Okno do druhohorního světa jantaru z Myanmaru JKW-21

TECHNICKÝ LIST JANTARU

Identifikace kusu
Exemplář představuje přírodní jantar z oblasti Hukawng, tvořený převážně průhlednou žlutou až zlatožlutou fosilní pryskyřicí, která si zachovává nepravidelný původní obrys a byla opracována tak, aby zpřístupnila vnitřní obsah bez úplného odstranění všech okrajových nerovností; uvnitř je výrazně patrný jeden celistvý protáhlý list, doprovázený soustavou plynových bublinek, drobnými organickými mikročásticemi a jemnými vnitřními liniemi, přičemž celek působí jako kompaktní botanický exemplář s dobrou průhledností, výraznou prostorovou hloubkou a čitelným rozložením hlavních struktur v objemu pryskyřice, a jehož určujícím znakem je spojení zachovaného listu, bublinek a světlé pryskyřice v jediném kompaktním celku.

Původ
Původ exempláře je veden jako Myanmar, Kachinský stát, oblast Hukawng Basin, tedy klasický burmit ze severní části země, jehož geologické zařazení odpovídá křídovým jantarům této lokality; tento údaj vychází z dodané provenience kusu a je v technickém listu používán jako základní lokalizační informace, zatímco přesnější místo těžby v rámci širší pánve není samostatně doloženo, a proto se nepřidává další geografické zpřesnění, které by přesahovalo dostupné podklady, přičemž označení Hukawng zůstává pro tento exemplář hlavním a odborně obhajitelným údajem o původu, a tento geografický rámec je proto zachován shodně ve všech navazujících částech dokumentace tohoto exempláře.

Stáří
Stáří exempláře je uváděno v rozmezí 99,3–98,5 mil. let, které odpovídá oficiálnímu projektovému zařazení burmitu z oblasti Hukawng Basin v Kachinském státě v Myanmaru; tento časový interval řadí vznik pryskyřice do střední křídy a představuje chronologický rámec pro interpretaci uzavřeného rostlinného materiálu, plynových struktur i vnitřních tokových zón, přičemž uvedené stáří náleží geologickému kontextu jantaronosného souvrství a neznamená individuální laboratorní datování tohoto konkrétního exempláře, jehož hodnota je posuzována v rámci ověřeného původu a běžně přijímané stratigrafie lokality, a poskytuje časové zasazení celého biologického i strukturálního obsahu zachovaného uvnitř tohoto kusu.

Podlokalita
Celkový charakter pryskyřice, zbarvení materiálu, vnitřní struktura, optické vlastnosti i charakter zachovaných biologických inkluzí velmi dobře odpovídají burmitskému jantaru pocházejícímu z podlokality Noije Bum v oblasti Hukawng Basin. Noije Bum patří mezi nejvýznamnější a nejlépe zdokumentované zdroje křídového jantaru v Kachinském státě a představuje referenční naleziště pro značnou část vědeckého i sběratelského materiálu. Pozorované znaky nevykazují odchylky, které by naznačovaly jinou hlavní provenienci v rámci Myanmaru. Přesná těžební jáma, šachta, sloj ani konkrétní místo těžby, z něhož byl tento exemplář získán, však nejsou známy ani doloženy dostupnou dokumentací a zůstávají blíže neurčeny.

Rozměry
Rozměry exempláře činí 29,76 × 15,41 × 9,14 mm a popisují nepravidelně protáhlé těleso s oblými až místy ostřejšími přechody mezi jednotlivými plochami, přičemž nejdelší osa sleduje hlavní podélný směr kusu i prostorové uložení dominantní rostlinné inkluze; proporce vytvářejí dostatečnou tloušťku pro zachování vnitřní hloubky, několika optických rovin a soustavy bublinek, aniž by byl exemplář redukován na tenkou destičku, a zároveň umožňují sledovat biologický obsah z více úhlů, což je důležité pro posouzení tvaru listu, tokových struktur a drobných mikročástic uvnitř pryskyřice, a současně vystihují zachovaný přirozený objem, který nebyl opracováním zbytečně redukován na pravidelný geometrický tvar.

Hmotnost
Hmotnost exempláře činí 2,12 g a odpovídá menšímu, avšak objemově dostatečně zachovanému kusu burmitu, v němž zůstala zachována významná část původní pryskyřičné hmoty kolem hlavní rostlinné inkluze; poměr hmotnosti k rozměrům ukazuje na kompaktní těleso s několika milimetry materiálu nad i pod biologickým obsahem, což přispívá k prostorové ochraně listu a současně umožňuje průchod světla skrz většinu objemu, přičemž hmotnost není používána jako samostatný ukazatel kvality, ale jako přesný fyzický údaj charakterizující rozsah zachované fosilní pryskyřice, a současně dokládá, že při opracování zůstala kolem citlivé inkluze zachována ochranná vrstva původního materiálu.

Pryskyřice a struktura

Pryskyřice
Pryskyřice je žlutá až zlatožlutá, v některých partiích přechází do teplejšího medově oranžového tónu a při běžném osvětlení vykazuje dobrou barevnou homogenitu s lokálními tmavšími zónami v okolí organických inkluzí a vnitřních rozhraní; hmota působí kompaktně, bez rozsáhlého mléčného zákalu, obsahuje však přirozené vnitřní linie, drobné bubliny a několik výraznějších dutin, které narušují absolutní čistotu, ale zároveň dokumentují dynamiku původní pryskyřice, přičemž hlavní biologický objekt zůstává díky světlému odstínu a průhlednosti materiálu dobře oddělený od okolní hmoty, a výsledný barevný charakter proto zůstává přirozeně proměnlivý, nikoli plošně jednolitý nebo opticky sterilní.

Čirost pryskyřice
Čirost pryskyřice je vysoká a většina objemu dovoluje přímé sledování vnitřních struktur, přičemž průhlednost je lokálně snížena především soustavou plynových bublinek, drobnými organickými mikročásticemi, vnitřními liniemi a několika zakalenějšími oblastmi kolem hlavní rostlinné inkluze; materiál nepůsobí plošně zakaleně a mezi jednotlivými rušivými prvky zůstávají rozsáhlejší čisté zóny, které zachovávají dobrou hloubkovou čitelnost, takže lze sledovat obrys listu, jeho uložení i vztah k okolním dutinám z různých směrů, aniž by větší část biologického obsahu zanikala v neprůhledné pryskyřici, a právě tato kombinace čistých a inkluzemi členěných oblastí určuje celkový optický charakter exempláře.

Proudnice / tekoucí struktura pryskyřice
Proudnice a tekoucí struktura pryskyřice jsou doloženy několika jemnými podélnými liniemi, vnitřními rozhraními a protáhlými dutinami, jejichž orientace se v části exempláře přibližuje dlouhé ose hlavního listu; tyto prvky ukazují, že pryskyřice během uzavírání biologického materiálu nebyla statická, ale prodělala pohyb, při němž se některé bubliny protáhly a vytvořily eliptické až kapkovité tvary, přičemž z dochované morfologie lze určit dominantní osu proudění, nikoli spolehlivý směr od jednoho konce kusu ke druhému, takže interpretace zůstává omezena na pozorovatelnou prostorovou organizaci hmoty, a podobná orientace několika nezávislých prvků podporuje skutečný tokový původ těchto vnitřních znaků.

Debris / mikročástice
Debris tvoří drobné hnědé až tmavohnědé organicky působící mikročástice rozptýlené nepravidelně v objemu pryskyřice, přičemž jejich koncentrace je místy vyšší v okolí hlavní rostlinné inkluze a některých plynových dutin; část částic má nepravidelný úlomkovitý tvar, jiné jsou velmi malé a bodové, takže bez zachované diagnostické morfologie nelze všechny dále biologicky rozlišit, avšak jejich vzhled a prostorové vztahy podporují zařazení převážné části mezi jemný organický detrit, který zvyšuje informační hodnotu kusu, aniž by zásadně snižoval jeho celkovou průhlednost nebo překrýval většinu hlavního listu, a jednotlivé částice proto zůstávají popisovány podle pozorovatelného tvaru a nikoli podle neprokázaného původu.

Minerální / sedimentární složky
V exempláři nebyly doloženy jednoznačné minerální ani sedimentární složky, protože nejsou patrné krystalické agregáty, zrnité minerální částice, souvislé sedimentární vrstvy ani výplně dutin s odlišnou strukturou odpovídající zachycenému anorganickému materiálu; tmavé mikrotečky a drobné úlomky jsou proto hodnoceny převážně jako organicky působící debris nebo neurčené mikročástice a bez dalších analytických znaků nejsou přiřazovány k pyritu, oxidům železa, hlíně ani jiným minerálním příměsím, přičemž případné přesnější určení anorganické složky by vyžadovalo chemickou, mineralogickou nebo mikroanalytickou metodu poskytující přímý důkaz jejího složení.

Plynové bubliny / kapsle
Plynové bubliny a kapsle jsou v exempláři výrazně zastoupeny a vytvářejí soubor kulovitých, oválných i protáhlých dutin různých velikostí, z nichž část leží samostatně a část se koncentruje v blízkosti hlavní rostlinné inkluze; některé útvary mají pravidelný obrys, jiné jsou deformované nebo protažené ve směru vnitřních tokových struktur, což odpovídá mechanickému působení pohybující se pryskyřice před jejím úplným ztuhnutím, přičemž bubliny lokálně překrývají jemné detaily listu, ale současně zachovávají dobrou čitelnost jeho celkového obrysu a vytvářejí výraznou prostorovou strukturu uvnitř průhledné hmoty, a jejich různorodá morfologie zároveň ukazuje několik odlišných podmínek zachycení plynu během tuhnutí pryskyřice.

Pohyblivé libely (tekutinové kapsle)
V exempláři nebyla doložena žádná pohyblivá tekutinová kapsle, protože dostupné pozorování zachycuje několik plynových bublin a dutin, avšak neprokazuje pohyb vnitřního obsahu, meniskus ani oddělenou kapalnou a plynnou fázi, které by umožnily konkrétní útvar bezpečně označit jako libelu; větší oválné a kapkovité kapsle proto zůstávají popsány pouze jako dutiny nebo plynové struktury, bez přisuzování vlastností, které nebyly přímo ověřeny, přičemž jejich přesnější charakter by bylo možné posoudit až při fyzickém sledování kusu během změny polohy a vhodného osvětlení, kdy by případný pohyb obsahu mohl být spolehlivě potvrzen.

Biologický obsah

Hmyz
1 - V exempláři nebyl doložen žádný celý jedinec hmyzu ani samostatný fragment těla, křídlo, končetina, exuvie či jiná struktura s přesvědčivou členovčí morfologií; drobné tmavé mikročástice a nepravidelné organické útvary postrádají článkování, souměrnost, žilnatinu, kloubní spojení nebo jiný diagnostický znak umožňující jejich spolehlivé zařazení mezi hmyzí inkluze, takže zoologický obsah nelze u tohoto kusu odborně potvrdit a biologická výpověď exempláře zůstává založena především na rostlinném materiálu, zatímco neurčité mikrotvary jsou ponechány v kategorii organického detritu a dalších drobných struktur bez přesnějšího biologického určení, aby popis zachoval pouze skutečně doložitelné znaky a nepřisuzoval náhodným tvarům význam, který jejich stav nedokládá.

Rostlinné inkluze

1 - Celistvý protáhlý list představuje dominantní biologickou inkluzi exempláře a je zachován jako souvislý rostlinný orgán s dobře sledovatelným obrysem, širší střední částí a postupným zúžením směrem ke konci, přičemž jeho vnitřní strukturu místy překrývají bubliny, tmavší organické částice a optická rozhraní pryskyřice; podélně orientované jemné linie jsou na některých úsecích patrné, avšak jejich čitelnost neumožňuje bezpečně určit typ žilnatiny ani botanické zařazení, takže list zůstává popsán morfologicky, jako dobře zachovaný celek, který je vizuálně nejvýraznějším a nejlépe interpretovatelným prvkem biologického obsahu tohoto kusu, a jeho zachování v celku poskytuje podstatně vyšší botanickou výpověď než běžný izolovaný rostlinný úlomek.

2 - Neurčené rostlinné mikrofragmenty tvoří soubor drobných hnědých až žlutohnědých částic, krátkých úlomků a jemných protáhlých struktur rozptýlených v několika částech pryskyřice, přičemž jejich organický vzhled a blízkost hlavního listu podporují rostlinnou interpretaci, avšak jednotlivé fragmenty postrádají natolik čitelnou anatomickou stavbu, aby bylo možné rozhodnout, zda jde o části epidermis, vláken, drobné úlomky pletiva nebo jiný typ vegetačního detritu; proto jsou vedeny jako samostatná skupina neurčených rostlinných zbytků, aniž by jim byla připisována přesnější morfologická nebo taxonomická identita, kterou dostupné znaky neumožňují odborně potvrdit, a jejich společné uvedení zachovává informaci o přítomnosti další vegetace bez umělého dělení na neprokázané typy.

3 - V pryskyřici jsou přítomny velmi drobné kulovité až oválné mikrotečky, jejichž velikost, obrys a místy pravidelný tvar mohou připomínat pylová zrna, avšak u žádného z pozorovaných objektů není dostatečně čitelná charakteristická stěna, apertura, povrchová ornamentace ani jiný diagnostický znak umožňující bezpečné pylové určení; tyto mikročástice jsou proto popsány pouze podle své viditelné morfologie bez taxonomického přiřazení, přičemž jejich odlišení od velmi malých bublinek, jemného organického detritu nebo opticky zaoblených částic není při dostupném rozlišení spolehlivé, takže pylový původ zůstává pouze jednou z možných interpretací a není v tomto exempláři považován za odborně potvrzený.

Houby
V exempláři nebyly doloženy morfologicky průkazné houbové struktury, protože nejsou patrné souvislé hyfy, pravidelně větvená vláknitá síť, septa, plodné útvary ani jiné znaky umožňující odborné potvrzení mykologického obsahu; jednotlivé jemné linie a vláknité mikrotvary uvnitř pryskyřice mohou souviset s rostlinným materiálem, proudnicemi, mikroprasklinami nebo neurčeným organickým detritem, avšak bez diagnostických znaků je nelze spolehlivě přiřadit houbám, a proto zůstávají popsány pouze podle pozorovatelné morfologie, přičemž žádný útvar nevykazuje soubor znaků potřebný k jeho zařazení mezi potvrzené houbové inkluze zachované v pryskyřici a biologický obsah kusu je v tomto směru hodnocen zdrženlivě.

Ichnofosilie (domichnia)
V exempláři nebyly doloženy dutiny, chodbičky, oválné komory ani jiné morfologicky souvislé stopy, které by bylo možné odborně interpretovat jako domichnia nebo jiný typ ichnofosilie; přítomné dutiny odpovídají převážně plynovým bublinám a kapslím vzniklým v pryskyřici a nevykazují spolehlivou stavbu biologicky vytvořeného prostoru, sedimentární výplň ani opakovanou geometrii, která by je odlišovala od běžných pryskyřičných struktur, takže ichnologický obsah u tohoto kusu nebyl potvrzen, zatímco celistvý list, drobné rostlinné mikrofragmenty a organický detrit podporují zařazení exempláře do pralesního prostředí s bohatou vegetací, nikoli však přítomnost pobytových stop organismů, a proto se ichnofosilie v odborném hodnocení kusu neuvádějí jako doložená součást.

Stav a optika

Indicie vodního / vlhkého prostředí .......... Pralesní pryskyřičné prostředí

Při detailním vizuálním pozorování vnitřní struktury vzorku byly zjištěny znaky odpovídající převážně pralesnímu prostředí s dominantním vlivem stromové pryskyřice a okolního ekosystému. Charakter materiálu naznačuje přirozený tok pryskyřice, postupné vrstvení a zachytávání organických částic, rostlinných zbytků, pylu, drobných nečistot a vzduchových dutin vzniklých během tuhnutí. Celková struktura odpovídá stabilnímu suchozemskému prostředí, kde byla pryskyřice zachována převážně v místě svého vzniku bez výrazného působení vodních procesů, přičemž jednotlivé znaky představují podmínky dávného pralesního ekosystému období křídy.

Čitelnost biologického obsahu
Biologický obsah je čitelný především díky vysoké průhlednosti žluté pryskyřice a výraznému kontrastu celistvého listu vůči okolní hmotě, přičemž hlavní obrys rostlinného orgánu lze sledovat v podstatné části jeho délky a prostorové uložení zůstává zřejmé i přes lokální překrytí bublinami a drobnými organickými částicemi; jemná anatomie listu je čitelná pouze částečně a nejmenší mikročástice nelze spolehlivě botanicky určit, takže nejsilnější informační hodnotu představuje morfologie celého listu a jeho vztah k proudnicím, zatímco mikroskopické detaily vyžadují opatrnější interpretaci bez taxonomických závěrů, a tento rozdíl mezi makroskopicky čitelným listem a neurčitými mikročásticemi je v hodnocení důsledně zachován.

1 - Hmyz
V exempláři nevyskytuje v podobě, kterou by bylo možné bezpečně doložit jako celý organismus nebo jeho část, a proto tato složka biologického obsahu nevytváří samostatný optický motiv ani neovlivňuje prostorovou čitelnost kusu; tmavé bodové a nepravidelné mikročástice postrádají diagnostické členovčí znaky a při hodnocení jsou ponechány mezi neurčeným organickým detritem, takže vizuální pozornost se soustředí na rostlinnou inkluzi, bubliny a vnitřní strukturu pryskyřice, což zachovává odbornou přesnost popisu a zabraňuje zaměnění náhodných mikrotvarů za biologické objekty s vyšší interpretační hodnotou, a absence hmyzu tak není nahrazována spekulativním určováním struktur, které nejsou morfologicky přesvědčivé.

2 - Rostliny
Rostlinný obsah je hlavním optickým a biologickým prvkem exempláře, protože celistvý protáhlý list zaujímá výraznou část průhledného objemu a jeho hnědavý až oranžově hnědý tón vytváří zřetelný kontrast vůči žluté pryskyřici; obrys je dobře sledovatelný, střední partie jsou místy překryty bublinami a tmavšími částicemi, avšak celek zůstává čitelný a prostorově oddělitelný od okolní hmoty, zatímco drobné rostlinné mikrofragmenty rozšiřují botanický obsah o jemnější detrit, jehož jednotlivé typy nelze bez zachované anatomické stavby bezpečně rozlišit ani taxonomicky zařadit, a celek tak poskytuje jasný botanický motiv i bez možnosti přesného systematického určení rostliny.

3 - Proudnice / struktura
Proudnice a vnitřní struktura vytvářejí několik podélných optických linií, rozhraní a protáhlých dutin, které se v části kusu orientují podobně jako dlouhá osa hlavního listu a dávají pryskyřici zřetelnou prostorovou organizaci; při změně úhlu pohledu se některé linie zvýrazňují, jiné ustupují do pozadí, takže celek nepůsobí jako homogenní blok, ale jako vícefázově uspořádaná hmota vzniklá během pohybu pryskyřice, přičemž tyto struktury zvyšují hloubkový efekt a pomáhají číst vztah mezi biologickou inkluzí, bublinami a jednotlivými částmi původního toku, a jejich čitelnost se proto podílí na rekonstrukci pohybu pryskyřice kolem zachyceného rostlinného materiálu.

4 - Průsvitnost / hloubka
Průsvitnost a hloubka jsou výrazné, protože žlutá pryskyřice propouští světlo přes většinu objemu a umožňuje sledovat hlavní list, bubliny, drobné organické částice i vnitřní linie v několika prostorových rovinách; při protisvětle se světlejší části otevírají do jasně žlutých tónů, zatímco hustší organické inkluze a některé okrajové zóny zůstávají tmavší, čímž vzniká dobře čitelný rozdíl mezi předními a hlubšími strukturami, přičemž lokální praskliny a dutiny světlo lámou a vytvářejí další optické přechody, aniž by celková průhlednost materiálu zásadně zanikala, a právě dobrý průchod světla umožňuje vnímat jednotlivé inkluze jako prostorově oddělené vrstvy uvnitř kusu.

5 - Čistota materiálu
Čistota materiálu je celkově dobrá, protože rozsáhlé části pryskyřice zůstávají průhledné a bez souvislého zákalu, přesto je uvnitř přítomen přirozený soubor bublinek, organického debris, drobných tmavých mikročástic a několika vnitřních linií, které místně narušují optickou homogenitu; tyto prvky však nejsou rozmístěny natolik hustě, aby zakryly hlavní rostlinnou inkluzi nebo znemožnily průhled do hloubky, a jejich přítomnost je součástí původní fosilní struktury kusu, takže materiál kombinuje vysokou čitelnost s autentickým vnitřním obsahem bez dojmu sterilně čisté pryskyřice, a výsledný vzhled proto zachovává rovnováhu mezi průhledností a přirozenou strukturální členitostí fosilní pryskyřice.

6 - Kompozice
Kompozice je založena na výrazném centrálním až mírně posunutém uložení celistvého listu, který tvoří hlavní vizuální osu exempláře a je doprovázen nepravidelně rozptýlenými bublinami, jemným organickým detritem a několika vnitřními liniemi; dlouhý tvar listu dobře souhlasí s protáhlým obrysem jantaru, takže biologický objekt nepůsobí izolovaně ani stísněně, ale přirozeně navazuje na prostorovou orientaci celé hmoty, přičemž tmavší mikročástice vytvářejí drobné kontrastní body a průhledné zóny kolem inkluze zachovávají dostatek volného prostoru pro čitelné vnímání celého botanického motivu, a celek tak působí vyváženě i přes přirozeně nepravidelný tvar a nestejnoměrné rozmístění drobných inkluzí.

7 - Celkový vizuální efekt
Celkový vizuální efekt je založen na kombinaci teplé žluté až zlatožluté barvy, vysoké průhlednosti, celistvého protáhlého listu a soustavy různě velkých bublinek, které vytvářejí prostorově členitý, ale stále přehledný obraz vnitřku exempláře; při běžném světle působí jantar teple a kompaktně, zatímco při průchodu světla se zvýrazňují rozdíly mezi čistými zónami, organickým obsahem a vnitřními rozhraními, přičemž hlavní rostlinná inkluze zůstává dominantním motivem a drobné praskliny či povrchové nedokonalosti nepřebíjejí její čitelnost ani základní estetickou souvislost celého kusu, a výsledný dojem proto vychází především z autentického vztahu barvy, průhlednosti a zachované vegetace.

Praskliny
Praskliny jsou přítomny v podobě několika vnitřních a lokálně povrchově navazujících linií, které probíhají převážně mimo nejčitelnější část hlavního listu a místy se opticky spojují s rozhraními pryskyřice nebo s hranami dutin; jejich rozsah není plošný a kus si zachovává kompaktní tvar bez známek bezprostředního rozpadu, přesto jednotlivé delší linie zřetelně ovlivňují lom světla a při určitých úhlech se zvýrazňují, takže jsou součástí optického charakteru exempláře, přičemž pro dlouhodobé uchování je vhodné omezit mechanické nárazy, prudké změny teploty a další zatížení, které by mohlo existující trhliny rozšířit, a současně je vhodné vyvarovat se dalšího agresivního broušení v bezprostřední blízkosti těchto oslabených zón.

Halo efekt
V exempláři je doloženo přibližně šest výrazných halo zón, které se projevují jako nápadné světlé až bělavé lemy a rozptýlené světelné obálky kolem vybraných vnitřních dutin, bublinek a strukturálních rozhraní; jednotlivá hala mají rozdílnou velikost i intenzitu, přičemž největší z nich jsou dobře oddělitelná od okolní čiré žluté pryskyřice a výrazně zvyšují prostorovou členitost kusu. Jejich opakovaný výskyt není jen drobným doprovodným jevem, ale představuje jednu z charakteristických optických vlastností exempláře, protože soubor několika výrazných halo zón současně zvýrazňuje hloubku, vnitřní členění i kontrast mezi dutinami, rostlinným obsahem a okolní pryskyřicí.

Stav povrchu
Stav povrchu odpovídá částečně leštěnému exempláři s převážně lesklými pozorovacími plochami, na nichž jsou místy patrné drobné mikroškrábance vzniklé během broušení a leštění, zatímco na hranách a v některých plošných úsecích zůstaly záměrně nedoleštěné partie, aby při dalším opracování nedocházelo k nadměrnému úbytku materiálu; část přirozené krusty a nepravidelného původního povrchu byla ponechána, takže kus neztratil svůj základní přírodní obrys, přičemž opracované zóny poskytují dostatečný průhled k hlavnímu listu, bublinám a vnitřním strukturám bez potřeby dalšího výrazného snižování hmotnosti exempláře, a tento způsob opracování respektuje původní objem kusu i bezpečnou vzdálenost od důležitých vnitřních struktur.

UV reakce

Při průsvitu směrem od pozorovatele
Při průsvitu v režimu, kdy je zdroj ultrafialového světla umístěn na straně pozorovatele, se povrch jantaru zbarvuje převážně do intenzivní světle modré až azurové, místy přecházející do jasně tyrkysové, přičemž nejsvětlejší partie se soustřeďují podél pravého okraje, spodní hrany a na vystouplých povrchových plochách, kde reakce dosahuje téměř bělavě modrého tónu; ve střední části zůstává modrá o něco sytější a tmavší, zatímco některé drobné povrchové nerovnosti, prasklinové linie a organické útvary vystupují jako tmavší hnědé až téměř černé body a nepravidelné siluety, bez patrných dalších barevných odstínů mimo modrou, azurovou, tyrkysovou, bělavou a tmavě hnědou.

Při průsvitu směrem k pozorovateli
Při průsvitu v režimu, kdy je zdroj ultrafialového světla umístěn za jantarem a světlo prochází skrz celý objem materiálu směrem k očím pozorovatele, se vnitřní část jantaru zobrazuje převážně světle zeleně až žlutozeleně, místy s přechodem do tyrkysově zelené, zatímco po obvodu vzniká velmi jasný azurově modrý až bělavě modrý lem; směrem ke středu se zelený tón stává souvislejší a hlubší, jednotlivé vnitřní vrstvy a rozhraní jsou patrné jako světlejší nebo tmavší zelené pásy, hlavní rostlinná inkluze zůstává hnědá až tmavě hnědá a drobné kulovité či nepravidelné částice vytvářejí tmavé siluety, které se ostře oddělují od světle prosvíceného okolí.

Fotografie: Další detailní fotografie tohoto kusu najdete na našem Facebooku.

Bezpečnostní informace: Sběratelský a přírodní předmět. Není určen jako hračka. Nevhodné pro děti do 3 let.

UV REAKCE JANTARU

Fotografie pod ultrafialovým světlem ukazují přirozenou fluorescenci jantaru, která je typická pro burmitský jantar z oblasti Hukawng Valley.