Druhohorní jantar z Myanmaru JKI-26

TECHNICKÝ LIST JANTARU

Identifikace kusu
Barmský jantar (burmit), částečně leštěný sběratelský kus s ponechanou částí původní zvětralé kůry, jehož celkový tvar vytváří přirozeně stabilní blok umožňující pozorování biologického obsahu z více směrů bez nutnosti dalšího zásahu do materiálu; kombinace leštěných a přírodních ploch zároveň zachovává část původního vzhledu fosilní pryskyřice a poskytuje vhodný kompromis mezi studijním přístupem k inkluzím a zachováním autentických znaků vzniklých během fosilizace, přičemž biologický obsah je rozložen v několika částech kusu a vytváří přehledný obraz zachyceného pralesního prostředí druhohorního ekosystému.

Původ
Myanmar – Kachinský stát (Hukawng Basin), oblast proslulá výskytem burmitského jantaru s mimořádně bohatým zastoupením biologických inkluzí, odkud pochází značná část vědecky studovaných exemplářů dokumentujících podobu druhohorních lesů, a kde byly během dlouhodobé těžby nalezeny miliony fosilních organismů zachovaných v pryskyřici; charakter pryskyřice, její zbarvení, průhlednost, přítomnost biologického obsahu i celkový vzhled kusu odpovídají známým znakům jantaru z této významné světové lokality a podporují jeho zařazení mezi klasický burmitský jantar z oblasti Hukawng Basin.

Stáří
99,3–98,5 milionu let; tento kus pochází z období spodního cenomanu na počátku svrchní křídy, kdy rozsáhlé tropické lesy produkovaly velké množství pryskyřice schopné zachytit drobné organismy, rostlinné fragmenty i částice lesního prostředí, které byly následně po miliony let konzervovány fosilizačními procesy; právě toto stáří řadí exemplář mezi autentické svědky druhohorní přírody a představuje přímý záznam ekosystému existujícího v době, kdy po Zemi stále kráčeli neptačí dinosauři a vývoj mnoha skupin hmyzu probíhal v odlišných podmínkách než dnes.

Podlokalita
Celkový charakter pryskyřice, zbarvení materiálu, vnitřní struktura, optické vlastnosti i charakter zachovaných biologických inkluzí velmi dobře odpovídají burmitskému jantaru pocházejícímu z lokality Noije Bum v oblasti Hukawng Basin. Noije Bum patří mezi nejvýznamnější a nejlépe zdokumentované zdroje křídového jantaru v Kachinském státě a dlouhodobě představuje referenční naleziště pro velkou část sběratelského i vědeckého materiálu. Pozorované znaky nevykazují odchylky, které by naznačovaly jinou hlavní provenienci v rámci Myanmaru. Přesná těžební jáma, šachta, sloj ani konkrétní místo těžby, z něhož byl tento kus získán, však nejsou známy ani doloženy dostupnou dokumentací, a proto zůstávají blíže neurčeny.

Rozměry
34.55 mm × 26.36 mm × 11.18 mm; uvedené rozměry vytvářejí kompaktní sběratelský formát poskytující dostatečný objem materiálu pro uchování více biologických i sedimentárních struktur v jednom kusu, přičemž šířka a tloušťka umožňují kvalitní průchod světla skrz pryskyřici a současně zachovávají potřebnou mechanickou stabilitu; proporce exempláře vytvářejí vhodné podmínky pro pozorování inkluzí v různých hloubkových úrovních, což usnadňuje dokumentaci biologického obsahu a podporuje studijní i prezentační využití bez nutnosti dalšího zásahu do jeho přirozené stavby.

Hmotnost
6.20 g; tato hmotnost představuje plnohodnotný sběratelský exemplář poskytující dostatečný objem fosilní pryskyřice pro zachování více biologických inkluzí, rostlinných fragmentů i částic lesního prostředí v jednom celku, přičemž význam kusu není dán samotnou gramáží, ale především kombinací biologického obsahu, průhlednosti, zachovalosti a čitelnosti jednotlivých struktur; daná hmotnost současně zajišťuje příjemnou manipulaci při studiu pod mikroskopem i při fotografické dokumentaci a představuje vyvážený poměr mezi velikostí exempláře a jeho praktickou využitelností pro sběratelské a prezentační účely.

Pryskyřice a struktura

Pryskyřice

Žlutohnědá fosilní pryskyřice vytváří kompaktní a vizuálně soudržný celek s dobře patrnou vnitřní hloubkou, která umožňuje sledovat biologické i sedimentární složky uložené v různých úrovních materiálu, přičemž barevný charakter odpovídá vyzrálému burmitskému jantaru z oblasti Hukawng Basin; pryskyřice nevykazuje známky výrazného sekundárního přepalování ani rozsáhlých degradačních procesů a zachovává si přirozený vzhled fosilizovaného stromového exsudátu, jenž po desítky milionů let chránil zachycené organismy před rozkladem a umožnil uchování biologických informací, které dnes představují cenný zdroj poznatků o druhohorním lesním prostředí.

Čirost pryskyřice

Průhlednost materiálu je dostatečná pro pozorování hlavních biologických struktur a umožňuje sledovat prostorové rozmístění inkluzí i sedimentárních částic bez nutnosti rozsáhlých optických korekcí, přičemž v některých částech kusu dochází k přirozenému omezení průhledu vlivem jemných rozptýlených částic a organického materiálu rozloženého v objemu pryskyřice; výsledný optický charakter působí vyváženě a zachovává přírodní vzhled fosilní pryskyřice bez nepřirozeně sterilního dojmu, který bývá typický pro silně přepracované exempláře, a současně umožňuje studijní dokumentaci zachovaných biologických i geologických struktur.

Proudnice / tekoucí struktura pryskyřice

V materiálu jsou patrné jemné projevy původního proudění pryskyřice, které se projevují nenápadnými rozdíly v hustotě a rozložení drobných částic, což odpovídá přirozenému procesu vytékání a postupného tuhnutí stromového exsudátu během jeho vzniku; tokové struktury nejsou natolik výrazné, aby překrývaly biologický obsah, ale současně poskytují cennou informaci o dynamice ukládání materiálu a vytvářejí důležitý tafonomický kontext pro interpretaci zachycených organismů, rostlinných zbytků i lesního detritu, které byly do pryskyřice zachycovány v několika navazujících fázích jejího vývoje a tuhnutí.

Debris / mikročástice

V objemu pryskyřice jsou přítomny rozptýlené mikročástice organického původu tvořící přirozenou součást fosilního lesního prostředí, přičemž jejich rozmístění odpovídá běžnému zachycení drobných zbytků vegetace, pylových agregátů a jemného biologického detritu během vytékání pryskyřice na povrchu stromu; tyto částice nepůsobí rušivě, ale naopak podporují autenticitu exempláře a dokumentují skutečnost, že fosilizace probíhala v aktivním lesním prostředí bohatém na biologický materiál, který byl společně s hmyzem a dalšími strukturami uzavřen do pryskyřice a následně uchován po geologicky mimořádně dlouhé období.

Minerální / sedimentární složky

Pozorovatelné sedimentární příměsi představují jemný materiál odpovídající částicím lesní půdy a dalším drobným složkám přirozeně přítomným v bezprostředním okolí produkce pryskyřice, přičemž jejich charakter naznačuje postupné zachycování mikroskopických částic během opakovaného kontaktu lepivého povrchu s okolním prostředím; přítomnost těchto složek je významná zejména z hlediska rekonstrukce původního ekosystému, protože potvrzuje, že pryskyřice nebyla izolovaným systémem, ale aktivně interagovala s okolním prostředím a zaznamenávala biologické i geologické procesy probíhající v druhohorním lese během období jejího vzniku.

Plynové bubliny / kapsle

Nepřítomno; při studiu dostupných fotografií nebyly zjištěny žádné jednoznačně rozpoznatelné plynové bubliny ani uzavřené plynové kapsle, které by bylo možné odborně doložit jako samostatné fosilizované struktury vzniklé během tuhnutí pryskyřice, přičemž absence těchto útvarů nijak nesnižuje sběratelský ani studijní význam exempláře a naopak přispívá k lepší čitelnosti biologického obsahu; z pohledu dokumentace je metodicky správné jejich výskyt nepotvrzovat bez přímého fyzického pozorování, protože některé optické jevy mohou na fotografiích vytvářet zdánlivé struktury připomínající dutiny nebo bubliny.

Pohyblivé libely (tekutinové kapsle)

Nepřítomno; na základě dostupné fotografické dokumentace nebyla zjištěna žádná tekutinová kapsle s prokazatelně pohyblivým obsahem, kterou by bylo možné odborně klasifikovat jako libelu, a proto nelze přítomnost tohoto vzácného jevu potvrdit bez fyzického testování exempláře v ruce a sledování případného pohybu obsahu při změně polohy kusu; odborně korektní postup vyžaduje, aby byly pohyblivé kapsle potvrzovány výhradně přímým pozorováním, protože statické fotografie neumožňují bezpečně odlišit skutečnou tekutinovou dutinu od běžných optických efektů, mikrodutin nebo nepravidelností uvnitř fosilní pryskyřice.

Biologický obsah

Hmyz

1 - Část hmyzu; zachovaná část drobného hmyzího organismu představuje autentický biologický pozůstatek uzavřený v pryskyřici během jejího vytékání v druhohorním lesním prostředí, přičemž rozsah dochovaných struktur bezpečně potvrzuje hmyzí původ této inkluze, avšak neposkytuje dostatek určovacích znaků pro odborně obhajitelné zařazení do konkrétní skupiny; přítomnost tohoto biologického záznamu dokládá kontakt živého organismu s čerstvou pryskyřicí a současně rozšiřuje dokumentační hodnotu exempláře, který uchovává skutečné pozůstatky dávného ekosystému zachované po mimořádně dlouhé geologické období.

2 - Část hmyzu; další samostatně rozlišitelný hmyzí pozůstatek dokládá, že tento kus nezachytil pouze jediný organismus, ale uchoval více biologických stop vzniklých během přirozeného fungování původního lesního prostředí, přičemž dochovaný stav umožňuje potvrdit biologickou povahu inkluze bez možnosti jejího přesnějšího systematického určení; zachycený materiál představuje cenný přírodní doklad přítomnosti drobných bezobratlých živočichů v okolí zdroje pryskyřice a přispívá k celkové biologické rozmanitosti zachované v tomto exempláři fosilní pryskyřice.

3 - Část hmyzu; uvnitř fosilní pryskyřice je zachován další biologický pozůstatek hmyzího původu, který rozšiřuje soubor organismů přítomných v tomto exempláři a potvrzuje, že proces zachycování biologického materiálu probíhal opakovaně nebo v několika navazujících fázích tvorby pryskyřičného tělesa; přestože rozsah zachování neumožňuje bezpečné určení konkrétního taxonu, jedná se o dobře rozpoznatelnou součást biologického obsahu, která společně s ostatními inkluzemi vytváří věrohodný obraz drobného života přítomného v původním druhohorním lese.

4 - Část hmyzu; zachovaný biologický zbytek představuje další samostatnou hmyzí inkluzi uloženou v objemu pryskyřice a dokumentuje přirozené zachycení drobného organismu nebo jeho části během období aktivní produkce stromové pryskyřice, přičemž současný stav dochování umožňuje potvrdit jeho hmyzí charakter, nikoliv však odborně doložit přesnější systematické zařazení; význam této inkluze spočívá především v tom, že rozšiřuje biologickou hodnotu exempláře a poskytuje další důkaz o bohatosti původního prostředí, ve kterém pryskyřice vznikala.

5 - Část hmyzu; poslední samostatně rozlišitelný hmyzí pozůstatek doplňuje soubor biologických inkluzí přítomných v tomto kusu a potvrzuje, že fosilní pryskyřice zachytila více stop živočišného života z původního lesního prostředí, přičemž dochované struktury umožňují bezpečně rozpoznat hmyzí původ materiálu, avšak nikoliv provést přesnější odborné určení; tato inkluze společně s ostatními biologickými pozůstatky vytváří cenný přírodní celek, který dokumentuje skutečnou rozmanitost organismů žijících v době vzniku této druhohorní fosilní pryskyřice.

Rostlinné inkluze

1 - Část vegetace; zachovaný rostlinný materiál představuje přirozenou součást biologického obsahu tohoto exempláře a dokládá přítomnost vegetace v bezprostředním okolí zdroje pryskyřice, přičemž dochované struktury potvrzují rostlinný původ inkluze, avšak neumožňují její odborně obhajitelné zařazení ke konkrétní skupině rostlin; tato inkluze rozšiřuje přírodní hodnotu kusu a současně poskytuje důležitý kontext k ostatním biologickým nálezům zachovaným v pryskyřici, protože dokládá prostředí bohaté na rostlinný materiál, který se společně s drobnými organismy podílel na vytváření původního druhohorního lesního ekosystému.

2 - Část vegetace; další samostatně rozlišitelný rostlinný pozůstatek dokumentuje opakovaný kontakt pryskyřice s okolní vegetací a potvrzuje, že biologický obsah exempláře není tvořen pouze živočišnými zbytky, ale také částmi rostlin zachycenými během přirozeného vytékání pryskyřice; rozsah zachování umožňuje bezpečně určit rostlinný původ materiálu, nikoliv však jeho přesnější botanické zařazení, a proto je metodicky správné ponechat interpretaci na obecné úrovni bez dalších spekulací, které by nebylo možné podložit pozorovatelnými znaky zachovanými v tomto exempláři.

3 - Inkluze lesní půdy; přítomnost materiálu odpovídajícího lesní půdě představuje cenný záznam prostředí, ve kterém pryskyřice vznikala a následně tuhla, přičemž zachycené částice dokumentují přirozený kontakt lepivého povrchu s podložím a drobnými organickými zbytky nacházejícími se v okolí stromu produkujícího pryskyřici; tento typ inkluze je významný zejména z hlediska rekonstrukce původního prostředí, protože poskytuje doplňující informace o podmínkách panujících v druhohorním lese a současně vytváří přirozené spojení mezi biologickým a sedimentárním obsahem exempláře.

4 - Organický rostlinný detrit; jemně rozptýlené rostlinné zbytky představují soubor drobných organických částic zachycených v průběhu tvorby pryskyřičného tělesa a dokládají běžné fungování původního lesního prostředí, ve kterém se rostlinný materiál průběžně uvolňoval do okolí a následně přicházel do kontaktu s čerstvou pryskyřicí; přestože jednotlivé částice neumožňují bezpečné určení svého botanického původu, jejich přítomnost významně přispívá k autenticitě exempláře a podporuje interpretaci kusu jako přirozeného záznamu biologicky aktivního druhohorního ekosystému.

Houby
Znaky odpovídající fosilizovaným houbám nebyly rozpoznány, protože na dostupných fotografických podkladech nejsou patrné žádné struktury nesoucí diagnostické znaky hyf, spor, plodnic ani jiných houbových útvarů. Pozorované organické částice mají charakter běžného detritu, vegetačních zbytků a složek lesní půdy zachycených v pryskyřici během jejího tuhnutí. Přestože se v materiálu nacházejí drobné tmavé agregáty a organické fragmenty, jejich morfologie neumožňuje spolehlivé přiřazení k houbám. Z metodického hlediska je proto správné evidovat tento biologický prvek jako nerozpoznaný, protože současné podklady neposkytují dostatek znaků pro odborně obhajitelné potvrzení houbového původu.

Ichnofosilie (domichnia)
V tomto kusu nebyly rozpoznány žádné ichnofosilie typu domichnia ani jiné biologicky vytvořené dutiny vzniklé činností organismů před úplným vytvrzením pryskyřice. Pozorované struktury odpovídají přirozeným tokovým liniím, plynovým bublinám, organickému detritu, pylovým částicím a rostlinným fragmentům zachyceným během výronu a následného tuhnutí pryskyřice. V materiálu nejsou patrné pravidelné dutiny, chodbičky ani jiné útvary, které by bylo možné odborně interpretovat jako biogenní struktury. Charakter zachovaných inkluzí a vnitřních struktur odpovídá běžnému lesnímu prostředí s přirozeně zachyceným organickým materiálem bez doložitelné přítomnosti domichnie nebo jiných ichnofosilií biologického původu.

Stav a optika

Indicie vodního / vlhkého prostředí
Charakter biologického obsahu, přítomnost rostlinných zbytků, organického detritu a částic lesního prostředí společně naznačují vznik v prostředí s dlouhodobě zvýšenou vlhkostí typickou pro tropický až subtropický prales, kde docházelo k intenzivní produkci pryskyřice, hromadění organického materiálu a pohybu drobných organismů v bezprostředním okolí stromů; tento exemplář si zachoval několik znaků odpovídajících běžnému pralesnímu prostředí druhohorního lesa a poskytuje přirozený záznam ekosystému, ve kterém se vegetace, lesní půda, drobní bezobratlí živočichové a pryskyřice vzájemně ovlivňovaly během svého každodenního vývoje.

Čitelnost biologického obsahu
Biologický obsah je v rámci exempláře rozpoznatelný a umožňuje bezpečné odlišení jednotlivých skupin zachovaných složek, přičemž hmyzí pozůstatky, rostlinný materiál i doprovodné součásti lesního prostředí vytvářejí dobře patrný soubor biologických informací uložených v objemu fosilní pryskyřice; přestože některé inkluze nenesou dostatek znaků pro podrobné odborné určení, jejich přítomnost je dobře patrná a poskytuje dostatečný podklad pro interpretaci původního prostředí, ve kterém byl tento kus vytvořen a následně uchován po desítky milionů let geologického vývoje.

1 - Hmyz
Hmyzí obsah tvoří významnou součást tohoto exempláře a představuje soubor několika samostatně rozlišitelných biologických pozůstatků zachovaných v různých částech pryskyřičného tělesa, přičemž jejich rozmístění vytváří přirozený obraz náhodného zachycení drobných organismů během období aktivního vytékání pryskyřice; i přes omezenou možnost přesného určení jednotlivých objektů si kus zachovává výraznou biologickou vypovídací hodnotu a dokumentuje skutečnou přítomnost drobných členovců v prostředí druhohorního lesa, kde se pohybovali mezi vegetací, lesní půdou a místy produkce pryskyřice.

2 - Rostliny
Rostlinný obsah je zastoupen několika rozlišitelnými složkami vegetačního původu, které doplňují hmyzí inkluze a společně vytvářejí biologicky vyvážený obraz původního prostředí, v němž pryskyřice vznikala; zachované části vegetace a organické rostlinné zbytky dokládají blízký kontakt pryskyřice s okolní flórou a současně poskytují důležitý ekologický kontext pro interpretaci ostatních zachovaných složek, protože potvrzují existenci aktivního lesního prostředí bohatého na vegetaci, organický materiál a drobné organismy zachycené během přirozeného fungování druhohorního ekosystému.

3 - Proudnice / struktura
Vnitřní stavba pryskyřice si zachovala přirozené znaky svého původního proudění, které jsou patrné zejména ve způsobu rozložení biologického a sedimentárního materiálu uvnitř kusu, přičemž jednotlivé složky nejsou rozmístěny náhodně, ale nesou stopy postupného ukládání během tvorby pryskyřičného tělesa; tyto struktury podporují autenticitu exempláře a současně umožňují lépe porozumět procesům, které probíhaly během zachycování organismů a dalších součástí prostředí, když se pryskyřice postupně hromadila a následně přecházela do stabilního fosilního stavu.

4 - Průsvitnost / hloubka
Materiál si zachovává příznivou průsvitnost umožňující sledování biologických struktur uložených v různých hloubkových úrovních, přičemž kombinace průhledných a mírně zastřených oblastí vytváří přirozený optický dojem odpovídající fosilní pryskyřici s bohatším biologickým obsahem; hloubka kusu poskytuje dostatečný prostor pro pozorování inkluzí z více směrů a současně umožňuje vnímat prostorové uspořádání jednotlivých složek, které nebyly stlačeny do jediné roviny, ale zůstaly zachovány v trojrozměrném objemu původní pryskyřice.

5 - Čistota materiálu
Přítomnost biologických inkluzí, rostlinných zbytků a částic lesního prostředí vytváří přirozený charakter exempláře a odlišuje jej od opticky čistých kusů bez zachovaného obsahu, přičemž rozložení těchto složek působí vyváženě a nevytváří dojem nadměrného zakalení nebo výrazného omezení pozorovatelnosti; materiál si zachovává dostatečnou čistotu pro studium biologického obsahu a současně nese přirozené znaky prostředí, ve kterém vznikal, což zvyšuje jeho dokumentační a sběratelskou hodnotu jako autentického záznamu druhohorního ekosystému.

6 - Kompozice
Kompozice exempláře je založena na kombinaci několika hmyzích pozůstatků, rostlinných složek a částic lesního prostředí, které společně vytvářejí vyvážený přírodní celek bez dominantního prvku potlačujícího ostatní části obsahu; rozmístění jednotlivých složek umožňuje pozorovat více biologických stop současně a poskytuje celkový obraz prostředí, ve kterém pryskyřice vznikala, přičemž biologické i sedimentární prvky působí přirozeně a podporují interpretaci kusu jako autentického záznamu skutečného života zachyceného v druhohorním lese.

7 - Celkový vizuální efekt
Celkový vzhled exempláře působí přirozeným a harmonickým dojmem vycházejícím z kombinace medově zbarvené pryskyřice, rozlišitelných biologických inkluzí, rostlinných zbytků a drobných složek lesního prostředí, které společně vytvářejí obraz dávného ekosystému zachovaného v jediném kusu fosilní pryskyřice; exemplář nepůsobí sterilně ani technicky, ale zachovává si charakter přírodního objektu formovaného geologickými procesy, což podporuje jeho dokumentační hodnotu a současně zvyšuje atraktivitu při běžném pozorování i podrobnějším studiu.

Praskliny
V dostupném materiálu nebyly pozorovány praskliny, které by významně narušovaly stabilitu exempláře, čitelnost biologického obsahu nebo celkový vzhled pryskyřice, přičemž případné drobné vnitřní znaky odpovídají běžným přirozeným projevům fosilizace a dlouhodobého geologického vývoje; stav kusu umožňuje bezpečné pozorování zachovaných struktur a nevykazuje známky poškození, které by zásadním způsobem ovlivňovaly jeho vypovídací hodnotu, biologický obsah nebo celkový vizuální charakter exempláře jako přírodního záznamu druhohorního lesního prostředí.

Halo efekt
V okolí některých biologických struktur lze pozorovat jemné optické projevy odpovídající lokálním změnám v prostředí pryskyřice, které vytvářejí nenápadné halo efekty související s procesem zachycení a následného konzervování biologického materiálu; tyto projevy nepůsobí rušivě, ale naopak podporují autenticitu exempláře a poskytují další informace o procesech probíhajících během tuhnutí pryskyřice, kdy docházelo k interakci mezi zachyceným organismem a okolním prostředím, jehož stopy zůstaly uchovány až do současnosti.

Stav povrchu
Povrch exempláře nese znaky šetrného opracování zaměřeného na zachování maximálního objemu původního materiálu, přičemž některé hrany a vybrané plochy zůstaly záměrně nedoleštěny, aby nedošlo ke ztrátě biologického obsahu nebo významnému úbytku pryskyřice; současně jsou patrné drobné mikroškrábance odpovídající běžnému procesu leštění, které nijak nenarušují pozorovatelnost zachovaných struktur a představují přirozený důsledek mechanického opracování exempláře připraveného pro studijní a sběratelské účely.

UV reakce

Při průsvitu směrem od pozorovatele

Při průsvitu v režimu, kdy je zdroj ultrafialového světla umístěn na straně pozorovatele světle tyrkysové až modrozelené zabarvení soustředěné převážně ve střední části pozorované plochy, přičemž nejsvětlejší oblasti působí místy téměř bělavě s jemným modrozeleným nádechem a směrem k okrajům postupně přecházejí do tmavších odstínů; neprůsvitné části materiálu a povrchové nepravidelnosti se zobrazují jako tmavě šedé až černé plochy vytvářející kontrast vůči fluoreskujícím oblastem, zatímco mezi jednotlivými zónami jsou patrné plynulé přechody bez výskytu dalších výrazných barev odlišných od pozorované tyrkysové, modrozelené, bělavé a tmavé kontrastní složky.

Při průsvitu směrem k pozorovateli

Při průsvitu v režimu, kdy je zdroj ultrafialového světla umístěn za jantarem a světlo prochází skrz celý objem materiálu směrem k očím pozorovatele výrazně žluté až zlatožluté zabarvení prostupující většinou objemu pozorovaného materiálu, které je v některých částech doplněno teplejšími medově žlutými a oranžovožlutými přechody při okrajích, zatímco tmavší neprůsvitné partie vystupují jako tmavě hnědé až téměř černé siluety; vnitřní prostor působí hloubkově a umožňuje sledovat plynulé přechody mezi světlejšími a sytějšími žlutými oblastmi, přičemž dominantními barvami zůstávají žlutá, zlatožlutá, medově žlutá a oranžovožlutá bez dalších zřetelně patrných barevných tónů.

Fotografie: Další detailní fotografie tohoto kusu najdete na našem Facebooku.

Bezpečnostní informace: Sběratelský a přírodní předmět. Není určen jako hračka. Nevhodné pro děti do 3 let.

UV REAKCE JANTARU

Fotografie pod ultrafialovým světlem ukazují přirozenou fluorescenci jantaru, která je typická pro burmitský jantar z oblasti Hukawng Valley.