Můžete se kdykoli odhlásit.
- Úvod
- Jantary z Myanmaru (Barma)
- Druhohorní jantar z Myanmaru JKI-44
Druhohorní jantar z Myanmaru JKI-44

- Kompletní specifikace
- Hodnocení 0
- Komentáře 0
- Související zboží6
Druhohorní jantar z Myanmaru JKI-44skladem 1 ks900 Kč/ ks
TECHNICKÝ LIST JANTARU
Identifikace kusu
Barmský jantar ve formě pečlivě leštěného cabochonu nepravidelného oválného tvaru představuje stabilní a kompaktní kus fosilní pryskyřice s opticky čistým jádrem a výraznou vnitřní strukturou, kde jsou patrné kontrastní pryskyřičné zóny a tokové linie, které vytvářejí přirozený vizuální charakter kamene, přičemž celek působí harmonicky, zachovává si autentický přírodní výraz bez zásahů narušujících jeho integritu a současně umožňuje čitelné pozorování biologických i strukturálních prvků v různých hloubkách materiálu, což z něj činí reprezentativní ukázku kvalitně zpracovaného burmitu vhodného jak pro sběratelské, tak studijní účely.
Původ
Myanmar, konkrétně oblast Hukawng Valley, představuje jedno z nejvýznamnějších nalezišť fosilní pryskyřice na světě, kde se během křídového období ukládaly rozsáhlé vrstvy pryskyřice v prostředí tropických lesů s vysokou biologickou aktivitou, přičemž charakter tohoto kusu, zahrnující kombinaci čiré pryskyřice, přítomnosti drobných inkluzí, jemného debris a typických tokových linií, odpovídá známým znakům burmitu z této oblasti, což podporuje jeho zařazení do této geologické a geografické jednotky bez nutnosti spekulativního zpřesňování, a zároveň potvrzuje jeho původ v jednom z nejbohatších ekosystémů druhohorní planety.
Stáří
Stáří tohoto kusu jantaru odpovídá období přibližně 99,3–98,5 mil. let, což jej řadí do střední křídy, konkrétně spodního cenomanu, kdy docházelo k intenzivní produkci pryskyřice v tropických lesích a současně k rychlému zachycování organismů i vegetačních fragmentů, což je patrné i u tohoto exempláře, kde kombinace hmyzích inkluzí, rostlinných struktur a tokových linií odpovídá dynamickému prostředí tehdejšího lesa, a potvrzuje, že tento kus vznikl v období, kdy byla biodiversita mimořádně vysoká a proces fosilizace pryskyřice probíhal v krátkých, ale intenzivních epizodách.
Podlokalita
Celkový charakter pryskyřice, zbarvení materiálu, vnitřní struktura, optické vlastnosti i charakter zachovaných biologických inkluzí velmi dobře odpovídají burmitskému jantaru pocházejícímu z lokality Noije Bum v oblasti Hukawng Basin. Noije Bum patří mezi nejvýznamnější a nejlépe zdokumentované zdroje křídového jantaru v Kachinském státě a dlouhodobě představuje referenční naleziště pro velkou část sběratelského i vědeckého materiálu. Pozorované znaky nevykazují odchylky, které by naznačovaly jinou hlavní provenienci v rámci Myanmaru. Přesná těžební jáma, šachta, sloj ani konkrétní místo těžby, z něhož byl tento kus získán, však nejsou známy ani doloženy dostupnou dokumentací, a proto zůstávají blíže neurčeny.
Rozměry
Rozměry kusu 17,10 mm x 13,02 mm x 5,80 mm odpovídají kompaktnímu formátu, který umožňuje dobrou čitelnost vnitřních struktur při zachování dostatečné tloušťky pro prostorové rozložení inkluzí, přičemž proporce mezi délkou, šířkou a tloušťkou podporují stabilitu materiálu i při manipulaci a zároveň poskytují vhodný průřez pro pozorování tokových linií a biologických prvků v různých hloubkách, což zvyšuje jeho hodnotu jak z hlediska sběratelského, tak i studijního, protože umožňuje detailní analýzu bez nutnosti dalšího zásahu do struktury kusu.
Hmotnost
Hmotnost 0,70 g odpovídá menšímu, ale plnohodnotnému sběratelskému kusu, kde hodnota není dána samotnou váhou, ale především kombinací čirosti pryskyřice, přítomnosti biologických inkluzí a čitelnosti vnitřní struktury, přičemž tato hmotnost umožňuje zachování detailů bez nadměrného zatížení materiálu, což se pozitivně projevuje na optických vlastnostech i stabilitě kusu, a zároveň jej činí vhodným pro detailní studium i prezentaci, protože umožňuje snadnou manipulaci a pozorování bez rizika poškození.
Pryskyřice a struktura
Pryskyřice
Pryskyřice tohoto kusu představuje typickou fosilní pryskyřici barmského jantaru, která vznikla postupným vytékáním a tuhnutím stromové pryskyřice v prostředí druhohorního lesa, přičemž si zachovala svou přirozenou soudržnost, stabilitu a charakteristickou vnitřní stavbu bez známek sekundárního rozrušení, a její hmota působí kompaktně a homogenně, i když je v ní patrná přirozená variabilita způsobená prouděním a zachycením biologického materiálu, což potvrzuje její autentický původ a zároveň umožňuje detailní pozorování vnitřních struktur i bez zásahu do materiálu, čímž si zachovává svou vědeckou i sběratelskou hodnotu v plném rozsahu.
Čirost pryskyřice
Čirost pryskyřice se pohybuje v rozsahu od dobře průhledné až po lokálně mírně zakalené partie, přičemž většina objemu umožňuje relativně snadné prosvětlení a pozorování vnitřních inkluzí, zatímco některé oblasti vykazují jemné zakalení způsobené přítomností mikročástic a drobných struktur, které však nenarušují celkovou čitelnost kusu, ale naopak podtrhují jeho přírodní charakter, a tato kombinace průhlednosti a lehkého zákalu vytváří přirozený optický kontrast mezi jednotlivými vrstvami pryskyřice, což přispívá k lepší orientaci při pozorování a současně zvyšuje jeho estetickou i studijní hodnotu.
Proudnice / tekoucí struktura pryskyřice
Proudnice jsou v tomto kusu výrazně vyvinuté a tvoří paralelní i místy mírně zvlněné linie, které dokumentují dynamický pohyb pryskyřice v okamžiku jejího tuhnutí, přičemž tyto linie jsou jasně čitelné v celé ploše kusu a vytvářejí strukturovaný obraz vnitřního proudění, který naznačuje postupné vrstvení jednotlivých výronů pryskyřice, a jejich orientace i hustota svědčí o proměnlivých podmínkách prostředí, kde docházelo k zachycování materiálu v různých časových fázích, což z tohoto kusu činí hodnotný záznam procesů, které probíhaly během jeho vzniku.
Debris / mikročástice
V pryskyřici jsou přítomny jemné mikročástice, které tvoří rozptýlený systém drobných inkluzí různého charakteru, zahrnující jak organické zbytky, tak i jemný minerální materiál, přičemž tyto částice jsou rovnoměrně rozloženy v některých vrstvách a místy vytvářejí mírně zakalené zóny, které však nepůsobí rušivě, ale naopak přispívají k autenticitě kusu, protože dokumentují přirozené prostředí, ve kterém pryskyřice vznikala, a jejich přítomnost je důležitým indikátorem kontaktu pryskyřice s okolním prostředím, což zvyšuje jeho vědeckou hodnotu.
Minerální / sedimentární složky
Minerální a sedimentární složky jsou zastoupeny ve formě jemného rozptýleného materiálu, který je integrován do struktury pryskyřice a vytváří nenápadné, ale patrné oblasti s odlišnou optickou hustotou, přičemž tyto složky pravděpodobně vznikly při kontaktu pryskyřice s půdním nebo prachovým materiálem v prostředí lesa, a jejich přítomnost dokládá, že pryskyřice nebyla izolovaným systémem, ale aktivně interagovala s okolním prostředím, což je důležité pro interpretaci jejího vzniku a následného fosilizačního procesu, a současně přispívá k celkové komplexnosti tohoto kusu.
Plynové bubliny / kapsle
V rámci pryskyřice jsou pozorovatelné drobné plynové bubliny, které jsou rozptýleny v různých částech kusu a představují uzavřené kapsy vzduchu zachycené v průběhu tuhnutí pryskyřice, přičemž jejich velikost je relativně malá a jejich distribuce rovnoměrná, což naznačuje klidnější fáze tuhnutí bez výrazných turbulencí, a tyto struktury přispívají k celkovému charakteru kusu tím, že doplňují jeho vnitřní strukturu o další typ přirozených inkluzí, které mají význam nejen estetický, ale i vědecký, protože dokumentují fyzikální podmínky vzniku jantaru.
Pohyblivé libely (tekutinové kapsle)
V tomto konkrétním kusu nebyla jednoznačně prokázána přítomnost pohyblivých tekutinových kapslí, známých jako libely, což znamená, že případné dutiny v pryskyřici neobsahují viditelný pohyblivý obsah nebo nebyly v rámci dostupného pozorování identifikovány jako aktivní, a tato absence je sama o sobě důležitou informací, protože potvrzuje, že vnitřní struktura kusu je tvořena převážně pevnými inkluzemi a plynovými bublinami, bez přítomnosti tekutinových systémů, které by mohly ovlivňovat optické vlastnosti nebo dynamiku vnitřního prostředí jantaru.
Biologický obsah
Hmyz
1-V pryskyřici je přítomen jeden jedinec dvoukřídlého hmyzu označeného jako Diptera, který je zachycen v menším formátu a jeho silueta je čitelná v rámci průsvitu, přičemž poloha tohoto jedince naznačuje jeho zachycení v průběhu aktivního pohybu v okamžiku kontaktu s pryskyřicí, a jeho tělo je uloženo v relativně klidné zóně bez výrazného mechanického narušení, což umožňuje jeho vizuální identifikaci na úrovni řádu bez potřeby dalšího zásahu do struktury kusu, a zároveň potvrzuje přítomnost drobné létající fauny v prostředí, kde pryskyřice vznikala.
2-V jantaru je zachycen jeden jedinec hmyzu označeného jako Psylloidea, tedy mera, jehož přítomnost je doložena čitelnou siluetou odpovídající této skupině, přičemž tento organismus je uložen v jedné z čirých částí pryskyřice, což umožňuje jeho relativně dobrou pozorovatelnost bez nutnosti dodatečných optických zásahů, a jeho poloha v materiálu naznačuje postupné obalení pryskyřicí během jejího toku, čímž se stal součástí fosilního záznamu bez výrazného poškození, a potvrzuje tak přítomnost drobného rostlinného hmyzu v tehdejším ekosystému.
3-Další jedinec hmyzu ze skupiny Psylloidea je přítomen jako druhý kus v rámci tohoto jantaru, přičemž jeho zachycení proběhlo v jiné vrstvě pryskyřice než u prvního jedince, což naznačuje časový odstup mezi jednotlivými fázemi ukládání pryskyřice, a jeho silueta je čitelná především při průsvitu, kde vynikají základní obrysy těla, přičemž zachovalost odpovídá běžnému standardu pro drobný hmyz tohoto typu, a jeho přítomnost doplňuje celkový obraz biologického obsahu tohoto kusu bez nutnosti další interpretace.
4-V pryskyřici je přítomen jeden jedinec pavouka označeného jako Araneae, který je zachycen v menším měřítku a jeho silueta je patrná jako kompaktní tvar v rámci jedné z vrstev, přičemž jeho zachycení pravděpodobně proběhlo v okamžiku, kdy byl v kontaktu s povrchem pryskyřice, a následně byl obalen její další vrstvou, což vedlo k jeho uchování v této podobě, a jeho přítomnost představuje významný prvek biologického obsahu, protože dokládá přítomnost predátorů v ekosystému, ze kterého tento jantar pochází.
5-Fragmenty hmyzu jsou v tomto kusu přítomny ve formě drobných neúplných částí, které nelze jednoznačně přiřadit ke konkrétním skupinám, přičemž tyto fragmenty jsou rozptýleny v různých částech pryskyřice a představují sekundární záznam biologického materiálu, který byl zachycen buď již poškozený, nebo byl během procesu tuhnutí pryskyřice částečně rozrušen, a jejich přítomnost doplňuje celkový obraz prostředí, ve kterém docházelo k zachycování organismů, aniž by bylo možné je dále specifikovat.
Rostlinné inkluze
1-V pryskyřici je přítomen chomáč mechu, který tvoří kompaktní agregát jemných rostlinných struktur zachycených v jedné fázi toku pryskyřice, přičemž tento útvar vykazuje vláknitou a hustou strukturu odpovídající nahromadění drobných částí vegetace, a jeho zachycení naznačuje kontakt pryskyřice s lesním podložím nebo nízkou vegetací, kde došlo k jeho mechanickému přenesení a následnému uzavření v pryskyřici, čímž vznikl stabilní a dobře čitelný rostlinný celek, který dokumentuje přítomnost vlhkého a biologicky aktivního prostředí v místě vzniku tohoto jantaru.
2-V jantaru jsou přítomny rostlinné trichomy, tedy jemné chlupovité struktury pocházející z povrchu rostlin, které jsou zachyceny ve formě tenkých vláken rozptýlených v pryskyřici, přičemž jejich tvar a jemnost odpovídají známým morfologiím těchto struktur, a jejich přítomnost dokládá kontakt pryskyřice s vegetací v aktivním růstovém prostředí, kde mohlo docházet k uvolňování těchto mikroskopických částí, které byly následně zachyceny a konzervovány bez výrazného poškození, čímž přispívají k celkovému obrazu tehdejšího ekosystému.
3-V pryskyřici jsou zachyceny fragmenty vegetace, které nelze přesněji taxonomicky určit, ale jejich morfologie odpovídá drobným částem rostlinného materiálu, přičemž tyto fragmenty jsou rozptýleny v různých vrstvách a představují záznam kontaktu pryskyřice s okolním rostlinným prostředím, kde docházelo k mechanickému přenosu těchto částí do pryskyřice, a jejich zachování svědčí o relativně rychlém uzavření, které zabránilo jejich rozkladu, čímž se staly součástí fosilního záznamu bez možnosti přesnější identifikace.
Houby
Znaky odpovídající fosilizovaným houbám nebyly rozpoznány, protože na dostupných fotografických podkladech nejsou patrné žádné struktury nesoucí diagnostické znaky hyf, spor, plodnic ani jiných houbových útvarů. Pozorované organické částice mají charakter běžného detritu, vegetačních zbytků a složek lesní půdy zachycených v pryskyřici během jejího tuhnutí. Přestože se v materiálu nacházejí drobné tmavé agregáty a organické fragmenty, jejich morfologie neumožňuje spolehlivé přiřazení k houbám. Z metodického hlediska je proto správné evidovat tento biologický prvek jako nerozpoznaný, protože současné podklady neposkytují dostatek znaků pro odborně obhajitelné potvrzení houbového původu.
Ichnofosilie (domichnia)
V tomto kusu nebyly rozpoznány žádné ichnofosilie typu domichnia ani jiné biologicky vytvořené dutiny vzniklé činností organismů před úplným vytvrzením pryskyřice. Pozorované struktury odpovídají přirozeným tokovým liniím, plynovým bublinám, organickému detritu, pylovým částicím a rostlinným fragmentům zachyceným během výronu a následného tuhnutí pryskyřice. V materiálu nejsou patrné pravidelné dutiny, chodbičky ani jiné útvary biologického původu. Charakter zachovaných inkluzí jednoznačně odpovídá prostředí hustého vlhkého tropického pralesa, kde pryskyřice vytékala po kmenech a větvích stromů, zachycovala pyl, rostlinné zbytky i drobný organický materiál a následně fosilizovala bez prokazatelného vlivu pobřežního, deltového ani jiného vodního prostředí.
Stav a optika
Indicie vodního / vlhkého prostředí
V pryskyřici jsou přítomny struktury, které odpovídají kontaktu s vlhkým lesním prostředím, přičemž kombinace rostlinných fragmentů, jemných mikročástic a zachyceného organického materiálu naznačuje, že pryskyřice vznikala v prostředí s vysokou vlhkostí a biologickou aktivitou, kde docházelo k častému kontaktu s povrchem vegetace a půdním materiálem, a tento charakter je dále podpořen přítomností vláknitých struktur a drobných inkluzí, které odpovídají prostředí s bohatým podrostem, čímž tento kus dokumentuje podmínky, ve kterých pryskyřice vznikala a následně fosilizovala.
Čitelnost biologického obsahu
Čitelnost biologického obsahu je celkově dobrá, přičemž jednotlivé organismy jsou rozlišitelné v rámci průsvitu a jejich siluety jsou patrné i bez nutnosti zásadního optického zásahu, i když některé části jsou částečně ovlivněny přítomností mikročástic nebo vnitřních struktur pryskyřice, což může lokálně snižovat kontrast, nicméně většina inkluzí je pozorovatelná v dostatečné míře pro jejich základní určení, a tato úroveň čitelnosti umožňuje vnímat biologický obsah jako celek i v detailu, což přispívá k hodnotě kusu z hlediska studijního i sběratelského.
Praskliny
V tomto kusu nejsou přítomny žádné výrazné praskliny, které by narušovaly jeho strukturu nebo stabilitu, přičemž pryskyřice působí kompaktně a bez známek mechanického poškození, což znamená, že nedochází k narušení čitelnosti vnitřních struktur ani biologického obsahu, a absence prasklin zároveň zvyšuje celkovou odolnost kusu při manipulaci i dlouhodobém uchovávání, protože materiál není oslaben žádnými vnitřními ani povrchovými defekty tohoto typu, což je z hlediska kvality jantaru významný pozitivní faktor.
Halo efekt
V pryskyřici jsou pozorovatelné lokální halo efekty v okolí některých biologických inkluzí, které se projevují jako jemné optické zóny odlišné od okolní hmoty, přičemž tyto efekty vznikají v důsledku interakce mezi organickým materiálem a pryskyřicí během procesu fosilizace, a jejich přítomnost naznačuje, že v těchto místech docházelo k chemickým nebo fyzikálním změnám, které ovlivnily strukturu pryskyřice, což přispívá k vizuální zajímavosti kusu a zároveň poskytuje další informace o průběhu jeho vzniku.
Stav povrchu
Povrch tohoto kusu jantaru vykazuje známky nedokončeného leštění, přičemž na hranách i v ploše jsou patrné drobné nedoleštěné oblasti, které vznikly záměrně z důvodu minimalizace úbytku materiálu, a současně jsou zde přítomny mikroskopické škrábance vzniklé při broušení a leštění, které však nenarušují celkový vzhled kusu, ale spíše dokládají jeho přirozený proces zpracování, přičemž tyto stopy zůstávají v mezích běžných pro ručně opracovaný jantar a neovlivňují jeho stabilitu ani čitelnost vnitřních struktur.
UV reakce
U tohoto kusu je výrazná a dobře čitelná, přičemž hlavní hmota jantaru reaguje jasným modravě azurovým až tyrkysově modrým svitem s jemnými přechody do světle zelenomodrých tónů, zatímco tmavší pryskyřičné pásy, koncentrované nečistoty a hustší organické partie zůstávají podstatně tmavší a místy až hnědočerně utlumené, což vytváří silný kontrast mezi fluoreskující základní hmotou a nefluoreskujícími strukturami, díky němuž se vnitřní stavba kusu při ultrafialovém osvitu zvýrazňuje velmi přirozeně, čistě a bez rušivého optického šumu, takže UV zde významně podporuje čitelnost tokových linií, vrstevnatosti i rozložení biologického a organického obsahu v celém objemu.
Při průsvitu směrem od pozorovatele
Při průsvitu v režimu, kdy je zdroj ultrafialového světla umístěn na straně pozorovatele, se na povrchu i v mělkých vrstvách jantaru objevuje převážně modrá až modrofialově přecházející reflexní reakce s nápadnými azurovými plochami, přičemž nejsilněji svítí čistší a tenčí partie materiálu, zatímco tmavý diagonální pás, koncentrované debris a organické shluky zůstávají tmavé, ostře ohraničené a kontrastní, takže celkový efekt působí jako studeně modrá fluorescence rozlitá po povrchu kusu, v níž se vnitřní linie a zóny propisují měkce, ale zřetelně, a reflexní režim tak velmi dobře odděluje fluoreskující pryskyřici od tmavších nefluoreskujících struktur.
Při průsvitu směrem k pozorovateli
Při průsvitu v režimu, kdy je zdroj ultrafialového světla umístěn za jantarem a světlo prochází skrz celý objem materiálu směrem k očím pozorovatele, se hlavní plocha kusu rozsvěcí sytou tyrkysově modrou až zelenomodrou transmisní září, která je nejvýraznější v čistších partiích a podél světelně propustných vrstev, zatímco tmavý pryskyřičný pás, shluky nečistot a hustší biologický obsah vystupují jako tmavší siluety nebo hnědavě až černě utlumené segmenty, takže průsvitový režim velmi silně zvýrazňuje prostorové rozložení vrstev, proudnic i uzavřených inkluzí, a celek působí jasně, kontrastně a opticky hluboce, s velmi dobrou čitelností vnitřního členění materiálu.
Fotografie: Další detailní fotografie tohoto kusu najdete na našem Facebooku.
Bezpečnostní informace: Sběratelský a přírodní předmět. Není určen jako hračka. Nevhodné pro děti do 3 let.
UV REAKCE JANTARU
Fotografie pod ultrafialovým světlem ukazují přirozenou fluorescenci jantaru, která je typická pro burmitský jantar z oblasti Hukawng Valley.












