismů a rostlin, jejichž drobné části mohly být zachyceny tekoucí pryskyřicí a následně uchovány v mimořádně jemném detailu, přičemž burmit z Kachinského státu patří mezi nejvýznamnější světové zdroje fosilních dokladů tohoto geologického času a umožňuje nahlížet do podoby dávného lesa, jeho mikroprostředí, přirozených procesů i vzájemných vztahů organismů, které by se v běžných sedimentech zpravidla nezachovaly, včetně drobných měkkých a křehkých anatomických znaků obtížně zachytitelných jinými fosilizačními procesy.

Podlokalita

Celkový charakter pryskyřice, zbarvení materiálu, vnitřní struktura, optické vlastnosti i charakter zachovaných biologických inkluzí velmi dobře odpovídají burmitskému jantaru pocházejícímu z lokality Noije Bum v oblasti Hukawng Basin. Noije Bum patří mezi nejvýznamnější a nejlépe zdokumentované zdroje křídového jantaru v Kachinském státě a dlouhodobě představuje referenční naleziště pro velkou část sběratelského i vědeckého materiálu. Pozorované znaky nevykazují odchylky, které by naznačovaly jinou hlavní provenienci v rámci Myanmaru. Přesná těžební jáma, šachta, sloj ani konkrétní místo těžby, z něhož byl tento kus získán, však nejsou známy ani doloženy dostupnou dokumentací, a proto zůstávají blíže neurčeny.

Rozměry

Rozměry jantaru činí 29,03 × 20,19 × 8,95 mm a zachycují jeho největší délku, šířku a tloušťku v přirozeně nepravidelných osách, přičemž vzájemný poměr těchto hodnot odpovídá kompaktnímu, mírně zploštělému až klínovitému exempláři s členitým obrysem, zaoblenými okraji, lokálními výstupky a zachovaným povrchovým reliéfem, jehož rozměrové uspořádání poskytuje dostatečnou plochu pro pozorování barevných přechodů, silné tmavé krusty, průsvitných okrajových zón i vnitřních struktur, zároveň však ponechává kusu přirozenou proporci vhodnou pro samostatné sběratelské uložení, fotografickou dokumentaci, odborné studium a bezpečnou prezentaci v ochranné kazetě při zachování přehledné orientace jednotlivých stran a přirozených povrchových dominant.

Hmotnost

Hmotnost jantaru činí 2,04 g a vztahuje se k celému zachovanému exempláři včetně fosilní pryskyřice, výrazné přírodní krusty, vnitřních částic a všech struktur tvořících jeho současnou podobu, přičemž tato hodnota odpovídá kompaktnímu sběratelskému kusu s příznivým poměrem plochy, tloušťky a zachovaného přírodního reliéfu, umožňuje jeho přesnou katalogovou evidenci a společně s rozměry vytváří jednoznačný fyzický záznam důležitý pro dlouhodobou dokumentaci, muzejní uložení i budoucí porovnávání stavu, zatímco nízká hmotnost usnadňuje bezpečnou manipulaci, pozorování pod zvětšením a prezentaci bez zbytečného zatěžování jemných okrajových partií nebo členité povrchové krusty při běžném odborném i sběratelském zacházení.

 

Pryskyřice a struktura

Pryskyřice

Fosilní pryskyřice má medově žlutý až zlatavý základ, který v silnějších a více zastíněných partiích přechází do oranžovohnědých, načervenale hnědých a hluboce tmavých tónů, přičemž barevnou stavbu výrazně ovlivňuje silná přírodní krusta a hustě rozptýlený vnitřní debris, mezi nimiž vystupují čistší průsvitné zóny, celek působí vrstevnatě, teple a výrazně přírodně, zachovává přirozené barevné přechody bez jednotvárnosti a při změně směru dopadajícího světla ukazuje rozdílnou hloubku jednotlivých oblastí, což zdůrazňuje geologický charakter kusu, jeho původní povrch a kontrast mezi čirou pryskyřicí, tmavou krustou a uzavřeným detritickým obsahem typickým pro tento typ myanmarského sběratelského materiálu.

Čirost pryskyřice

Čirost pryskyřice je proměnlivá a pohybuje se od průhledných medově žlutých okrajů přes poloprůhledné oranžovohnědé partie až po neprůhledné oblasti překryté silnou krustou nebo vyplněné hustým debris, přičemž nejčistší části propouštějí světlo dostatečně k pozorování vnitřních linií a fragmentárních struktur, zatímco tmavší zóny vytvářejí hlubší stín a omezují přímý průhled, tato kombinace není jednotným zakalením celé pryskyřice, ale přirozeným střídáním čistších a obsahově bohatších vrstev, které kameni dodává prostorovou hloubku, kontrastní kresbu a charakter přírodního sběratelského exempláře určeného k pozorování z více stran a postupnému odhalování detailů při proměnlivém směru osvětlení.

Proudnice / tekoucí struktura pryskyřice

Tekoucí struktura pryskyřice je patrná v podobě jemně zakřivených linií, protáhlých tmavších pásů a směrově uspořádaných mikročástic, které sledují postupné proudění původně tekuté pryskyřice kolem zachyceného detritického a biologického materiálu, přičemž jednotlivé proudnice nejsou odděleny ostrými pravidelnými hranicemi, ale plynule přecházejí mezi čistšími medovými zónami a tmavšími oblastmi s vyšším obsahem částic, jejich průběh vytváří přirozenou vrstevnatou kresbu a pomáhá objasnit způsob postupného uzavírání vnitřního obsahu, kdy po sobě následující proudy pryskyřice překrývaly dříve zachycené drobné fragmenty a uchovaly jejich vzájemnou prostorovou orientaci v rámci jediného přirozeně vzniklého pryskyřičného tělesa.

Debris / mikročástice

Debris je v pryskyřici zastoupen výrazným souborem tmavě hnědých až černohnědých úlomků, světle okrových nepravidelných částic, jemného rozptýleného detritu a větších členitých fragmentů, které jsou soustředěny zejména v hlubších tmavých zónách a při prosvícení vytvářejí bohatou kontrastní scénu připomínající materiál zachycený z povrchu dávného lesního prostředí, částice mají rozdílnou velikost, tvar i orientaci, místy se vzájemně překrývají a navazují na proudnice pryskyřice, díky čemuž dokumentují postupné unášení a uzavírání drobného půdního a organického materiálu v několika přirozeně členěných vrstvách a vytvářejí nejvýraznější paleoekologickou složku celého vnitřního obrazu tohoto jantaru pro pozorovatele.

Minerální / sedimentární složky

Minerální a sedimentárně působící složky jsou zastoupeny světlými okrovými, šedavými a tmavými zrnitými částicemi rozptýlenými mezi krustou, průsvitnou pryskyřicí a organickým detritem, přičemž místy vytvářejí souvislejší výplně i drobné shluky s rozdílnou velikostí a nepravidelným tvarem, jejich přesné mineralogické zařazení se neuvádí, protože pozorovatelné znaky neumožňují spolehlivé přiřazení ke konkrétnímu nerostu, hornině nebo půdnímu horizontu, přesto tvoří významnou součást přirozeného debris, podporují půdní charakter vnitřní scény a dokládají společné zachycení anorganických i organických částic původně tekoucí pryskyřicí v prostředí dávného lesa a rozšiřují jeho celkovou dokumentační hodnotu jako přírodního sběratelského celku.

Plynové bubliny / kapsle

V průhledných a poloprůhledných částech pryskyřice nejsou patrné jednoznačně ohraničené kulovité, oválné ani nepravidelné dutiny odpovídající zachovaným plynovým bublinám nebo uzavřeným plynovým kapslím, protože světlé kruhové body viditelné v některých úhlech vznikají jako odlesky na členitém povrchu nebo jako rozostřený obraz hluboko uložených částic a nevytvářejí samostatnou prostorovou dutinu, vnitřní kresbu tohoto exempláře proto určují především proudnice, hustý debris, výrazné krustové zóny a biologické fragmenty, které zůstávají hlavními pozorovatelnými prvky při běžném prohlížení, prosvícení i zvětšeném optickém pozorování kamene z různých stran bez rušivých dutin narušujících souvislost zachované fosilní pryskyřice.

Pohyblivé libely (tekutinové kapsle)

Pohyblivé tekutinové kapsle se v tomto exempláři nevyskytují, protože uvnitř pryskyřice není patrná uzavřená dutina s volně pohyblivou kapalinou, kapkou ani rozhraním mezi tekutou a plynnou fází, které by při naklánění nebo otáčení jantaru měnilo svou polohu, všechny světlé a tmavé zóny zůstávají pevně spojeny s okolní fosilní pryskyřicí a zachovávají neměnnou prostorovou orientaci, charakter kusu tak vytvářejí stabilní proudnice, kontrastní barevné přechody, silná přírodní krusta, půdní debris a fragmentární biologický obsah, nikoli aktivní kapalinový prvek, jehož pohyb by byl při pozorování zřetelně rozpoznatelný ani při změně směru dopadajícího světla.

 

Biologický obsah

Hmyz

1 - Fragmentární hmyzí inkluze je tvořena protáhlou oválnou křídelní nebo silně sklerotizovanou částí s několika podélnými liniemi, k níž přiléhají tmavší zbytky těla a jemné prodloužené struktury připomínající končetiny nebo tykadla, přičemž celek je uložen v tmavší zóně bohaté na debris a jeho okraje jsou místy překryty okolními částicemi, zachovaná morfologie spolehlivě dokládá hmyzí původ fragmentu, avšak neposkytuje dostatek rozlišovacích znaků pro přiřazení ke konkrétnímu řádu, čeledi nebo rodu, proto je objekt popsán jako samostatný hmyzí pozůstatek dokumentující biologický obsah dávného lesního prostředí bez nepodloženého taxonomického zpřesnění.

2 - Hmyzí trus neboli frass je zachován jako soubor drobných tmavě hnědých až černohnědých zrnitých a krátce protáhlých částic uložených mezi půdním detritem, světlejšími úlomky a proudnicemi pryskyřice, přičemž jejich společné rozložení vytváří přirozenou stopu aktivity drobných živočichů v prostředí dávného lesa ještě před úplným uzavřením materiálu do fosilní pryskyřice, jednotlivé částice se místy překrývají s okolním debris a nejsou všechny stejně zřetelné, jako celek však představují samostatnou biogenní složku doplňující fragmentární hmyzí inkluzi a podporující paleoekologický charakter exempláře jako záznamu lesního mikroprostředí s půdním a organickým materiálem zachyceným v jediném pryskyřičném proudu.

Rostlinné inkluze

1 - Drobné fragmenty vegetace jsou zachovány jako nepravidelné hnědé až tmavohnědé organické částice rozptýlené v zónách lesní půdy a v okolním debris, kde se místy překrývají se sedimentárními složkami a tmavou povrchovou krustou, jejich tvar, velikost a stupeň zachování neumožňují bezpečné přiřazení ke konkrétní části rostliny ani k určitému botanickému taxonu, přesto jsou opticky odlišitelné od průsvitné jantarové pryskyřice a společně vytvářejí přirozený záznam drobného rostlinného materiálu zachyceného při toku čerstvé pryskyřice v prostředí křídového lesa, přičemž jejich dokumentační význam spočívá především v zachování původního paleoekologického kontextu exempláře a jeho vazby na tehdejší lesní půdní prostředí.

Houby

V dostupných makroskopických a mikroskopických záběrech nebyly rozlišeny struktury s jednoznačnou morfologií hub, zejména souvislé hyfy, septovaná vlákna, plodnice, výtrusné útvary ani kolonie zachované uvnitř pryskyřice, přičemž nepravidelné tmavé a světlé částice náležejí hustému půdnímu debris, povrchové krustě a dalším neurčeným organickým zbytkům bez znaků umožňujících jejich bezpečné přiřazení k houbovým organismům, exemplář proto neposkytuje odborně doložitelný záznam hub a jeho biologický charakter je vytvářen především fragmentární hmyzí inkluzí, hmyzím trusem a drobnými fragmenty vegetace uloženými v pryskyřici společně s materiálem pralesní půdy zachyceným při přirozeném toku čerstvé pryskyřice dávného lesa.

Ichnofosilie (domichnia)

V exempláři nebyly rozlišeny dutiny, chodbičky, oválné komory, kapkovité otvory ani jiné prostorově vymezené struktury, které by bylo možné odborně označit jako ichnofosilie typu domichnia a vyložit jako zachované stopy obývání substrátu organismem, pozorované nerovnosti, tmavé zóny a nepravidelné výplně souvisejí s přirozenou krustou, půdním debris a heterogenní stavbou pryskyřice, nikoli s doložitelným systémem biologicky vytvořených obydlí, pralesní prostředí tohoto kusu je proto dokumentováno především lesní půdou, rostlinným detritem, hmyzím trusem a fragmentární hmyzí inkluzí, které zachycují drobné děje probíhající na povrchu půdy během postupného ukládání pryskyřice v křídovém lese.

 

Stav a optika

Indicie vodního / vlhkého prostředí .......... Pralesní pryskyřičné prostředí

Exemplář zachovává soubor znaků odpovídajících vlhkému pralesnímu prostředí, zejména jemný půdní debris, organický detrit, drobné fragmenty vegetace a hmyzí trus uzavřené v nestejnoměrně tekoucí pryskyřici, jejichž společné uložení dokumentuje kontakt čerstvé pryskyřice s povrchem lesní půdy a materiálem nahromaděným v jejím bezprostředním okolí, současně však nejsou patrné jednoznačné struktury dokládající ukládání ve vodním sloupci, dlouhodobý vodní transport ani přímé působení mořského nebo deltového prostředí, paleoekologický obraz kusu proto náleží vlhkému suchozemskému pralesu, v němž pryskyřice zachytila biologické a půdní částice během přirozeného stékání po okolní vegetaci nebo na lesní podklad.

Čitelnost biologického obsahu

Biologický obsah je čitelný nerovnoměrně v závislosti na poloze jednotlivých struktur, průsvitnosti pryskyřice a překrytí tmavou krustou či hustým půdním debris, přičemž fragmentární hmyzí inkluze je v mikroskopickém detailu rozpoznatelná podle protáhlého obrysu a podélných linií, hmyzí trus se uplatňuje jako soubor drobných tmavých částic a rostlinný detrit vytváří jemnou organickou složku okolního sedimentu, část biologických prvků zůstává opticky zastíněna nebo splývá s heterogenním prostředím, celek však poskytuje dostatečně souvislý obraz dávného pralesního mikroprostředí, v němž se biologický materiál spojil s lesní půdou během postupného tuhnutí několika navazujících proudů pryskyřice.

1 - Hmyz

Fragmentární hmyzí inkluze je nejlépe čitelná v mikroskopickém pohledu, kde se projevuje protáhlou oválnou částí s několika podélnými liniemi, přilehlými tmavšími zbytky těla a jemnými prodlouženými strukturami, její úplný obrys však místy zakrývají částice půdního debris a tmavší pryskyřičné zóny, takže nelze bezpečně rekonstruovat původní anatomickou úplnost ani určit taxonomické zařazení, hmyzí trus je rozpoznatelný odděleně jako drobný zrnitý biogenní materiál rozptýlený v okolní lesní půdě, oba prvky společně dokládají přítomnost a aktivitu drobných členovců v bezprostředním okolí pryskyřičného toku, aniž by jejich zachování umožňovalo přesnější biologické určení v tomto exempláři.

2 - Rostliny

Rostlinný obsah je zastoupen drobnými nepravidelnými fragmenty vegetace uloženými mezi půdním detritem, sedimentárními částicemi a tmavšími zónami pryskyřice, přičemž jednotlivé úlomky jsou čitelné především jako organická složka odlišná od průsvitného jantarového podkladu, jejich omezená velikost, částečné překrytí a absence bezpečně rozlišitelných anatomických znaků však neumožňují přiřazení ke konkrétní části rostliny ani botanickému taxonu, rostlinné struktury proto nevytvářejí samostatný dominantní motiv, ale přirozeně doplňují lesní půdu, hmyzí trus a fragmentární hmyzí inkluzi, čímž podporují interpretaci kusu jako záznamu pralesního podkladu zasaženého proudem čerstvé pryskyřice během krátké epizody ukládání tohoto jantaru.

3 - Proudnice / struktura

Proudnice a vnitřní struktura pryskyřice se projevují nepravidelným střídáním průsvitných žlutých zón, tmavších hnědých vrstev a úseků zatížených půdním debris, přičemž jejich směr je nejlépe sledovatelný v tenčích částech exempláře a v okolí biologických inkluzí, kde proud pryskyřice obtékal zachycené částice a místy je uspořádal do protáhlých nebo pásovitých seskupení, toková kresba není souvisle čitelná v celé ploše, protože ji zakrývá silná přirozená krusta a hustší výplně, přesto dokládá postupné ukládání více nepravidelných dávek pryskyřice, jejich vzájemné spojení a proměnlivou rychlost proudění v bezprostředním kontaktu s okolním pralesním půdním materiálem.

4 - Průsvitnost / hloubka

Průsvitnost exempláře je výrazně proměnlivá, protože tenčí okrajové a částečně vyleštěné úseky propouštějí světlo v medově žlutých až jantarově oranžových odstínech, zatímco silnější partie, tmavá krusta a zóny s nahromaděným debris průchod světla omezují nebo zcela zastavují, tato optická vrstevnatost umožňuje v přístupných místech sledovat hloubku uložení částic, proudnic a biologických fragmentů, současně však některé struktury zůstávají překryté a čitelné pouze při vhodném směru osvětlení nebo mikroskopickém zvětšení, proměnlivá průsvitnost tak nevytváří jednotně čirý obraz, nýbrž prostorově členěný pohled do několika navazujících pryskyřičných zón s rozdílnou hustotou zachyceného přírodního materiálu.

5 - Čistota materiálu

Materiál není opticky čistý v gemologickém smyslu, protože podstatnou část jeho vnitřního obrazu tvoří půdní debris, organické částice, sedimentární složky, hmyzí trus, fragmenty vegetace a tmavé krustové zóny, jejich přítomnost však odpovídá přírodnímu charakteru exempláře a dokumentuje bezprostřední kontakt pryskyřice s pralesním podkladem, nejčistší jsou tenčí žluté průsvitné úseky při okrajích a v částečně vyleštěných plochách, zatímco střední a povrchové partie vykazují výraznější heterogenitu, čistotu proto nelze hodnotit jako jednotnou vlastnost celého kusu, ale jako střídání průhlednější pryskyřice s hustými inkluzními oblastmi, které určují jeho odbornou dokumentační hodnotu a celkovou vnitřní kresbu.

6 - Kompozice

Kompozice exempláře je založena na přirozeném kontrastu medově žluté průsvitné pryskyřice, tmavě hnědé až černohnědé krusty a nepravidelných zón vyplněných půdním debris, biologické prvky nejsou soustředěny do jediného centrálního motivu, ale jsou začleněny do vrstevnatého vnitřního obrazu, v němž fragmentární hmyzí inkluze, hmyzí trus a drobné fragmenty vegetace navazují na směry okolního pryskyřičného toku, částečné vyleštění otevírá pohled do vnitřních struktur a současně ponechaná krusta zachovává původní povrchový kontext, výsledné uspořádání proto působí jako souvislý přírodní řez pralesním mikroprostředím, nikoli jako izolovaná prezentace jediné inkluze bez vazby na okolní materiál.

7 - Celkový vizuální efekt

Celkový vizuální efekt vytváří spojení teplé medově žluté až oranžově hnědé pryskyřice s výraznou tmavou krustou, nepravidelnou kresbou půdního debris a lokálně čitelnými biologickými prvky, přičemž proměnlivá průsvitnost dodává exempláři prostorovou hloubku a při změně směru osvětlení postupně odhaluje rozdílné vrstvy vnitřního materiálu, fragmentární hmyzí inkluze nepůsobí jako osamocený dekorativní objekt, ale jako součást širšího paleoekologického záznamu doplněného hmyzím trusem a vegetačním detritem, ponechaná krusta současně zdůrazňuje přírodní původ kusu a vytváří kontrast mezi surovým povrchem a otevřenými vyleštěnými úseky umožňujícími nahlédnutí do jeho vnitřní stavby i přirozeného původního povrchu jantaru.

Praskliny

V dostupných pohledech nejsou patrné jednoznačné povrchové ani vnitřní praskliny, které by procházely tělem exempláře, zasahovaly biologické inkluze nebo vytvářely zřetelnou linii možného oddělení materiálu, nepravidelnosti při hranách souvisejí především s přirozeným tvarem, zachovanou krustou a záměrně omezeným rozsahem broušení, nikoli s otevřeným porušením soudržnosti pryskyřice, vnitřní tmavé linie a rozhraní mezi zónami jsou součástí proudnic, debris a rozdílně průsvitných vrstev, podle fotografické dokumentace proto kus působí celistvě a stabilně, přičemž běžná šetrná manipulace a uchovávání mimo teplotní výkyvy pomohou zachovat jeho současný stav bez zbytečného mechanického namáhání přírodních hran.

Halo efekt

Halo efekt je na exempláři přítomen jako opticky zvýrazněné rozhraní v okolí vybraných vnitřních struktur, kde se světlo na hranici průsvitné pryskyřice, tmavších částic a rozdílně hustých vrstev rozptyluje a vytváří jemně projasněnou obvodovou zónu, jeho viditelnost se mění podle směru dopadajícího světla, polohy kusu a hloubky sledované inkluze, nejde o samostatnou biologickou ani minerální součást, ale o světelný jev vznikající působením vnitřních optických rozhraní, efekt místy zlepšuje oddělení tmavších fragmentů od jantarového podkladu a podporuje prostorové vnímání struktury, aniž by měnil skutečný tvar, polohu nebo zachovalost uzavřeného přírodního materiálu.

Stav povrchu

Povrch exempláře kombinuje zachovanou silnou přírodní krustu s částečně vyleštěnými plochami otevřenými pro pozorování vnitřní pryskyřice, přičemž na hraně i v části plochy bylo leštění záměrně ukončeno dříve, aby nedošlo k nepřiměřenému úbytku materiálu, narušení původního tvaru nebo odstranění důležitých krustových zón, ve vyleštěných úsecích jsou při detailním pohledu patrné drobné mikroškrábance vzniklé během ručního opracování, které nezasahují hluboko do těla kusu a nemění stabilitu inkluzí, výsledný stav proto představuje šetrný částečný brus zachovávající autenticitu surového povrchu a současně umožňující nahlédnout do barvy, průsvitnosti a vrstevnaté vnitřní stavby fosilního jantaru.

 

UV reakce

Při průsvitu směrem od pozorovatele

Při průsvitu v režimu, kdy je zdroj ultrafialového světla umístěn na straně pozorovatele, se na odkrytém povrchu jantaru zobrazuje výrazná tyrkysově modrá až světle azurová reakce, která ve střední a spodní části přechází do velmi světlých azurových a místy téměř bílých ploch, zatímco nepravidelné okrajové a horní partie zůstávají tmavě hnědé až černohnědé a jejich barevná odezva je podstatně slabší, mezi světlými a tmavými oblastmi jsou patrné ostré i pozvolné přechody kopírující členitost povrchu, přičemž nejvyšší jas vykazuje pravá spodní část a střední plocha obrácená přímo ke zdroji světla bez dalších zřetelných barevných odstínů.

Při průsvitu směrem k pozorovateli

Při průsvitu v režimu, kdy je zdroj ultrafialového světla umístěn za jantarem a světlo prochází skrz celý objem materiálu směrem k očím pozorovatele, se průsvitné části zobrazují v intenzivní citronově žluté až žlutozelené barvě, která směrem k nejtenčím okrajům zesvětluje do bělavě žlutých a místy téměř bílých zón, zatímco hustší vnitřní oblasti vytvářejí nepravidelné tmavě hnědé až černé siluety s místy patrnými drobnými zelenožlutými průsvity, nejsilnější světelný průchod je viditelný na pravém obvodu, ve spodní části a v horním průsvitném úseku, kde vzniká úzké světlé lemování, zatímco tmavé plochy zůstávají bez zřetelného vnitřního barevného projasnění.

 

 

Fotografie: Další detailní fotografie tohoto kusu najdete na našem Facebooku.

 


Bezpečnostní informace: Sběratelský a přírodní předmět. Není určen jako hračka. Nevhodné pro děti do 3 let.

 

 

UV REAKCE JANTARU

Fotografie pod ultrafialovým světlem ukazují přirozenou fluorescenci jantaru, která je typická pro burmitský jantar z oblasti Hukawng Valley.

 

 

 

Výrobce
Jantary.cz
J Horáka 1698/2, 25601 Benešov u Prahy, Česká republika, IČO-16959183
Typ sortimentu: prodej fosilních jantarů, přírodních minerálů a paleontologických artefaktů. Dovoz vybraného zboží ze zemí mimo EU. Země původu sortimentu zahrnují zejména Myanmar (Barma), Ukrajinu (Rovno), Polsko (Gdaňsk) a Indonésii (Sumatra). Sortiment zahrnuje jantar, fosilní zuby, fragmenty želvích krunýřů a dinosauří koprolity. Telefon: +420 723 809 033. Web: www.jantary.cz
Dovozce
Jantary.cz
J Horáka 1698/2, 25601 Benešov u Prahy, Česká republika, IČO-16959183
Typ sortimentu: prodej fosilních jantarů, přírodních minerálů a paleontologických artefaktů. Dovoz vybraného zboží ze zemí mimo EU. Země původu sortimentu zahrnují zejména Myanmar (Barma), Ukrajinu (Rovno), Polsko (Gdaňsk) a Indonésii (Sumatra). Sortiment zahrnuje jantar, fosilní zuby, fragmenty želvích krunýřů a dinosauří koprolity. Telefon: +420 723 809 033. Web: www.jantary.cz
Označení výrobku
JKW-31
Nepropásněte novinky, akce a slevy!
Přihlaste se k odběru a získáte 25 věrnostních bodů. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Proč nakupovat u nás
  • Originální zboží,
    které jinde nekoupíte
  • Kvalita a pravost,
    za kterou ručíme
  • Rychlé dodání
    expedujeme do 24 h
  • Doprava zdarma
    při nákupu nad 2500 Kč
Platba kartou

Kontakty
František Čožík
František Čožík
Pište nám kdykoliv přes WhatsApp nebo SMS. Telefon
Vytvořeno na Eshop-rychle.czEshop-rychle.cz