Druhohorní jantar z Myanmaru JKI-34

TECHNICKÝ LIST JANTARU

Identifikace kusu
Barmský jantar (burmit), leštěný oválný cabochon představuje fosilní pryskyřici opracovanou do podlouhlého leštěného tvaru s vysokou průsvitností a dobře otevřeným pozorovacím profilem, který umožňuje sledování biologického obsahu, proudových struktur i jemných vnitřních znaků materiálu bez výrazného rušení povrchovými nerovnostmi, přičemž celkový charakter kusu vytváří vyvážené spojení mezi přírodním vzhledem materiálu a jeho sběratelskou hodnotou. Přirozené rozložení biologického obsahu v prostoru pryskyřice současně zachovává autentický charakter dávného prostředí a umožňuje pozorování jednotlivých zachovaných struktur v jejich původním prostorovém vztahu.

Původ
Myanmar (Barma), Kachinský stát, oblast Hukawng Valley představuje jedno z nejvýznamnějších světových nalezišť burmitského jantaru a současně oblast známou mimořádně bohatým výskytem biologických inkluzí, jejichž zachování umožňuje studium dávných druhohorních ekosystémů. Materiál pocházející z této oblasti vykazuje dlouhodobě charakteristickou kombinaci vysoké čirosti, dobře patrných proudových struktur a zachovaných biologických záznamů lesního prostředí, přičemž právě spojení těchto znaků řadí tuto oblast mezi nejvýznamnější paleontologické lokality na světě. Materiál z Hukawng Valley představuje současně významný sběratelský i vědecký zdroj.

Stáří
99,3–98,5 mil. let (střední křída, spodní cenoman)odpovídá období existence rozsáhlých tropických lesních ekosystémů druhohorního světa, ve kterých docházelo k intenzivní produkci pryskyřice schopné zachycovat drobné organismy, části vegetace i jemné složky okolního prostředí. Vznikající fosilní pryskyřice tak vytvořila přirozený přírodní archiv zachovávající biologické vztahy, ekologické procesy i drobné detaily tehdejšího prostředí, které by se běžným fosilním procesem obvykle nezachovaly. Toto stáří současně představuje období významného vývoje mnoha skupin hmyzu i rostlin.

Podlokalita
Celkový charakter pryskyřice, zpravidla tmavší zbarvení materiálu, vnitřní struktura, optické vlastnosti i charakter zachovaných biologických inkluzí velmi dobře odpovídají myanmarskému jantaru pocházejícímu z lokality Pat-ta Bum v oblasti Hkamti, Sagaing Region. Pat-ta Bum patří mezi nejvýznamnější a nejlépe zdokumentovaná naleziště staršího myanmarského jantaru a představuje referenční lokalitu pro materiál geologicky odlišný od klasického burmitu z Hukawng Basin. Pozorované znaky nevykazují odchylky, které by naznačovaly jinou hlavní provenienci v rámci Myanmaru. Přesná těžební jáma, šachta, sloj ani konkrétní místo těžby, z něhož byl tento kus získán, však nejsou známy ani doloženy dostupnou dokumentací, a proto zůstávají blíže neurčeny.

Rozměry
28.90 mm × 14.50 mm × 8.05 mm vytvářejí podlouhlý oválný formát poskytující dostatečný prostor pro zachování biologického obsahu i přirozených vnitřních struktur materiálu, přičemž poměr délky, šířky a výšky umožňuje vytvoření vhodného pozorovacího profilu pro sledování jednotlivých inkluzí i prostorového rozložení biologických a strukturálních prvků uvnitř fosilní pryskyřice. Rozměrové uspořádání současně zachovává dostatečnou hloubku materiálu pro přirozené optické vlastnosti kusu.

Hmotnost
2.30 g představuje středně velký sběratelský formát, u kterého samotná hmotnost nepředstavuje hlavní určující faktor výsledné hodnoty, protože významnou roli zde současně hraje čitelnost biologického obsahu, prostorové rozmístění jednotlivých struktur a zachování přirozeného charakteru materiálu. U biologicky aktivních kusů může i relativně nižší hmotnost představovat velmi zajímavý přírodní dokument, pokud materiál umožňuje kvalitní pozorování zachovaných organismů a dalších biologických struktur.

Pryskyřice a struktura

Pryskyřice
Pryskyřice tohoto kusu vykazuje charakter fosilního materiálu s dobře zachovaným přirozeným vzhledem a klidným vnitřním obrazem, přičemž její celkový projev působí vyváženě a umožňuje současné pozorování biologického obsahu i přirozených struktur vzniklých během původního toku materiálu. Materiál si zachoval autentický charakter bez výrazného optického zahlcení a vytváří přirozený prostor pro sledování jednotlivých zachovaných prvků, což podporuje celkovou čitelnost kusu a současně ponechává dostatečně zachovaný původní charakter fosilní pryskyřice jako přírodního záznamu dávného prostředí.

Čirost pryskyřice
Čirost materiálu vytváří velmi dobře otevřený pozorovací prostor umožňující sledování biologického obsahu v různých hloubkách materiálu bez výrazného optického rušení, přičemž světlo pronikající skrze materiál zvýrazňuje přirozené rozložení jednotlivých zachovaných struktur. Materiál si zachovává dobrou průhlednost i v oblastech s biologickým obsahem a nevytváří výrazně uzavřené nebo silně zakalené zóny, které by omezovaly pozorování, díky čemuž působí celek přirozeně a současně podporuje vnímání prostorového charakteru zachovaných prvků.

Proudnice / tekoucí struktura pryskyřice
Uvnitř materiálu jsou patrné přirozené známky původního pohybu pryskyřice vzniklé během jejího dávného toku, přičemž jednotlivé proudové zóny vytvářejí jemné strukturální přechody a přirozené vnitřní uspořádání materiálu. Tyto znaky představují důležitou součást biologického i geologického příběhu kusu, protože zachycují pohyb a chování původní pryskyřice během jejího tuhnutí a současně vytvářejí přirozenou prostorovou dynamiku, která podporuje autenticitu materiálu a zvyšuje schopnost pozorovat vnitřní procesy dávného lesního prostředí.

Debris / mikročástice
V materiálu jsou přítomny jemné přírodní částice odpovídající přirozenému prostředí dávného lesa, přičemž jejich rozložení nepůsobí jako rušivý nebo nadměrně zahuštěný prvek a naopak podporuje přirozený charakter fosilního záznamu. Tyto drobné složky představují běžnou součást prostředí, ve kterém původní pryskyřice vznikala a současně zachycovala biologický obsah, přičemž jejich přítomnost vytváří doplňující obraz okolního prostředí a podporuje celkový dojem autentického přírodního materiálu.

Minerální / sedimentární složky
V materiálu jsou přítomny jemné složky odpovídající přirozenému kontaktu fosilní pryskyřice s okolním prostředím, přičemž jejich výskyt působí přirozeně a nevytváří rozsáhlé zóny výrazně měnící charakter materiálu. Tyto složky představují součást původního prostředí, ve kterém docházelo ke kontaktu pryskyřice s částicemi okolního lesního podloží a biologického materiálu, čímž vzniká přirozený geologický i ekologický doprovod zachovaného biologického obsahu.

Plynové bubliny / kapsle
Uvnitř materiálu jsou pozorovatelné drobné plynové struktury vzniklé během původního procesu tuhnutí fosilní pryskyřice, přičemž jejich charakter odpovídá běžným přírodním procesům spojeným s uzavíráním plynů během pohybu a následného tuhnutí materiálu. Tyto struktury nepůsobí dominantně a nenarušují biologický obsah, ale současně přispívají k celkovému obrazu přirozeného vývoje materiálu a zachycují drobné fyzikální procesy probíhající během vzniku fosilie.

Pohyblivé libely (tekutinové kapsle)
Na základě dostupného fotografického materiálu nebyla jednoznačně potvrzena přítomnost pohyblivých tekutinových kapslí vykazujících charakter aktivních libel, přičemž zjištění této vlastnosti vyžaduje přímé fyzické pozorování kusu při změně polohy a nasvícení. Z tohoto důvodu je metodicky správné ponechat tuto položku jako nepotvrzenou a nepřisuzovat materiálu vlastnosti, které nelze bezpečně doložit pouze pomocí fotografické dokumentace.

Biologický obsah

Hmyz

1 - Uvnitř fosilní pryskyřice je zachován drobný dvoukřídlý hmyz řádu Diptera, jehož tělesný charakter zůstává i po mimořádně dlouhém geologickém období čitelný a zachovává základní biologickou stavbu organismu bez úplného rozpadu hlavních částí těla, přičemž jeho poloha v prostoru materiálu působí přirozeně a nevytváří dojem silného druhotného přemístění během toku pryskyřice. Organismus pravděpodobně představoval běžnou součást biologicky aktivního lesního prostředí, kde se podobní zástupci pohybovali mezi vegetací, vlhkými částmi lesa a místy s vysokým výskytem organického materiálu, čímž vznikl přirozený biologický záznam dávného ekosystému.

2 - Další zachovaný zástupce dvoukřídlého hmyzu řádu Diptera vytváří samostatnou biologickou vrstvu tohoto kusu a současně rozšiřuje obraz původního prostředí o další organismus zachovaný během přirozeného pohybu fosilní pryskyřice, přičemž jeho prostorové uložení působí vyváženě a nenese známky rozsáhlého poškození vzniklého během uzavírání do materiálu. Přítomnost podobných organismů bývá spojována s aktivními částmi lesního prostředí s výskytem vegetace a zvýšenou biologickou aktivitou, což současně podporuje celkový obraz živého a dynamického ekosystému zachovaného v materiálu.

3 - Drobný dvoukřídlý hmyz řádu Diptera zachovaný uvnitř materiálu vytváří další biologickou součást tohoto kusu a současně představuje přímý záznam organismu pohybujícího se v bezprostředním okolí produkce původní pryskyřice, kde podobné skupiny běžně využívaly vegetaci a mikroprostředí bohaté na biologickou aktivitu. Navzdory mimořádnému geologickému stáří si organismus zachovává přirozený biologický charakter a vytváří další samostatnou vrstvu dávného lesního prostředí uzavřenou v prostoru fosilní pryskyřice.

4 - Uvnitř fosilní pryskyřice je zachován další zástupce dvoukřídlého hmyzu řádu Diptera, jehož přítomnost rozšiřuje biologický charakter materiálu a současně podporuje obraz prostředí s aktivním výskytem drobných organismů pohybujících se mezi vegetací a biologicky bohatými částmi lesa. Prostorové uložení organismu působí přirozeně a vytváří další biologickou stopu zachycenou během pohybu dávné pryskyřice, která uzavřela část původního života tehdejšího ekosystému.

5 - Další zachovaný zástupce dvoukřídlého hmyzu řádu Diptera představuje biologickou složku zachovanou uvnitř fosilní pryskyřice během procesu jejího dávného toku a následného tuhnutí, přičemž jeho přítomnost rozšiřuje biologickou pestrost tohoto kusu o další samostatný organismus tvořící součást původního lesního prostředí. Celkový charakter zachování naznačuje, že nedošlo k úplnému biologickému rozrušení hlavních tělních částí a organismus si zachovává přirozenou biologickou čitelnost, která umožňuje vnímat jeho přítomnost jako skutečnou součást dávného života, jenž probíhal v prostoru vegetace, biologicky aktivních zón a okolí produkce pryskyřice.

6 - Uvnitř materiálu je zachován další zástupce dvoukřídlého hmyzu řádu Diptera, který rozšiřuje biologický obsah tohoto kusu o další samostatně zachovaný organismus a současně vytváří další část přírodního záznamu zachyceného během pohybu fosilní pryskyřice v prostoru dávného lesa. Přítomnost podobných organismů bývá běžně spojována s prostředím bohatým na vegetaci, organické zbytky a zvýšenou biologickou aktivitu, přičemž jejich zachování uvnitř materiálu podporuje autentický charakter kusu a současně vytváří další biologickou vrstvu zachovaného přírodního prostředí.

7 - Další dvoukřídlý hmyz řádu Diptera zachovaný uvnitř fosilní pryskyřice představuje samostatný biologický záznam původního prostředí a současně doplňuje obraz biologicky aktivního prostoru, ve kterém docházelo k pohybu velkého množství drobných organismů v blízkosti vegetace, organických zbytků a míst se zvýšenou biologickou aktivitou. Přítomnost tohoto jedince současně podporuje celkovou biologickou rozmanitost kusu a vytváří další samostatnou vrstvu původního ekosystému zachovaného uvnitř fosilního materiálu jako přirozený záznam života dávného lesního prostředí.

8 - Zachovaný dvoukřídlý hmyz řádu Diptera vytváří další biologickou vrstvu tohoto kusu a současně představuje přirozenou součást biologického prostředí uzavřeného uvnitř fosilní pryskyřice, přičemž jeho přítomnost podporuje celkovou pestrost zachovaného biologického obsahu a současně rozšiřuje obraz organismů přítomných v okolí produkce původní pryskyřice. Organismus vytváří další samostatnou biologickou stopu dávného prostředí a přispívá k celkovému dojmu přirozeně zachované biologické scény uzavřené během procesu fosilizace.

9 - Uvnitř fosilní pryskyřice je zachován další zástupce dvoukřídlého hmyzu řádu Diptera, jehož biologický charakter rozšiřuje přirozený obraz dávného lesního prostředí a současně podporuje biologickou různorodost zachovanou uvnitř materiálu. Přítomnost tohoto organismu představuje další samostatný biologický prvek, který společně s ostatními organismy vytváří obraz prostředí s aktivním pohybem drobných zástupců hmyzu v prostoru vegetace a biologicky aktivních částí tehdejšího lesního systému.

10 - Další zachovaný zástupce dvoukřídlého hmyzu řádu Diptera vytváří samostatnou biologickou součást kusu a současně doplňuje přirozený obraz organismů přítomných v prostoru dávného lesa, kde podobní zástupci využívali vegetaci a okolní biologicky bohaté prostředí. Přítomnost tohoto jedince podporuje biologickou pestrost zachovanou uvnitř fosilní pryskyřice a současně vytváří další samostatný záznam přirozeného života tehdejšího prostředí.

11 - Zachovaný dvoukřídlý hmyz řádu Diptera představuje další biologickou vrstvu uzavřenou během přirozeného procesu vzniku fosilní pryskyřice a současně podporuje biologickou pestrost tohoto kusu. Přítomnost organismu vytváří další přímý přírodní záznam dávného prostředí, ve kterém se podobní zástupci pohybovali v prostoru vegetace, organického materiálu a dalších biologicky aktivních zón, čímž společně s ostatními zachovanými organismy vytváří obraz živého lesního systému.

12 - Uvnitř fosilní pryskyřice je zachován zástupce blanokřídlého hmyzu řádu Hymenoptera, jehož přítomnost rozšiřuje biologickou rozmanitost kusu o další samostatnou skupinu organismů pohybujících se v prostoru vegetace, biologicky aktivních zón a míst s bohatým výskytem dalších drobných organismů. Organismy této skupiny tvořily důležitou součást lesních systémů a jejich přítomnost uvnitř materiálu vytváří další biologickou vrstvu původního prostředí, která rozšiřuje celkový obraz zachovaného druhohorního ekosystému.

Rostlinné inkluze

1 - Uvnitř fosilní pryskyřice jsou zachovány jemné fragmenty vegetace představující biologický materiál pocházející z původního lesního prostředí, přičemž jejich přítomnost vytváří důležitou součást celkového přírodního obrazu tohoto kusu a současně rozšiřuje biologický charakter materiálu mimo samotný hmyzí obsah. Rostlinné fragmenty podobného charakteru představují běžnou součást dávných lesních systémů, kde docházelo k přirozenému kontaktu pryskyřice s okolní vegetací, drobnými částmi rostlin a biologickým materiálem nacházejícím se v prostoru kmene, větví a okolního prostředí, čímž vznikl autentický záznam části původního ekosystému.

2 - V prostoru fosilní pryskyřice jsou přítomny drobné neurčené rostlinné mikrofragmenty představující biologické pozůstatky původní vegetace, jejichž charakter odpovídá běžným drobným částem rostlinného materiálu zachyceného během toku pryskyřice. Přítomnost těchto struktur současně rozšiřuje ekologický význam kusu, protože vedle samotných organismů zachovává také drobné součásti okolního prostředí, ve kterém docházelo k přirozenému pohybu biologického materiálu a jeho následnému uzavření do vznikající fosilie.

3 - Uvnitř materiálu jsou zachovány jemné organické části vegetace vytvářející další samostatnou biologickou vrstvu tohoto kusu, přičemž jejich rozložení působí přirozeně a odpovídá kontaktu fosilní pryskyřice s okolním lesním prostředím. Přítomnost podobných struktur bývá spojována s biologicky aktivními částmi lesa bohatými na rostlinný materiál, kde se drobné částice vegetace přirozeně uvolňovaly do okolního prostředí a následně byly zachyceny pohybující se pryskyřicí.

4 - Součástí biologického obsahu jsou také drobné rostlinné pozůstatky zachované uvnitř materiálu jako přirozená součást původního lesního systému, přičemž jejich přítomnost vytváří další biologický prvek podporující autenticitu celého kusu. Tyto jemné struktury současně rozšiřují obraz prostředí, ve kterém se vedle organismů pohybovaly i drobné součásti vegetace a další biologický materiál přítomný v okolí produkce pryskyřice.

5 - V materiálu jsou současně přítomny biologické složky odpovídající lesnímu prostředí a rostlinnému materiálu zachycenému během přirozeného toku fosilní pryskyřice, přičemž jejich přítomnost nepůsobí jako izolovaný prvek, ale jako přirozená součást biologické scény zachované uvnitř kusu. Společně s ostatními zachovanými strukturami vytvářejí širší obraz dávného prostředí a podporují celkový charakter biologicky aktivního lesního systému.

Houby
Znaky odpovídající fosilizovaným houbám nebyly rozpoznány, protože na dostupných fotografických podkladech nejsou patrné žádné struktury nesoucí diagnostické znaky hyf, spor, plodnic ani jiných houbových útvarů. Pozorované organické částice mají charakter běžného detritu, vegetačních zbytků a složek lesní půdy zachycených v pryskyřici během jejího tuhnutí. Přestože se v materiálu nacházejí drobné tmavé agregáty a organické fragmenty, jejich morfologie neumožňuje spolehlivé přiřazení k houbám. Z metodického hlediska je proto správné evidovat tento biologický prvek jako nerozpoznaný, protože současné podklady neposkytují dostatek znaků pro odborně obhajitelné potvrzení houbového původu.

Ichnofosilie (domichnia)
Celkový charakter biologického obsahu, přítomnost více drobných organismů, zachycené fragmenty vegetace a přirozené rozložení biologického materiálu vytvářejí obraz prostředí odpovídajícího biologicky aktivnímu pralesnímu systému, ve kterém docházelo k intenzivnímu pohybu organismů mezi vegetací, organickým materiálem a vlhkými částmi lesa. Zachovaný obsah vytváří přirozený ekologický obraz prostředí s vysokou druhovou rozmanitostí a podporuje interpretaci kusu jako přírodního záznamu části dávného tropického pralesního ekosystému.

Stav a optika

Indicie vodního / vlhkého prostředí
Celkový charakter biologického obsahu, přítomnost většího množství drobných dvoukřídlých organismů, zachycené rostlinné složky, jemné organické částice a přirozené rozložení biologického materiálu uvnitř fosilní pryskyřice vytvářejí obraz prostředí odpovídajícího biologicky aktivnímu pralesnímu systému s trvale zvýšenou vlhkostí, hustou vegetací a výraznou přítomností organického materiálu, přičemž podobná prostředí představovala prostor s intenzivním pohybem drobných organismů, vysokou biologickou aktivitou a trvalým kontaktem mezi vegetací, půdními složkami a produkcí pryskyřice, která postupně zachycovala jednotlivé součásti tehdejšího ekosystému.

Čitelnost biologického obsahu

1 - Hmyz
Biologický obsah tvořený převážně drobnými zástupci dvoukřídlého hmyzu a jedním zástupcem blanokřídlého hmyzu vytváří přirozenou biologickou scénu rozloženou v prostoru fosilní pryskyřice, přičemž poloha jednotlivých organismů nepůsobí výrazně překrytě nebo nahuštěně do jediného místa a umožňuje vnímat jejich přirozené prostorové rozmístění. Kontrast mezi biologickými strukturami a okolním materiálem podporuje jejich rozlišitelnost a současně zachovává přirozený charakter biologického záznamu bez výrazného optického rušení, což podporuje schopnost sledovat jednotlivé organismy jako samostatné součásti zachovaného dávného prostředí.

2 - Rostliny
Rostlinné složky zachované uvnitř fosilní pryskyřice nepůsobí jako izolované nebo nahodile rozmístěné prvky, ale vytvářejí přirozené doplnění biologické scény a podporují obraz prostředí s aktivní vegetací a přirozeným pohybem biologického materiálu. Přítomnost jemných rostlinných částí, organických mikrostruktur a biologických zbytků současně vytváří širší ekologický obraz prostředí, ve kterém se vedle organismů pohybovaly i drobné součásti rostlinného systému přirozeně uvolňované do prostoru původního lesa.

3 - Proudnice / struktura
Vnitřní proudové struktury fosilní pryskyřice vytvářejí přirozený obraz původního pohybu materiálu a současně zachovávají jemné známky procesu, během kterého docházelo k obtékání biologických struktur a následnému uzavření organismů uvnitř materiálu. Tyto přirozené přechody nepůsobí rušivě, ale naopak podporují prostorový charakter kusu a zvýrazňují některé biologické části prostřednictvím jemných změn optického prostředí uvnitř materiálu.

4 - Průsvitnost / hloubka
Materiál si zachovává velmi dobře otevřený charakter umožňující průchod světla do větší hloubky prostoru fosilní pryskyřice, přičemž jednotlivé biologické složky nepůsobí jako opticky uzavřené nebo silně zakryté oblasti. Průchod světla současně podporuje vnímání prostorového uspořádání biologického obsahu a umožňuje sledovat vztah mezi jednotlivými organismy a dalšími strukturami zachovanými uvnitř materiálu.

5 - Čistota materiálu
Materiál obsahuje přirozené množství jemných organických částic a biologických složek odpovídajících původnímu prostředí, jejichž přítomnost nepůsobí jako dominantní rušivý prvek a nevytváří výrazné optické uzavření prostoru fosilní pryskyřice. Jemné mikročástice současně podporují autentický charakter materiálu a zachovávají přirozený obraz prostředí, ve kterém docházelo ke kontaktu biologických složek s původní pryskyřicí.

6 - Kompozice
Rozložení biologického obsahu uvnitř fosilní pryskyřice působí prostorově vyváženě a jednotlivé organismy nevytvářejí výrazně překrytou nebo nahuštěnou oblast, která by omezovala schopnost samostatného pozorování jednotlivých složek. Přítomnost rostlinných struktur, biologických částic a hmyzu vytváří přirozený obraz biologické scény a podporuje celkový charakter materiálu jako zachovaného přírodního záznamu.

7 - Celkový vizuální efekt
Celkový vizuální dojem tohoto kusu vytváří biologicky aktivní a přirozeně působící scénu, ve které dochází ke spojení více organismů, rostlinných složek a struktur fosilní pryskyřice do jednotného obrazu dávného prostředí, přičemž zachovaná průsvitnost materiálu, biologická čitelnost a přirozené rozložení obsahu podporují estetický i přírodní charakter tohoto kusu.

Praskliny
Uvnitř materiálu jsou patrné jemné prasklinové struktury odpovídající přirozenému vývoji fosilní pryskyřice během dlouhodobého geologického období, přičemž jejich rozsah nepůsobí jako dominantní nebo výrazně rušivý prvek zasahující hlavní biologický obsah. Tyto přirozené změny materiálu představují běžnou součást dlouhodobého vývoje fosilních pryskyřic a současně zachovávají celkovou stabilitu i biologickou čitelnost kusu.

Halo efekt
V prostoru materiálu lze lokálně pozorovat několik oblastí vykazujících jemné optické změny odpovídající halo efektu vznikajícímu v okolí biologických struktur a drobných vnitřních změn materiálu, přičemž tyto oblasti nepůsobí rušivě a naopak mohou zvýrazňovat některé části biologického obsahu prostřednictvím změn průchodu světla a optického kontrastu.

Stav povrchu
Povrch materiálu vykazuje drobné mikroškrábance vzniklé během procesu leštění a následné manipulace s materiálem, přičemž jejich rozsah nepůsobí jako výrazná povrchová vada zasahující biologický obsah nebo významně měnící celkový vzhled kusu. Tyto jemné stopy představují běžnou součást práce s leštěným materiálem a současně nenarušují schopnost pozorování biologických struktur uvnitř fosilní pryskyřice.

UV reakce

Při průsvitu směrem od pozorovatele
Při průsvitu v režimu, kdy je zdroj ultrafialového světla umístěn na straně pozorovatele, na povrchu materiálu je patrná převážně jemná mléčně modrá až světle modrofialová reakce s lehkým namodralým závojem, přičemž nejsilnější intenzita se soustřeďuje do míst přímého dopadu světla a do leštěných ploch, zatímco okrajové části si zachovávají tenký teple žlutý až medově jantarový lem vytvářející výrazný kontrast mezi studenou fluorescencí a přirozenou barvou fosilní pryskyřice, přičemž proudnice uvnitř materiálu vystupují jako jemné světlejší pásy a zachovávají přirozenou hloubku materiálu.

Při průsvitu směrem k pozorovateli
Při průsvitu v režimu, kdy je zdroj ultrafialového světla umístěn za jantarem a světlo prochází skrz celý objem materiálu směrem k očím pozorovatele, celý objem materiálu přechází do výraznější zelenomodré až tyrkysově zelené fluorescence s místy lehce akvamarínovým charakterem, přičemž podél okrajů zůstává zachovaný úzký zlatavě žlutý až medový lem a proudnice uvnitř materiálu vytvářejí jemné pásovité struktury v odstínech světle zelené, modrozelené a místy lehce tyrkysové, čímž vzniká výrazný prostorový efekt zasahující do celé hloubky materiálu.

Fotografie: Další detailní fotografie tohoto kusu najdete na našem Facebooku.

Bezpečnostní informace: Sběratelský a přírodní předmět. Není určen jako hračka. Nevhodné pro děti do 3 let.

UV REAKCE JANTARU

Fotografie pod ultrafialovým světlem ukazují přirozenou fluorescenci jantaru, která je typická pro burmitský jantar z oblasti Hukawng Valley.