Můžete se kdykoli odhlásit.
- Úvod
- Jantary z Myanmaru (Barma)
- Druhohorní jantar z Myanmaru JKI-42
Druhohorní jantar z Myanmaru JKI-42

- Kompletní specifikace
- Hodnocení 0
- Komentáře 0
- Související zboží6
Druhohorní jantar z Myanmaru JKI-42skladem 1 ks2 290 Kč/ ks
TECHNICKÝ LIST JANTARU
Identifikace kusu
Barmský jantar (burmit) ve formě leštěného cabochonu oválného tvaru představuje kompaktní, plně opracovaný kus fosilní pryskyřice s hladkým, rovnoměrně klenutým povrchem, jehož geometrie je přizpůsobena maximální optické čitelnosti vnitřního obsahu, přičemž dominantním vizuálním prvkem je centrálně uložená hmyzí inkluze doprovázená soustavou rostlinných struktur, jejichž rozmístění vytváří přirozenou kompozici připomínající dynamické proudění pryskyřice, a celek tak působí vyváženě, stabilně a esteticky, bez známek mechanického poškození nebo neodborného zásahu do původní hmoty materiálu.
Původ
Kus pochází z oblasti Myanmar, konkrétně z geologicky významného regionu Kachin State v rámci Hukawng Valley, který je světově proslulý produkcí kvalitního burmitského jantaru s bohatým biologickým obsahem, přičemž charakter pryskyřice, její čirost, barva a typické tokové struktury jednoznačně odpovídají tomuto nalezišti, jehož sedimentární prostředí bylo tvořeno pralesním ekosystémem s převahou jehličnatých stromů produkujících pryskyřici, což je v tomto konkrétním kusu doloženo přítomností jehlicovitých rostlinných inkluzí a pylových částic rozptýlených v celé hmotě jantaru.
Stáří
Stáří tohoto jantaru odpovídá období přibližně 99,3–98,5 mil. let, tedy střední křídě (spodní cenoman), což představuje časový úsek charakteristický intenzivní produkcí pryskyřice v tropických lesích tehdejšího Myanmaru, kdy docházelo k častému zachycování drobných organismů i rostlinného materiálu, přičemž toto stáří je plně konzistentní s typem pryskyřice, její optikou a složením inkluzí v daném kusu, které dohromady vytvářejí autentický záznam dávného ekosystému a potvrzují jeho geologickou i paleobiologickou relevanci v rámci burmitského jantaru.
Podlokalita
Celkový charakter pryskyřice, zbarvení materiálu, vnitřní struktura, optické vlastnosti i charakter zachovaných biologických inkluzí velmi dobře odpovídají burmitskému jantaru pocházejícímu z lokality Noije Bum v oblasti Hukawng Basin. Noije Bum patří mezi nejvýznamnější a nejlépe zdokumentované zdroje křídového jantaru v Kachinském státě a dlouhodobě představuje referenční naleziště pro velkou část sběratelského i vědeckého materiálu. Pozorované znaky nevykazují odchylky, které by naznačovaly jinou hlavní provenienci v rámci Myanmaru. Přesná těžební jáma, šachta, sloj ani konkrétní místo těžby, z něhož byl tento kus získán, však nejsou známy ani doloženy dostupnou dokumentací, a proto zůstávají blíže neurčeny.
Rozměry
Rozměry kusu 29,88 × 18,87 × 8,20 mm představují vyvážený formát, který umožňuje efektivní průchod světla skrze hmotu jantaru a tím zajišťuje dobrou čitelnost vnitřních struktur při běžném pozorování, přičemž tloušťka materiálu je dostatečná pro zachování mechanické stability a zároveň nepůsobí jako optická bariéra, takže hmyzí i rostlinné inkluze zůstávají vizuálně dostupné bez nutnosti extrémního nasvícení nebo zvětšení.
Hmotnost
Hmotnost 2,66 g odpovídá středně velkému kusu leštěného burmitského jantaru, u něhož není primární hodnototvorný faktor samotná masa materiálu, ale především kombinace čirosti pryskyřice, zachovalosti inkluzí a jejich prostorového rozmístění, přičemž tato hmotnost zajišťuje dostatečný objem pro uchování biologického obsahu bez nadbytečné tloušťky, která by snižovala optickou čitelnost nebo estetickou hodnotu výsledného kusu.
Pryskyřice a struktura
Pryskyřice
Pryskyřice tohoto kusu představuje kompaktní fosilizovanou hmotu s charakteristickým medově žlutohnědým zabarvením, která vznikla postupným vytékáním a tuhnutím stromové pryskyřice v prostředí pralesního ekosystému, přičemž její struktura nese jasné znaky vícefázového ukládání, kdy jednotlivé vrstvy pryskyřice na sebe navazují a částečně se překrývají, čímž vytvářejí přirozenou hloubku materiálu, která umožňuje vnímat prostorové uspořádání inkluzí, zatímco celkový charakter hmoty zůstává homogenní, bez výrazných destrukčních zón, což potvrzuje relativně klidné podmínky během závěrečné fáze tuhnutí a stabilizace pryskyřice.
Čirost pryskyřice
Čirost pryskyřice je na velmi dobré úrovni, kdy materiál umožňuje průchod světla bez výrazného rozptylu, přičemž drobné nehomogenity v podobě jemných částic a mikroskopických nečistot nepůsobí rušivě, ale naopak přispívají k autenticitě fosilizovaného materiálu, zatímco hlavní biologické inkluze zůstávají jasně rozpoznatelné i při běžném osvětlení, což zajišťuje jejich dobrou vizuální čitelnost, a přestože pryskyřice není absolutně dokonale čirá, její přirozená průhlednost poskytuje vyvážený kompromis mezi estetickou hodnotou a zachováním přírodního charakteru.
Proudnice / tekoucí struktura pryskyřice
Vnitřní struktura pryskyřice je výrazně formována tokovými liniemi, které vznikly během pohybu tekuté pryskyřice v okamžiku zachycení biologického materiálu, přičemž tyto proudnice mají charakter jemně zakřivených až dynamicky orientovaných linií, které obtékají jednotlivé inkluze a vytvářejí kolem nich přirozené proudové pole, čímž dokládají směr a intenzitu pohybu pryskyřice, zatímco jejich vizuální efekt dodává kusu hloubku a dynamiku, a současně slouží jako důkaz postupného uzavírání materiálu v několika fázích tuhnutí.
Debris / mikročástice
V pryskyřici jsou přítomny jemné mikročástice, které lze interpretovat jako směs organického a minerálního detritu, přičemž jejich distribuce je rovnoměrná a nenarušuje celkovou čitelnost materiálu, zatímco tyto drobné inkluze představují přirozenou součást pralesního prostředí, kde se pryskyřice mísila s prachovými a biologickými částicemi, a jejich přítomnost tak zvyšuje autenticitu kusu, aniž by vytvářela optické překážky, které by výrazně snižovaly průhlednost nebo estetickou hodnotu jantaru.
Minerální / sedimentární složky
Minerální a sedimentární složky jsou v tomto kusu zastoupeny pouze ve velmi jemné formě, která odpovídá přirozenému zachycení mikroskopických částic okolního prostředí během tuhnutí pryskyřice, přičemž tyto složky nevytvářejí žádné výrazné agregace ani zřetelné struktury, ale spíše se projevují jako jemné rozptýlené body v hmotě jantaru, což naznačuje klidné sedimentační podmínky bez výrazného mechanického narušení, a jejich přítomnost je plně v souladu s charakterem burmitského jantaru pocházejícího z pralesního prostředí.
Plynové bubliny / kapsle
Plynové bubliny jsou přítomny pouze v mikroskopické formě a nevytvářejí žádné výrazné dutiny nebo kapsle, které by ovlivňovaly strukturu materiálu, přičemž tyto drobné bubliny vznikly pravděpodobně během rychlého tuhnutí pryskyřice, kdy docházelo k zachycení malého množství vzduchu nebo plynů uvolňovaných z biologického materiálu, a jejich velikost i rozložení jsou natolik nenápadné, že nepůsobí rušivě, ale naopak přispívají k celkové přirozenosti a autenticitě fosilizované pryskyřice.
Pohyblivé libely (tekutinové kapsle)
V tomto kusu nebyly pozorovány žádné tekutinové kapsle ani pohyblivé libely, což znamená, že pryskyřice prošla procesem tuhnutí bez vzniku uzavřených kapalinových dutin, přičemž absence těchto struktur je zcela běžná a nijak nesnižuje hodnotu materiálu, protože hlavní význam tohoto kusu spočívá v kombinaci biologických inkluzí a struktur pryskyřice, a zároveň tato skutečnost naznačuje relativně homogenní průběh polymerace pryskyřice bez výrazných fázových separací.
Biologický obsah
Hmyz
1 - V pryskyřici je přítomen jeden jedinec hmyzu určený jako brouk z řádu Coleoptera, konkrétně z čeledi Mordellidae, jehož tělo je zachyceno v kompaktní poloze s patrnou hlavou, hrudní částí i zadečkem, přičemž končetiny jsou částečně rozpoznatelné a orientace organismu odpovídá situaci, kdy byl jedinec zachycen během kontaktu s tekutou pryskyřicí, která jej následně obklopila a stabilizovala, aniž by došlo k jeho úplnému rozkladu nebo destrukci, což umožňuje jeho základní morfologické určení.
Rostlinné inkluze
1 - V pryskyřici jsou přítomny jehlicovité rostlinné struktury interpretované jako fragmenty listů jehličnatých rostlin, jejichž tvar je podlouhlý a jemně zúžený, přičemž jejich orientace v prostoru odpovídá zachycení během aktivního proudění pryskyřice, která tyto fragmenty obtékala a postupně stabilizovala, aniž by došlo k jejich výrazné deformaci nebo rozpadu, což umožňuje jejich bezpečné rozpoznání jako samostatné rostlinné inkluze v rámci tohoto kusu jantaru.
2 - Pylové inkluze jsou v pryskyřici přítomny ve formě drobných, jemně rozptýlených částic, které vytvářejí nenápadnou, avšak souvislou složku biologického obsahu, přičemž jejich velikost a distribuce odpovídají přirozenému zachycení pylu v pralesním prostředí, kde se pryskyřice mísila s atmosférickými částicemi, a jejich přítomnost tak potvrzuje charakter prostředí, aniž by narušovala optickou čitelnost hlavních inkluzí.
3 - Rostlinné trichomy jsou přítomny jako jemné vláknité struktury, které mají charakter tenkých, protáhlých útvarů připomínajících povrchové chlupy rostlin, přičemž jejich zachování je dostatečné pro jejich rozpoznání jako samostatného typu biologické inkluze, a jejich orientace naznačuje, že byly zachyceny ve stejné fázi proudění pryskyřice jako ostatní rostlinné fragmenty, což podporuje interpretaci jednotného biotopového kontextu.
4 - Fragmenty vegetace neurčeného typu jsou v pryskyřici přítomny jako drobné nepravidelné útvary, které nelze jednoznačně přiřadit ke konkrétním rostlinným strukturám, avšak jejich organický charakter je zřetelný, přičemž tyto fragmenty pravděpodobně pocházejí z rozpadlého rostlinného materiálu zachyceného v okolním prostředí, a jejich přítomnost doplňuje celkový obraz biologického obsahu tohoto kusu.
Houby
Znaky odpovídající fosilizovaným houbám nebyly rozpoznány, protože na dostupných fotografických podkladech nejsou patrné žádné struktury nesoucí diagnostické znaky hyf, spor, plodnic ani jiných houbových útvarů. Pozorované organické částice mají charakter běžného detritu, vegetačních zbytků a složek lesní půdy zachycených v pryskyřici během jejího tuhnutí. Přestože se v materiálu nacházejí drobné tmavé agregáty a organické fragmenty, jejich morfologie neumožňuje spolehlivé přiřazení k houbám. Z metodického hlediska je proto správné evidovat tento biologický prvek jako nerozpoznaný, protože současné podklady neposkytují dostatek znaků pro odborně obhajitelné potvrzení houbového původu.
Ichnofosilie (domichnia)
V tomto kusu nebyly rozpoznány žádné ichnofosilie typu domichnia ani jiné biologicky vytvořené dutiny vzniklé činností organismů před úplným vytvrzením pryskyřice. Pozorované struktury odpovídají přirozeným tokovým liniím, plynovým bublinám, organickému detritu, pylovým částicím a rostlinným fragmentům zachyceným během výronu a následného tuhnutí pryskyřice. V materiálu nejsou patrné pravidelné dutiny, chodbičky ani jiné útvary biologického původu. Charakter zachovaných inkluzí jednoznačně odpovídá prostředí hustého vlhkého tropického pralesa, kde pryskyřice vytékala po kmenech a větvích stromů, zachycovala pyl, rostlinné zbytky i drobný organický materiál a následně fosilizovala bez prokazatelného vlivu pobřežního, deltového ani jiného vodního prostředí.
Stav a optika
Indicie vodního / vlhkého prostředí .......... Pralesní pryskyřičné prostředí
Při detailním vizuálním pozorování vnitřní struktury vzorku byly zjištěny znaky odpovídající převážně pralesnímu prostředí s dominantním vlivem stromové pryskyřice a okolního ekosystému. Charakter materiálu naznačuje přirozený tok pryskyřice, postupné vrstvení a zachytávání organických částic, rostlinných zbytků, pylu, drobných nečistot a vzduchových dutin vzniklých během tuhnutí. Celková struktura odpovídá stabilnímu suchozemskému prostředí, kde byla pryskyřice zachována převážně v místě svého vzniku bez výrazného působení vodních procesů, přičemž jednotlivé znaky představují podmínky dávného pralesního ekosystému období křídy.
Čitelnost biologického obsahu
Biologický obsah je v tomto kusu dobře čitelný při běžném pozorování, přičemž hmyzí inkluze je díky své poloze a kontrastu vůči okolní pryskyřici vizuálně rozpoznatelná bez nutnosti extrémního nasvícení, zatímco rostlinné struktury jako jehlicovité fragmenty, pyl a trichomy doplňují celkový obraz a vytvářejí přirozený biotopový kontext, přičemž jemné tokové deformace pryskyřice kolem inkluzí nebrání jejich identifikaci, ale naopak podtrhují jejich prostorové uspořádání a přispívají k celkové čitelnosti a estetickému vnímání kusu.
1 - Hmyz
Hlavní hmyzí inkluze je v pryskyřici zachycena jako jeden jedinec brouka, jehož tělo je uloženo v relativně otevřené a vizuálně přístupné poloze, která umožňuje pozorování základních morfologických znaků bez výrazného překrytí jinými strukturami, přičemž kontrast mezi tmavší siluetou organismu a světlejší hmotou jantaru zajišťuje jeho dobrou čitelnost při běžném nasvícení, zatímco jemné obtékání pryskyřice kolem těla nenarušuje jeho integritu a zachovává jej jako kompaktní biologickou jednotku s dostatečnou identifikační hodnotou.
2 - Rostliny
Rostlinné inkluze tvořené jehlicovitými fragmenty, pylovými částicemi a jemnými trichomy jsou v pryskyřici rozmístěny tak, že nepřekrývají hlavní hmyzí strukturu, ale přirozeně ji doplňují a vytvářejí kontext odpovídající pralesnímu prostředí, přičemž jejich orientace a zachovalost umožňují jejich rozpoznání jako samostatných biologických prvků, zatímco jejich přítomnost přispívá k celkové vizuální hloubce kusu a podporuje interpretaci původního biotopu bez negativního vlivu na čitelnost ostatních inkluzí.
3 - Proudnice / struktura
Tokové linie pryskyřice jsou v materiálu dobře patrné a vytvářejí soustavu jemně zakřivených struktur, které obtékají jednotlivé inkluze a zvýrazňují jejich tvar i orientaci, přičemž tyto proudnice nevytvářejí optické bariéry, ale naopak podporují prostorové vnímání biologického obsahu a naznačují směr pohybu pryskyřice v době zachycení, čímž přispívají k vizuální dynamice kusu a současně zachovávají dobrou čitelnost všech přítomných struktur.
4 - Průsvitnost / hloubka
Průsvitnost pryskyřice umožňuje dostatečný průchod světla materiálem, díky čemuž lze biologické struktury sledovat i v hlubších vrstvách kusu, přičemž jemné rozdíly v čirosti jednotlivých částí nevytvářejí zásadní optické překážky, ale spíše podporují vnímání hloubky a vrstvení, zatímco inkluze zůstávají vizuálně dostupné z více úhlů pohledu a zachovávají si svou rozpoznatelnost i při běžném osvětlení.
5 - Čistota materiálu
Přítomnost jemných mikročástic a drobného debris v pryskyřici nepůsobí rušivě, ale dodává materiálu přirozený charakter odpovídající fosilizované pryskyřici, přičemž jejich množství a rozložení neomezuje čitelnost hlavních inkluzí, ale naopak přispívá k autenticitě kusu, aniž by docházelo k vizuálnímu zahlcení nebo ztrátě přehlednosti biologického obsahu.
6 - Kompozice
Rozložení jednotlivých inkluzí v prostoru pryskyřice je vyvážené a přehledné, přičemž hmyzí i rostlinné struktury jsou rozmístěny tak, že se vzájemně nepřekrývají ani neblokují, což umožňuje jejich samostatné vnímání a současně vytváří harmonickou kompozici, která podporuje celkovou čitelnost kusu a jeho estetickou hodnotu bez chaotického působení.
7 - Celkový vizuální efekt
Celkový vizuální efekt tohoto kusu jantaru působí čistě, vyváženě a přirozeně, přičemž kombinace dobře čitelné hmyzí inkluze, doprovodného rostlinného materiálu, jemných proudnic a dostatečné průsvitnosti vytváří ucelený a srozumitelný obraz biologického obsahu, který je vizuálně atraktivní a zároveň odborně interpretovatelný bez nutnosti složité analýzy.
Praskliny
V pryskyřici jsou přítomny jemné praskliny, které mají charakter vnitřních fosilních struktur vzniklých během procesu tuhnutí a následné stabilizace materiálu, přičemž jejich rozsah je omezený a nepředstavuje zásadní narušení integrity kusu, zatímco jejich orientace nenarušuje hlavní biologické inkluze ani jejich čitelnost, a proto lze konstatovat, že praskliny jsou přirozenou součástí materiálu, která neovlivňuje jeho funkční ani estetickou hodnotu.
Halo efekt
Kolem hmyzí inkluze je pozorovatelný jemný halo efekt, který se projevuje jako lehké optické zvýraznění okolní pryskyřice v bezprostřední blízkosti organismu, přičemž tento jev vznikl pravděpodobně v důsledku interakce mezi tělem hmyzu a tekutou pryskyřicí během procesu tuhnutí, a jeho přítomnost přispívá k vizuálnímu oddělení inkluze od okolního materiálu, aniž by působil rušivě nebo nepřirozeně.
Stav povrchu
Povrch kusu je hladký a rovnoměrně leštěný, bez výrazných škrábanců nebo mechanických poškození, přičemž kvalita opracování odpovídá standardnímu cabochonovému zpracování, které zajišťuje dobrou optickou prezentaci materiálu, zatímco drobné mikroskopické stopy po opracování nejsou při běžném pozorování patrné a neovlivňují celkový estetický dojem ani funkční vlastnosti jantaru.
UV reakce
Při průsvitu směrem od pozorovatele
Při průsvitu v režimu, kdy je zdroj ultrafialového světla umístěn na straně pozorovatele, se na povrchu jantaru projevuje jemná, lokálně zesílená modrofialová až lehce blankytně modrá fluorescence, která se koncentruje především podél okrajových partií a v místech mikronerovností povrchu, zatímco centrální části zůstávají opticky klidnější, čímž vzniká přirozený kontrast mezi aktivními a méně reaktivními zónami materiálu.
Při průsvitu směrem k pozorovateli
Při průsvitu v režimu, kdy je zdroj ultrafialového světla umístěn za jantarem a světlo prochází skrz celý objem materiálu směrem k očím pozorovatele, dochází k výrazné transformaci barevného vjemu do sytých žlutozelených až tyrkysově modrých tónů, přičemž okrajové partie mohou přecházet do intenzivnějších modrých odstínů a vnitřní struktury, včetně prasklin a inkluzí, se zvýrazňují jako jemně tmavší nebo naopak světelně akcentované linie v rámci celkové fluorescenční hmoty.
Fotografie: Další detailní fotografie tohoto kusu najdete na našem Facebooku.
Bezpečnostní informace: Sběratelský a přírodní předmět. Není určen jako hračka. Nevhodné pro děti do 3 let.
UV REAKCE JANTARU
Fotografie pod ultrafialovým světlem ukazují přirozenou fluorescenci jantaru, která je typická pro burmitský jantar z oblasti Hukawng Valley.












