Můžete se kdykoli odhlásit.
- Úvod
- Jantary z Myanmaru (Barma)
- Druhohorní jantar z Myanmaru BJ-56
Druhohorní jantar z Myanmaru BJ-56

- Kompletní specifikace
- Hodnocení 0
- Komentáře 0
- Související zboží6
Druhohorní jantar z Myanmaru BJ-56skladem 1 ks1 100 Kč/ ks
TECHNICKÝ LIST JANTARU
Identifikace kusu
Barmský jantar, odborně označovaný jako burmit, představuje fosilizovanou pryskyřici tropických stromů, která byla během geologického vývoje zachována ve své původní hmotě a následně přirozeně stabilizována, přičemž tento konkrétní kus má charakter leštěného nepravidelného valounu s kapkovitým tvarem, který vznikl kombinací přirozeného formování pryskyřičné hmoty a následného lidského opracování, kdy byly zachovány hlavní objemové proporce i orientace vnitřních struktur, což umožňuje kvalitní pozorování biologického i sedimentárního obsahu v kontextu celého kusu.
Původ
Tento jantar pochází z oblasti severního Myanmaru, konkrétně z geologicky významné provincie Kachin, která je celosvětově uznávána jako jedno z nejbohatších nalezišť fosilních pryskyřic s vysokým obsahem biologických inkluzí, přičemž zdejší jantar vznikal v prostředí tropických lesů s výraznou biologickou aktivitou, kde docházelo k intenzivní produkci pryskyřice a jejímu opakovanému zachycování organického i anorganického materiálu, což vedlo k vytvoření komplexních struktur s bohatým ekosystémovým záznamem, který je patrný i u tohoto konkrétního kusu.
Stáří
Stáří tohoto jantaru spadá do období přibližně 99,3–98,5 mil. let, tedy do spodního cenomanu v rámci střední křídy, což představuje geologickou etapu charakterizovanou vysokou biodiverzitou a intenzivní evoluční aktivitou hmyzu i rostlin, přičemž pryskyřice vznikající v tomto období měla schopnost velmi efektivně zachycovat a konzervovat drobné organismy i částice okolního prostředí, díky čemuž dnes tyto kusy slouží jako jedinečné archivní médium poskytující detailní vhled do struktury tehdejších ekosystémů a jejich dynamiky.
Podlokalita
Celkový charakter pryskyřice, zbarvení materiálu, vnitřní struktura, optické vlastnosti i charakter zachovaných biologických inkluzí velmi dobře odpovídají burmitskému jantaru pocházejícímu z lokality Noije Bum v oblasti Hukawng Basin. Noije Bum patří mezi nejvýznamnější a nejlépe zdokumentované zdroje křídového jantaru v Kachinském státě a dlouhodobě představuje referenční naleziště pro velkou část sběratelského i vědeckého materiálu. Pozorované znaky nevykazují odchylky, které by naznačovaly jinou hlavní provenienci v rámci Myanmaru. Přesná těžební jáma, šachta, sloj ani konkrétní místo těžby, z něhož byl tento kus získán, však nejsou známy ani doloženy dostupnou dokumentací, a proto zůstávají blíže neurčeny.
Rozměry
Rozměry tohoto kusu činí 14.39 mm x 14.63 mm x 8.65 mm, což představuje kompaktní objemovou konfiguraci umožňující rovnoměrné prosvětlení při pozorování, přičemž poměr jednotlivých os vytváří stabilní tvar vhodný jak pro manipulaci, tak pro detailní studium vnitřních struktur, kdy tloušťka materiálu zajišťuje dostatečnou hloubku pro zachování inkluzí v různých vrstvách pryskyřice a současně nebrání průchodu světla, což je klíčové pro vizuální interpretaci biologického i sedimentárního obsahu.
Hmotnost
Hmotnost tohoto kusu je 1.28 g, což jej řadí do kategorie menších až středně velkých exemplářů, u nichž není primárním nositelem hodnoty samotná masa materiálu, ale především kvalita a komplexnost vnitřního obsahu, přičemž tato hmotnost umožňuje dostatečnou koncentraci inkluzí v relativně malém objemu, což zvyšuje jejich hustotu a tím i informační hodnotu kusu, zatímco současně zůstává zachována dobrá manipulovatelnost a možnost detailního pozorování bez nutnosti dalšího zásahu do struktury jantaru.
Pryskyřice a struktura
Pryskyřice
Pryskyřice tohoto kusu představuje fosilizovanou organickou hmotu původně produkovanou tropickými stromy, která si zachovala svou přirozenou viskózní dynamiku i po mineralizaci, přičemž její charakter vykazuje typickou kombinaci čirých a lehce zakalených partií vzniklých postupným tuhnutím v několika fázích, kdy jednotlivé vrstvy pryskyřice na sebe navazovaly v různých časových intervalech a zachycovaly okolní materiál, což vedlo k vytvoření komplexní vnitřní struktury s patrnou historií proudění a ukládání, která je pro tento typ jantaru zcela charakteristická a dobře čitelná i při běžném pozorování.
Čirost pryskyřice
Čirost pryskyřice je proměnlivá a vykazuje přechody mezi relativně průhlednými oblastmi a zónami s výrazným zakalením způsobeným přítomností mikročástic a organického materiálu, přičemž tato variabilita nevznikla náhodně, ale je přímým důsledkem podmínek prostředí, ve kterém pryskyřice tuhla, kdy docházelo k postupnému zachytávání drobných částic z okolního prostoru, což vedlo k lokálnímu snížení optické čistoty, zatímco jiné části zůstaly relativně čiré, čímž vzniká přirozený kontrast podporující prostorovou hloubku a umožňující vnímat vnitřní struktury ve více vrstvách.
Proudnice / tekoucí struktura pryskyřice
Tokové struktury pryskyřice jsou v tomto kusu patrné v podobě jemných linií a nepatrných přechodů mezi jednotlivými vrstvami, které vznikly během pomalého pohybu viskózní hmoty v okamžiku jejího vytékání a následného tuhnutí, přičemž tyto proudnice nejsou výrazně dramatické, ale spíše subtilní a rozptýlené, což naznačuje klidnější dynamiku prostředí bez prudkých mechanických zásahů, zároveň však dostatečně dokumentují směr toku a postupné ukládání materiálu, který byl během tohoto procesu unášen a zachycován v různých úrovních pryskyřičné hmoty.
Debris / mikročástice
Přítomnost mikročástic v tomto kusu je výrazná a tvoří důležitou součást jeho celkové struktury, přičemž se jedná o směs drobných organických i anorganických částic, které byly do pryskyřice zachyceny v průběhu jejího tuhnutí, a vytvářejí tak hustší oblasti snižující optickou průhlednost, avšak zároveň poskytující cenný záznam o prostředí, ve kterém se pryskyřice nacházela, protože tyto částice představují fragmenty okolního substrátu, rostlinného materiálu i drobných biologických zbytků, které byly transportovány a následně fixovány v rámci jedné hmoty.
Minerální / sedimentární složky
Minerální a sedimentární složky jsou v tomto kusu zastoupeny v podobě jemných až středně velkých částic, které mají charakter drobného sedimentu přimíchaného do pryskyřice během jejího kontaktu s okolním prostředím, přičemž tyto složky vykazují různorodou velikost i tvar a naznačují, že pryskyřice nebyla izolována, ale byla vystavena vlivu okolního substrátu, pravděpodobně vlhkého nebo částečně narušeného povrchu, kde docházelo k přenosu těchto částic, což vedlo k jejich trvalému zachování uvnitř struktury jantaru jako integrální součásti jeho vnitřní stavby.
Plynové bubliny / kapsle
V rámci struktury jantaru jsou pozorovatelné drobné plynové bubliny, které vznikly zachycením plynů v okamžiku tuhnutí pryskyřice, přičemž tyto bubliny mají převážně mikroskopický charakter a jsou rozptýleny v různých částech materiálu, což svědčí o přirozeném procesu uzavírání vzduchu nebo jiných plynů během postupného přechodu pryskyřice z tekutého do pevného stavu, přičemž jejich přítomnost nijak nenarušuje stabilitu kusu, ale naopak doplňuje celkový obraz o podmínkách, za kterých k fosilizaci došlo.
Pohyblivé libely (tekutinové kapsle)
Pohyblivé tekutinové kapsle, označované jako libely, nebyly v tomto konkrétním kusu pozorovány, což znamená, že se zde nenachází dutiny obsahující kapalinu schopnou pohybu, přičemž tato absence je zcela běžná a odpovídá charakteru mnoha kusů jantaru, kde nedošlo k vytvoření uzavřených kapes s tekutým obsahem, a tudíž zde chybí dynamické optické efekty spojené s pohybem kapaliny, avšak tato skutečnost nijak nesnižuje hodnotu ostatních strukturálních prvků, které jsou v tomto případě dominantním nositelem informací o původu a vývoji pryskyřice.
Biologický obsah
Hmyz
1 - V pryskyřici je přítomen drobný jedinec hmyzu bez bližší taxonomické identifikace, jehož tělo je částečně zachováno a současně částečně překryto mikročásticemi a organickým detritem, což omezuje detailní pozorování morfologických znaků, přičemž jeho přítomnost dokládá přímé zachycení živého organismu v okamžiku, kdy byla pryskyřice ještě aktivní a schopná fixovat pohybující se objekty, čímž tento jedinec představuje autentický záznam interakce mezi biologickým organismem a pryskyřičným prostředím v době jeho vzniku.
2 - Další přítomný jedinec hmyzu je zachován ve fragmentární podobě, kdy jsou patrné pouze části těla bez možnosti jednoznačné identifikace konkrétního řádu nebo čeledi, přičemž tento stav odpovídá situaci, kdy došlo k mechanickému narušení organismu buď během jeho zachycení, nebo následně vlivem pohybu pryskyřice a transportu drobných částic, což je typické pro prostředí s vyšší dynamikou, kde pryskyřice fungovala nejen jako zachycovací médium, ale zároveň jako prostředí s omezeným pohybem materiálu.
3 - Třetí přítomná hmyzí inkluze je rovněž zachována pouze částečně a vykazuje charakter fragmentu bez jasně rozlišitelných diagnostických znaků, přičemž její poloha uvnitř pryskyřice naznačuje, že byla zachycena v průběhu postupného ukládání vrstev, kdy docházelo k překrývání jednotlivých struktur a následnému částečnému zakrytí biologického materiálu, což vede k omezené čitelnosti, avšak stále poskytuje důkaz o přítomnosti hmyzího života v bezprostředním okolí zdroje pryskyřice.
Rostlinné inkluze
1 - V pryskyřici jsou přítomny pylové inkluze v podobě drobných, rozptýlených částic různých velikostí, které představují zachycený reprodukční materiál rostlin a svědčí o aktivním vegetačním prostředí v okolí zdroje pryskyřice, přičemž jejich množství a distribuce naznačují opakovaný kontakt pryskyřice s okolním vzdušným i povrchovým prostředím, kde docházelo k jejich přenosu a následnému uzavření v tuhnoucí hmotě, čímž vznikl autentický záznam rostlinné produkce pylu v době vzniku tohoto jantaru.
2 - Další pylové inkluze jsou přítomny ve formě odlišně velkých a mírně variabilních struktur, které naznačují existenci více zdrojů rostlinného materiálu, přičemž rozdíly ve velikosti a koncentraci těchto částic svědčí o tom, že pryskyřice zachytila pyl postupně a z různých částí prostředí, což odpovídá přirozenému procesu sedimentace jemného biologického materiálu v pryskyřici během jejího tuhnutí a dokládá pestrost vegetace v okolí.
3 - V rámci kusu jsou pozorovatelné fragmenty vegetace představující větší organické částice, které byly zachyceny v pryskyřici během jejího pohybu, přičemž tyto fragmenty mají nepravidelný tvar a svědčí o mechanickém oddělení rostlinných částí, pravděpodobně vlivem okolního prostředí, a jejich následném transportu do pryskyřičné hmoty, kde došlo k jejich stabilizaci a dlouhodobému zachování jako součásti vnitřní struktury jantaru.
4 - Rostlinná vlákna jsou přítomna v podobě jemných liniových struktur, které mají charakter tenkých organických vláken a představují drobné části rostlinného materiálu, přičemž jejich orientace a rozložení naznačují, že byly do pryskyřice zachyceny během jejího pohybu a následně fixovány v různých směrech, což vytváří jemnou síť struktur doplňujících celkový obraz biologického prostředí v době vzniku jantaru.
5 - Další fragmenty vegetace jsou přítomny ve formě drobných nepravidelných částí, které nelze přesně taxonomicky určit, avšak jejich organický charakter je zřejmý, přičemž tyto části představují zbytky rostlinného materiálu zachycené v různých fázích tuhnutí pryskyřice, což dokládá její kontakt s okolním prostředím a současně potvrzuje, že pryskyřice fungovala jako aktivní médium schopné zachytit široké spektrum biologických částic.
6 - V kusu jsou přítomny jemné organické částice rostlinného původu, které tvoří součást celkového detritu a přispívají k zakalení pryskyřice, přičemž jejich rozptýlený charakter naznačuje, že byly zachyceny ve velkém množství během krátkého časového úseku, což odpovídá situaci, kdy pryskyřice interagovala s prostředím bohatým na organický materiál a následně jej fixovala ve své hmotě.
7 - Další pylové částice jsou rozpoznatelné jako drobné body rozptýlené v pryskyřici, přičemž jejich koncentrace v určitých oblastech naznačuje lokální akumulaci biologického materiálu, což může souviset s prouděním pryskyřice a jejím kontaktem s konkrétními částmi vegetace, kde docházelo k vyššímu uvolňování pylu a jeho následnému zachycení.
8 - V pryskyřici jsou dále přítomny neurčené organické fragmenty rostlinného původu, které mají nepravidelný tvar a představují zbytky biologického materiálu bez jasně rozlišitelných struktur, přičemž jejich přítomnost dokládá široké spektrum zachycených částic a potvrzuje komplexní charakter prostředí, ve kterém jantar vznikal.
9 - Další drobné rostlinné inkluze jsou přítomny ve formě mikroskopických částic rozptýlených v celé hmotě pryskyřice, přičemž jejich velikost a distribuce naznačují, že byly zachyceny v průběhu postupného ukládání vrstev, což odpovídá vícefázovému procesu tuhnutí pryskyřice.
Houby
V tomto kusu jantaru nebyly při podrobném vizuálním pozorování identifikovány žádné jednoznačně rozlišitelné struktury odpovídající přítomnosti hub, jako jsou hyfy, septované vláknité útvary nebo jiné morfologické znaky typické pro mykologický materiál, přičemž absence těchto znaků znamená, že nelze odborně potvrdit jejich přítomnost, a proto je tento biologický segment považován za nepřítomný, což je zcela běžná situace u mnoha kusů jantaru, kde se houby nezachovaly nebo nejsou v rámci dostupného pozorování rozlišitelné.
Ichnofosilie (domichnia)
V tomto kusu nebyly pozorovány žádné struktury odpovídající ichnofosiliím typu domichnia, tedy dutinám biologického původu vzniklým činností organismů ve dřevě nebo pryskyřici, přičemž absence těchto charakteristických tvarů, jako jsou oválné nebo kapkovité dutiny s jasně definovanými stěnami, podporuje interpretaci, že pryskyřice vznikala a tuhla v prostředí tropického pralesa bez významného vlivu mořských nebo pobřežních organismů, což odpovídá běžnému charakteru burmitského jantaru z této oblasti.
Stav a optika
Indicie vodního / vlhkého prostředí
Charakter tohoto kusu jednoznačně odpovídá prostředí tropického pralesa, kde docházelo k intenzivní produkci pryskyřice a jejímu opakovanému kontaktu s vlhkým organickým substrátem, přičemž přítomnost jemných mikročástic, pylových inkluzí a organického detritu naznačuje, že pryskyřice nebyla izolována, ale aktivně interagovala s okolním prostředím, ve kterém se mísily rostlinné zbytky, prach a biologický materiál, což vedlo k vytvoření komplexní struktury odpovídající vlhkému lesnímu ekosystému s vysokou biologickou aktivitou a dynamickým pohybem drobných částic v bezprostředním okolí stromu produkujícího pryskyřici.
Čitelnost biologického obsahu
1 - Hmyz
Hmyzí inkluze jsou v tomto kusu přítomny, avšak jejich čitelnost je částečně omezená přítomností mikročástic a organického detritu, který překrývá některé části jejich těl, přičemž jednotlivé fragmenty jsou rozpoznatelné spíše jako siluety nebo částečně odkryté struktury bez plně čitelné morfologie, což vytváří kontrast mezi biologickým materiálem a okolní pryskyřicí, kdy hmyz není dominantním vizuálním prvkem na první pohled, ale stává se součástí komplexní vnitřní scény, která vyžaduje pozornější studium a vhodné nasvícení pro plné vnímání jeho přítomnosti.
2 - Rostliny
Rostlinné inkluze jsou v tomto kusu přítomny ve formě pylových částic, drobných fragmentů vegetace a jemných organických struktur, které společně vytvářejí autentický obraz pralesního prostředí, přičemž tyto prvky doplňují scénu a poskytují kontext pro přítomnost hmyzu, protože ukazují, že pryskyřice zachytila nejen živočichy, ale i část okolní vegetace, čímž vzniká ucelený biotopní záznam, kde jednotlivé složky nejsou izolované, ale navzájem propojené a tvoří přirozenou součást jednoho ekologického systému.
3 - Proudnice / struktura
Tokové struktury pryskyřice jsou patrné v podobě jemných linií a přechodů mezi jednotlivými vrstvami, které vznikly při jejím pomalém pohybu a obtékání zachycených inkluzí, přičemž tyto proudnice nejsou výrazně dominantní, ale přesto hrají důležitou roli v modelování vnitřního prostoru, protože zvýrazňují obrysy zachycených částic a organismů a současně dokumentují směr a charakter pohybu pryskyřice v době jejího tuhnutí, což přispívá k celkové čitelnosti a interpretaci struktury.
4 - Průsvitnost / hloubka
Průsvitnost tohoto kusu umožňuje částečný průchod světla skrze pryskyřici, přičemž jednotlivé vrstvy jsou viditelné v omezené hloubce kvůli přítomnosti mikročástic, které světlo rozptylují, což vytváří efekt postupného ztrácení detailu směrem do hloubky, avšak zároveň poskytuje možnost vnímat prostorovou strukturu a rozložení inkluzí v několika úrovních, čímž vzniká dojem vícevrstvé kompozice s přirozenou hloubkou.
5 - Čistota materiálu
Čistota materiálu je výrazně ovlivněna vysokou koncentrací mikročástic a organického detritu, které způsobují zakalení pryskyřice a snižují její optickou průhlednost, přičemž tento stav neznamená degradaci materiálu, ale naopak odráží přirozené podmínky prostředí, ve kterém jantar vznikal, protože zachycuje široké spektrum částic přítomných v okolí, což vede k vytvoření bohaté, avšak méně čisté struktury, která má svou vlastní hodnotu z hlediska dokumentace prostředí.
6 - Kompozice
Rozložení inkluzí v tomto kusu je relativně rovnoměrné, přičemž jednotlivé biologické i sedimentární prvky jsou rozmístěny v různých částech pryskyřice bez výrazného překrývání, což umožňuje jejich samostatné vnímání i přes celkově vyšší míru zakalení, přičemž kompozice působí přirozeně a neorganizovaně, což odpovídá autentickému procesu zachycení materiálu v přírodním prostředí bez jakéhokoli uspořádání.
7 - Celkový vizuální efekt
Celkový vizuální dojem tohoto kusu je charakterizován jako přirozený a komplexní, přičemž dominantním prvkem není jednotlivá inkluze, ale celková struktura a kombinace biologických a sedimentárních prvků, které společně vytvářejí obraz pryskyřice jako aktivního média zachycujícího okolní svět, což vede k dojmu autentického přírodního artefaktu, který vyžaduje detailnější pozorování pro plné pochopení jeho hodnoty.
Praskliny
V tomto kusu jsou přítomny drobné praskliny, které se vyskytují převážně v okrajových částech a lokálně i uvnitř struktury, přičemž tyto praskliny nevykazují destruktivní charakter a nenarušují zásadním způsobem stabilitu materiálu ani čitelnost hlavních inkluzí, ale představují přirozený důsledek dlouhodobého vývoje jantaru a jeho reakce na vnější podmínky, jako jsou změny teploty nebo mechanické zatížení, čímž doplňují celkový obraz o historii tohoto kusu.
Halo efekt
V okolí některých inkluzí jsou pozorovatelné jemné optické efekty odpovídající halo efektu, který vzniká interakcí světla s mikroskopickými změnami v hustotě pryskyřice kolem zachycených objektů, přičemž tento jev se projevuje jako lehké optické zvýraznění okolí inkluzí, což napomáhá jejich vizuálnímu oddělení od okolního materiálu a současně potvrzuje přítomnost fyzikálních procesů spojených s uzavřením organismů v pryskyřici.
Stav povrchu
Povrch tohoto kusu vykazuje drobné známky nedokonalého doleštění v některých plochách, což je důsledkem snahy zachovat co největší objem materiálu bez jeho nadměrného úbytku, přičemž se na povrchu nacházejí jemné mikroškrábance vzniklé během leštění, které však nijak zásadně neovlivňují celkový vizuální dojem ani funkčnost kusu při pozorování, ale představují běžný jev u ručně opracovaných exemplářů jantaru.
UV reakce
Při průsvitu směrem od pozorovatele
Při průsvitu v režimu, kdy je zdroj ultrafialového světla umístěn na straně pozorovatele, se povrch jantaru projevuje převážně chladnými odstíny modré až modrofialové barvy, které se lokálně přelévají do jemných růžových a fialových tónů v oblastech s vyšší koncentrací mikročástic, zatímco okraje a tenčí části materiálu vykazují světlejší, téměř bělavě modrý nádech a drobné inkluze vystupují jako tmavší kontrastní body bez výrazné fluorescence.
Při průsvitu směrem k pozorovateli
Při průsvitu v režimu, kdy je zdroj ultrafialového světla umístěn za jantarem a světlo prochází skrz celý objem materiálu směrem k očím pozorovatele, se tento konkrétní kus neprojevuje typicky modře, ale naopak výrazně teplým spektrem, kde dominuje přechod od syté žluté přes žlutozelenou až do jemně zelenkavých tónů, přičemž nejsvětlejší části vykazují téměř citronově žluté záření, zatímco silnější vrstvy a oblasti s vyšší koncentrací mikročástic přecházejí do tlumenějších zelených odstínů, a inkluze i debris zůstávají tmavé až hnědočerné, čímž vytvářejí silný kontrast vůči zářícímu žlutozelenému pozadí.
Fotografie: Další detailní fotografie tohoto kusu najdete na našem Facebooku.
Bezpečnostní informace: Sběratelský a přírodní předmět. Není určen jako hračka. Nevhodné pro děti do 3 let.
UV REAKCE JANTARU
Fotografie pod ultrafialovým světlem ukazují přirozenou fluorescenci jantaru, která je typická pro burmitský jantar z oblasti Hukawng Valley.












