Druhohorní jantar z Myanmaru JKI-45

TECHNICKÝ LIST JANTARU

Identifikace kusu
Barmský jantar (burmit), pečlivě leštěný cabochon kapkovitého až protáhle trojúhelníkového tvaru, vytvořený z fosilní pryskyřice s velmi dobrou optickou průsvitností a výrazným barevným přechodem mezi světle medovou až zlatožlutou centrální částí a tmavšími oranžovočervenými okraji, přičemž celek působí stabilním vitrínovým dojmem s dobře čitelnými biologickými strukturami, jemnými tokovými liniemi a přirozeně rozloženými mikrobublinkami uvnitř hmoty, které společně vytvářejí charakteristický vzhled druhohorního myanmarského jantaru vzniklého ve vlhkém tropickém prostředí křídového lesa, kde docházelo k opakovanému proudění a vrstvení čerstvé pryskyřice kolem rostlinného materiálu i drobných členovců.

Původ
Myanmar (Barma) – Kachinský stát – oblast Hukawng Basin, která představuje nejslavnější a paleontologicky nejvýznamnější naleziště druhohorního jantaru na světě, známé mimořádně bohatým výskytem fosilizovaných organismů a velmi dobře zachovaných biologických struktur, přičemž charakter pryskyřice tohoto kusu odpovídá typickému burmitu s vysokou optickou hloubkou, výrazným medovým až červenooranžovým zbarvením a stabilní fosilizovanou strukturou, která vznikla v subtropickém až tropickém lesním prostředí tehdejšího myanmarského ekosystému, kde se pryskyřice opakovaně hromadila na kmenech stromů, zachycovala jemný biologický materiál a následně byla překryta dalšími vrstvami proudící fosilní pryskyřice.

Stáří
Přibližné stáří tohoto jantaru odpovídá období 99,3–98,5 milionu let, tedy spodnímu cenomanu střední křídy, což představuje dobu rozsáhlých druhohorních lesů existujících ještě v období dominance dinosaurů, kdy tropické pralesní prostředí produkovalo velké množství pryskyřice schopné zachycovat drobné organismy, pylové částice i jemné rostlinné struktury, přičemž právě mimořádná rychlost překrytí biologického materiálu dalšími vrstvami pryskyřice umožnila zachování detailních epidermálních struktur rostlin i drobného zástupce třásnokřídlého hmyzu, jehož silueta zůstala navzdory geologickému stáří stále dobře čitelná uvnitř transparentní části fosilizované hmoty.

Podlokalita
Celkový charakter pryskyřice, zbarvení materiálu, vnitřní struktura, optické vlastnosti i charakter zachovaných biologických inkluzí velmi dobře odpovídají burmitskému jantaru pocházejícímu z lokality Noije Bum v oblasti Hukawng Basin. Noije Bum patří mezi nejvýznamnější a nejlépe zdokumentované zdroje křídového jantaru v Kachinském státě a dlouhodobě představuje referenční naleziště pro velkou část sběratelského i vědeckého materiálu. Pozorované znaky nevykazují odchylky, které by naznačovaly jinou hlavní provenienci v rámci Myanmaru. Přesná těžební jáma, šachta, sloj ani konkrétní místo těžby, z něhož byl tento kus získán, však nejsou známy ani doloženy dostupnou dokumentací, a proto zůstávají blíže neurčeny.

Rozměry
Rozměry kusu činí 36.99 mm × 19.43 mm × 7.25 mm, přičemž tato protáhlá kapkovitá forma vytváří velmi dobré podmínky pro průchod světla napříč pryskyřicí a umožňuje mimořádně dobrou čitelnost biologických struktur uložených uvnitř materiálu, zejména jemných epidermálních fragmentů rostlin a drobného třásnokřídlého hmyzu, který se nachází v opticky čistější části kamene, zatímco širší zadní partie obsahuje vyšší koncentraci mikrobublinek, proudnic a barevných přechodů vytvářejících výrazný hloubkový efekt, díky němuž kus působí esteticky velmi harmonicky jak při běžném osvětlení, tak při průsvitu nebo ultrafialovém nasvícení.

Hmotnost
Hmotnost kusu činí 2.27 g, což představuje velmi dobře vyvážený poměr mezi velikostí kamene, optickou čitelností a zachováním biologického obsahu, protože pryskyřice zůstává dostatečně tenká pro kvalitní průsvit a současně dostatečně masivní pro stabilní uložení zachovaných struktur bez výrazného optického kolapsu, přičemž právě tato kombinace umožňuje pozorování jemných detailů rostlinných epidermálních fragmentů, rozptýlených mikrobublinek i drobného třásnokřídlého hmyzu bez nutnosti extrémního zvětšení, což výrazně zvyšuje vitrínovou atraktivitu kusu a současně zachovává jeho přirozený charakter fosilizované druhohorní pryskyřice vzniklé ve vlhkém lesním prostředí křídového období.

Pryskyřice a struktura

Pryskyřice
Fosilizovaná pryskyřice tohoto kusu vykazuje charakter kvalitního barmského burmitu s velmi dobře zachovanou optickou hloubkou, stabilní strukturou a výrazným barevným přechodem mezi světle žlutomedovou centrální částí a tmavšími oranžovočervenými okrajovými vrstvami, přičemž celek působí kompaktním a dlouhodobě stabilním dojmem bez známek výrazného strukturálního rozpadu nebo rozsáhlého kolapsu fosilizované hmoty, zatímco jemné tokové vrstvení a přirozeně rozptýlené mikrobublinky dokládají opakované proudění čerstvé pryskyřice během jejího ukládání v druhohorním lesním prostředí, kde docházelo k postupnému překrývání starších a mladších vrstev pryskyřice nesoucích biologický i rostlinný materiál.

Čirost pryskyřice
Čirost pryskyřice je velmi dobrá a umožňuje kvalitní průchod světla napříč většinou objemu kamene, díky čemuž zůstávají dobře čitelné jak jemné epidermální struktury rostlinných fragmentů, tak drobný třásnokřídlý hmyz uložený v transparentnější části fosilizované hmoty, přičemž lokální koncentrace mikrobublinek a jemného biologického detritu nepůsobí rušivě, ale naopak podporují přirozený fosilní charakter kusu a zvyšují jeho hloubkový vizuální efekt, zatímco kombinace průsvitné medové části a tmavších červenooranžových okrajových vrstev vytváří při podsvícení výrazný kontrast typický pro esteticky kvalitní vitrínové kusy barmského druhohorního jantaru.

Proudnice / tekoucí struktura pryskyřice
Uvnitř fosilizované pryskyřice jsou dobře patrné jemné diagonální proudnice a tokové linie vzniklé během opakovaného proudění čerstvé pryskyřice po povrchu původního organického materiálu, přičemž tyto struktury vytvářejí přirozený hloubkový efekt a současně napomáhají interpretaci způsobu ukládání jednotlivých vrstev pryskyřice v době vzniku kusu, zatímco některé linie opticky oddělují světlejší centrální část od tmavších okrajových zón s vyšší koncentrací biologických mikročástic a bublinek, což naznačuje postupné vrstvení pryskyřice během více fází toku, kdy docházelo k zachycení rostlinných fragmentů i drobného třásnokřídlého hmyzu uvnitř stále tekuté fosilizující hmoty.

Debris / mikročástice
V pryskyřici je přítomno jemné množství biologického debris tvořeného drobnými organickými mikročásticemi, rozptýlenými rostlinnými fragmenty a mikroskopickými nečistotami vzniklými pravděpodobně během kontaktu čerstvé pryskyřice s okolním lesním prostředím, přičemž tyto částice jsou rozmístěny převážně v okrajových a proudnicových zónách kamene a nepůsobí jako výrazné zakalení nebo sedimentární výplň, ale spíše jako přirozená součást fosilizované pryskyřice, která podporuje autenticitu kusu a současně vytváří jemný zlatavý vizuální efekt viditelný zejména při průsvitu a podsvícení, kde jednotlivé mikročástice opticky zvýrazňují vnitřní hloubku a vrstevnatost fosilizované hmoty.

Minerální / sedimentární složky
Výraznější minerální nebo sedimentární složky nebyly při vizuálním pozorování bezpečně doloženy, protože vnitřní obsah kamene je tvořen převážně čirou až poloprůhlednou fosilizovanou pryskyřicí s jemným biologickým detritem a rozptýlenými mikročásticemi organického původu, zatímco chybí přítomnost hrubších sedimentárních agregátů, bahnitých výplní nebo minerálních fragmentů typických pro kusy vzniklé v prostředí s intenzivním kontaktem s půdou nebo sedimentem, přičemž tato relativní čistota materiálu napomáhá vysoké optické čitelnosti biologických struktur a současně podporuje estetický vitrínový charakter kusu s výrazným průsvitem a dobře čitelnou vnitřní strukturou fosilizované pryskyřice.

Plynové bubliny / kapsle
Uvnitř pryskyřice je přítomno větší množství drobných plynových bublinek a kapslovitých dutin rozptýlených především podél proudnicových linií a v okrajových červenooranžových vrstvách kamene, přičemž tyto struktury vznikly pravděpodobně během tuhnutí a následné fosilizace původně tekuté pryskyřice, kdy docházelo k uzavírání drobných objemů plynu mezi jednotlivými proudícími vrstvami, zatímco většina bublinek si zachovala poměrně pravidelný tvar a dobrou optickou čitelnost bez výrazného kolapsu nebo sekundární deformace, což přispívá k přirozenému fosilnímu vzhledu kusu a současně vytváří zajímavý hloubkový efekt při průsvitu a makrofotografii.

Pohyblivé libely (tekutinové kapsle)
Pohyblivé tekutinové kapsle ani aktivní libely nebyly při dostupném vizuálním pozorování odborně spolehlivě doloženy, protože přítomné dutiny a plynové bubliny nevykazují na fotografické dokumentaci jednoznačné známky pohyblivého kapalného obsahu nebo aktivního vnitřního rozhraní typického pro skutečné tekutinové kapsle, přičemž tento stav odpovídá mnoha stabilním vitrínovým kusům barmského jantaru, kde během dlouhodobého fosilizačního procesu došlo k úplné stabilizaci původních dutin bez zachování pohyblivých kapalin, zatímco samotná absence aktivních libel nijak nesnižuje estetickou ani sběratelskou hodnotu kusu založenou především na optice, rostlinných strukturách a kvalitním průsvitu pryskyřice.

Biologický obsah

Hmyz

1 - Uvnitř transparentnější části fosilizované pryskyřice je zachován drobný zástupce třásnokřídlého hmyzu (Thysanoptera), jehož základní tělní silueta zůstává navzdory velmi vysokému geologickému stáří dobře rozlišitelná a umožňuje bezpečné zařazení do tohoto řádu drobných okřídlených členovců, přičemž jedinec působí relativně stabilním dojmem bez známek rozsáhlého mechanického rozdrcení nebo úplného kolapsu tělních struktur, zatímco jeho uložení v čiré části pryskyřice podporuje dobrou optickou čitelnost při průsvitu i makrofotografii a současně naznačuje poměrně rychlé překrytí organismu další vrstvou proudící pryskyřice během procesu fosilizace v druhohorním tropickém lese.

2 - V prostoru kolem hlavní hmyzí inkluze jsou přítomny drobné biologické fragmenty neurčeného původu související pravděpodobně s okolním organickým materiálem zachyceným během toku pryskyřice, přičemž jejich přesnější taxonomické nebo anatomické určení nelze pouze na základě dostupné fotografické dokumentace odborně spolehlivě doložit, protože jednotlivé části nevykazují dostatečně zachované morfologické znaky umožňující bezpečné rozlišení mezi fragmenty hmyzího původu a jemnými rostlinnými mikročásticemi, zatímco jejich přítomnost současně podporuje autenticitu fosilizovaného prostředí a dokládá, že pryskyřice zachycovala více drobných organických objektů během opakovaného proudění po povrchu tehdejší vegetace.

Rostlinné inkluze

1 - Uvnitř fosilizované pryskyřice je zachován výrazný fragment listové epidermální struktury s mimořádně dobře čitelnou buněčnou kresbou tvořenou hustou sítí drobných polygonálních buněk, jejichž pravidelné uspořádání zůstalo navzdory vysokému geologickému stáří velmi dobře zachováno a umožňuje bezpečné rozpoznání rostlinného původu této inkluze, přičemž celý fragment působí stabilním dojmem bez výrazného mechanického narušení nebo rozsáhlého kolapsu tkáně, zatímco jeho uložení v průsvitné části pryskyřice výrazně podporuje čitelnost detailů při makrofotografii i podsvícení a současně vytváří silný estetický kontrast mezi tmavší organickou strukturou a okolní medově zbarvenou fosilizovanou pryskyřicí.

2 - V dalších vrstvách pryskyřice jsou přítomny sekundární epidermální fragmenty rostlinného původu tvořené jemnými žilnatými a buněčnými strukturami, které jsou částečně překryté proudnicemi a mikrobublinkami, avšak stále zůstávají dobře rozlišitelné jako samostatné vegetační části uložené v odlišných úrovních fosilizované hmoty, přičemž tyto fragmenty dokládají opakovaný kontakt tekoucí pryskyřice s okolní vegetací během více fází ukládání materiálu na povrchu druhohorního lesa, zatímco jejich nepravidelné rozmístění a rozdílná orientace naznačují postupné zachycování drobných rostlinných částí v různých okamžicích proudění a následného tuhnutí fosilizující pryskyřice.

3 - Kolem hlavních rostlinných struktur jsou dále rozptýleny jemné otisky vegetačního materiálu a drobné žilnaté rostlinné fragmenty neurčeného typu, jejichž přesnější botanické zařazení nelze pouze na základě dostupné fotografické dokumentace odborně bezpečně doložit, protože jednotlivé části nevykazují dostatek zachovaných diagnostických znaků umožňujících spolehlivé určení konkrétní skupiny rostlin, přičemž jejich přítomnost současně podporuje interpretaci vzniku kusu v prostředí husté druhohorní vegetace bohaté na jemný biologický materiál, který byl během toku pryskyřice opakovaně zachycován, překrýván dalšími vrstvami a následně dlouhodobě stabilizován během procesu fosilizace.

Houby
Znaky odpovídající fosilizovaným houbám nebyly rozpoznány, protože na dostupných fotografických podkladech nejsou patrné žádné struktury nesoucí diagnostické znaky hyf, spor, plodnic ani jiných houbových útvarů. Pozorované organické částice mají charakter běžného detritu, vegetačních zbytků a složek lesní půdy zachycených v pryskyřici během jejího tuhnutí. Přestože se v materiálu nacházejí drobné tmavé agregáty a organické fragmenty, jejich morfologie neumožňuje spolehlivé přiřazení k houbám. Z metodického hlediska je proto správné evidovat tento biologický prvek jako nerozpoznaný, protože současné podklady neposkytují dostatek znaků pro odborně obhajitelné potvrzení houbového původu.

Ichnofosilie (domichnia)
V tomto kusu nebyly rozpoznány žádné ichnofosilie typu domichnia ani jiné biologicky vytvořené dutiny vzniklé činností organismů před úplným vytvrzením pryskyřice. Pozorované struktury odpovídají přirozeným tokovým liniím, plynovým bublinám, organickému detritu, pylovým částicím a rostlinným fragmentům zachyceným během výronu a následného tuhnutí pryskyřice. V materiálu nejsou patrné pravidelné dutiny, chodbičky ani jiné útvary biologického původu. Charakter zachovaných inkluzí jednoznačně odpovídá prostředí hustého vlhkého tropického pralesa, kde pryskyřice vytékala po kmenech a větvích stromů, zachycovala pyl, rostlinné zbytky i drobný organický materiál a následně fosilizovala bez prokazatelného vlivu pobřežního, deltového ani jiného vodního prostředí.

Stav a optika

Indicie vodního / vlhkého prostředí .......... Pralesní pryskyřičné prostředí

Při detailním vizuálním pozorování vnitřní struktury vzorku byly zjištěny znaky odpovídající převážně pralesnímu prostředí s dominantním vlivem stromové pryskyřice a okolního ekosystému. Charakter materiálu naznačuje přirozený tok pryskyřice, postupné vrstvení a zachytávání organických částic, rostlinných zbytků, pylu, drobných nečistot a vzduchových dutin vzniklých během tuhnutí. Celková struktura odpovídá stabilnímu suchozemskému prostředí, kde byla pryskyřice zachována převážně v místě svého vzniku bez výrazného působení vodních procesů, přičemž jednotlivé znaky představují podmínky dávného pralesního ekosystému období křídy.

Čitelnost biologického obsahu
Biologický obsah tohoto kusu zůstává velmi dobře čitelný díky kombinaci kvalitní průsvitnosti pryskyřice, relativně nízkého množství zakalujících sedimentárních částic a vhodného uložení hlavních inkluzí v transparentnějších částech kamene, přičemž rostlinné epidermální struktury vykazují mimořádně dobrou viditelnost buněčné kresby a žilnatých detailů, zatímco drobný třásnokřídlý hmyz zůstává navzdory své malé velikosti dobře rozpoznatelný při průsvitu i makrofotografii, protože jeho tělní silueta není zásadně překrytá proudnicemi ani rozsáhlým debris, což společně vytváří harmonický vitrínový celek s velmi dobrou optickou prezentací biologického obsahu fosilizované druhohorní pryskyřice.

1 - Hmyz
Drobný třásnokřídlý hmyz uložený v transparentní části fosilizované pryskyřice zůstává navzdory velmi malé velikosti dobře čitelný díky kontrastu mezi tmavší tělní siluetou a světle medovým okolím pryskyřice, přičemž základní proporce těla i charakteristické protáhlé uspořádání organismu umožňují bezpečné rozpoznání přítomnosti hmyzí inkluze bez nutnosti extrémního zvětšení, zatímco relativně čisté okolní prostředí bez rozsáhlého sedimentárního zakalení podporuje jeho vizuální čitelnost při běžném průsvitu i makrofotografii, což současně naznačuje, že organismus byl zachycen poměrně rychle tekoucí pryskyřicí a následně překryt další transparentní vrstvou fosilizující hmoty v prostředí druhohorního tropického lesa.

2 - Rostliny
Rostlinné inkluze představují opticky nejsilnější biologickou část tohoto kusu, protože výrazné epidermální fragmenty vykazují mimořádně dobře zachovanou buněčnou kresbu a jemné žilnaté struktury, které zůstávají velmi dobře čitelné při průsvitu i podsvícení díky vhodnému uložení v transparentní části pryskyřice, přičemž kontrast mezi tmavší organickou tkání a okolní medově zbarvenou fosilizovanou hmotou vytváří výrazný hloubkový efekt podporující vitrínovou atraktivitu kamene, zatímco přítomnost dalších sekundárních vegetačních fragmentů uložených v odlišných vrstvách pryskyřice současně dokládá opakovaný kontakt tekoucí fosilizující hmoty s vegetací druhohorního tropického pralesního prostředí.

3 - Proudnice / struktura
Proudnice a tokové struktury jsou uvnitř fosilizované pryskyřice dobře patrné a vytvářejí přirozené diagonální vrstvení podporující optickou hloubku kamene, přičemž jednotlivé linie naznačují opakované proudění čerstvé pryskyřice v několika fázích ukládání materiálu, kdy docházelo k postupnému překrývání biologického obsahu dalšími transparentními vrstvami, zatímco jemné rozdíly mezi světlejší centrální částí a tmavšími oranžovočervenými okrajovými zónami zvýrazňují prostorové rozložení jednotlivých vrstev a podporují celkovou estetickou dynamiku kusu, protože při průsvitu i podsvícení vytvářejí proudnice výrazný hloubkový efekt typický pro kvalitně zachované vitrínové kusy barmského druhohorního jantaru.

4 - Průsvitnost / hloubka
Průsvitnost tohoto kusu je velmi dobrá a umožňuje kvalitní průchod světla napříč většinou objemu fosilizované pryskyřice, díky čemuž vzniká výrazný hloubkový efekt podporující čitelnost biologických struktur i vnitřních proudnicových linií, přičemž světle medová centrální část působí při podsvícení téměř zářivým dojmem a současně opticky odděluje tmavší červenooranžové vrstvy nacházející se při okrajích kamene, zatímco jemně rozptýlené mikrobublinky a drobné biologické částice vytvářejí přirozenou prostorovou texturu podporující vnímání objemu a vrstevnatosti pryskyřice vzniklé postupným ukládáním v prostředí vlhkého druhohorního tropického pralesa.

5 - Čistota materiálu
Materiál působí poměrně čistým a stabilním dojmem bez výrazného sedimentárního zakalení nebo rozsáhlých minerálních nečistot, přičemž přítomné drobné biologické mikročástice, jemný organický debris a rozptýlené plynové bublinky nepůsobí rušivě, ale naopak podporují autentický fosilní charakter kusu a vytvářejí přirozenou hloubkovou strukturu typickou pro kvalitní barmský burmit vzniklý v biologicky aktivním tropickém prostředí, zatímco hlavní biologické inkluze zůstávají dobře opticky oddělené od okolní hmoty a nejsou překryté rozsáhlými neprůhlednými sedimenty, což výrazně podporuje vitrínovou čitelnost a celkovou estetickou hodnotu fosilizované pryskyřice.

6 - Kompozice
Celková kompozice kusu působí velmi harmonickým dojmem díky vyváženému rozložení biologických inkluzí, proudnic, barevných přechodů a plynových struktur uvnitř fosilizované pryskyřice, přičemž dominantní epidermální rostlinný fragment vytváří přirozený optický střed kamene a současně kontrastuje s jemně uloženým drobným třásnokřídlým hmyzem nacházejícím se v transparentnější části pryskyřice, zatímco diagonální proudnicové linie a přechody mezi světle medovou a červenooranžovou částí podporují dynamický prostorový efekt, který při průsvitu vytváří výrazný vitrínový charakter a současně zachovává přirozený autentický vzhled fosilizované druhohorní pryskyřice vzniklé v tropickém lesním prostředí.

7 - Celkový vizuální efekt
Celkový vizuální efekt tohoto kusu je velmi výrazný především díky kombinaci kvalitní průsvitnosti, teplého medově zlatého zbarvení, tmavších červenooranžových okrajových vrstev a mimořádně dobře čitelných rostlinných epidermálních struktur, které při podsvícení vytvářejí silný hloubkový kontrast podporující estetickou vitrínovou prezentaci kamene, zatímco drobný třásnokřídlý hmyz a jemné proudnicové linie dodávají fosilizované pryskyřici další biologickou i strukturální dynamiku bez narušení celkové optické harmonie, přičemž kus působí velmi stabilním a reprezentativním dojmem typickým pro kvalitně zachovaný barmský burmit vzniklý v prostředí vlhkého druhohorního tropického pralesa.

Praskliny
V pryskyřici jsou přítomny jemné prasklinové linie a drobné povrchové mikrotrhliny vzniklé pravděpodobně během dlouhodobého fosilizačního procesu a následného mechanického opracování kamene, přičemž většina těchto struktur zůstává opticky nenápadná a nenarušuje hlavní biologický obsah ani celkovou stabilitu kusu, zatímco některé jemné linie jsou patrné především při silném podsvícení nebo změně úhlu dopadu světla, kde vytvářejí lehký optický lom typický pro starší fosilizovanou pryskyřici, avšak jejich rozsah nepůsobí destruktivně a současně neomezuje průsvitnost, čitelnost biologických inkluzí ani estetický vitrínový charakter tohoto druhohorního barmského jantaru.

Halo efekt
V okolí některých biologických struktur a jemnějších vnitřních linií je pozorovatelných několik slabších halo efektů vznikajících lomem světla na rozhraní mezi jednotlivými vrstvami fosilizované pryskyřice, mikrobublinkami a drobnými strukturálními změnami uvnitř materiálu, přičemž tyto optické jevy jsou nejlépe patrné při podsvícení nebo změně směru dopadu světla, kde vytvářejí jemné světlé zóny a lehké prostorové zvýraznění okolních struktur, zatímco jejich přítomnost podporuje přirozený hloubkový charakter kamene a současně dokládá komplikovanější vnitřní vrstevnatost vzniklou během opakovaného proudění a následného tuhnutí pryskyřice v prostředí druhohorního tropického pralesa.

Stav povrchu
Povrch kusu je celkově dobře stabilizovaný a leštěný s kvalitním vitrínovým vzhledem, přičemž v některých plošších částech zůstávají patrné drobné nedoleštěné zóny ponechané z důvodu ochrany biologického obsahu a minimalizace úbytku původního materiálu, zatímco při silném osvětlení lze pozorovat jemné mikroškrábance vzniklé během procesu mechanického leštění, které však nepůsobí výrazně rušivě a nenarušují hlavní optický charakter kamene ani čitelnost biologických struktur, protože většina povrchu si zachovává velmi dobrou průsvitnost, hladký vzhled a stabilní estetický dojem typický pro pečlivě opracovaný vitrínový kus barmského druhohorního jantaru.

UV reakce

Při průsvitu směrem od pozorovatele
Při průsvitu v režimu, kdy je zdroj ultrafialového světla umístěn na straně pozorovatele vykazuje fosilizovaná pryskyřice výraznou modrobílou až tyrkysově modrou fluorescenci soustředěnou především v transparentnějších částech kamene, zatímco podél proudnic a v některých okrajových vrstvách jsou patrné jemné přechody mezi světle modrými, bělavými a zelenomodrými zónami vytvářejícími výrazný hloubkový efekt, přičemž tmavší oranžovočervené části zůstávají opticky méně aktivní a vytvářejí kontrast vůči světle fluoreskujícím oblastem, zatímco rozptýlené mikrobublinky a drobné částice uvnitř pryskyřice místy vystupují jako jemně světlejší body rozložené podél vnitřních tokových linií.

Při průsvitu směrem k pozorovateli
Při průsvitu v režimu, kdy je zdroj ultrafialového světla umístěn za jantarem a světlo prochází skrz celý objem materiálu směrem k očím pozorovatele vzniká výrazný vnitřní tyrkysově modrý až zelenomodrý průsvit doprovázený dobře čitelnými proudnicovými vrstvami probíhajícími napříč fosilizovanou pryskyřicí, přičemž některé části vytvářejí světle modrobílé pásy a mléčně fluoreskující zóny oddělené tmavšími jantarově oranžovými vrstvami při okrajích kamene, zatímco biologické struktury a rozptýlené mikrobublinky zůstávají viditelné jako tmavší nebo světlejší body uložené v různých hloubkách materiálu, čímž se při podsvícení výrazně zvýrazňuje prostorový efekt a vrstevnatý charakter fosilizované pryskyřice.

Fotografie: Další detailní fotografie tohoto kusu najdete na našem Facebooku.

Bezpečnostní informace: Sběratelský a přírodní předmět. Není určen jako hračka. Nevhodné pro děti do 3 let.

UV REAKCE JANTARU

Fotografie pod ultrafialovým světlem ukazují přirozenou fluorescenci jantaru, která je typická pro burmitský jantar z oblasti Hukawng Valley.