Můžete se kdykoli odhlásit.
- Úvod
- Jantary pro sběratele a objevování
- Druhohorní jantar z Myanmaru BJ-15
Druhohorní jantar z Myanmaru BJ-15

- Kompletní specifikace
- Hodnocení 0
- Komentáře 0
- Související zboží6
Druhohorní jantar z Myanmaru BJ-15skladem 1 ks1 990 Kč/ ks
TECHNICKÝ LIST JANTARU
Identifikace kusu
Barmský jantar (burmit), leštěný nepravidelný kabochon plochého typu s mírně asymetrickým obrysem, jehož tvar je výsledkem cíleného opracování s důrazem na zachování maximální plochy pro pozorování vnitřních struktur, přičemž zachovaná tloušťka umožňuje dostatečnou mechanickou stabilitu i při manipulaci a současně podporuje průsvitnost materiálu, což je zásadní pro vizuální čitelnost biologických inkluzí, proudnic pryskyřice a jemných mikrostruktur rozptýlených v objemu fosilizované pryskyřice.
Původ
Myanmar (Barma) – Sagaing Region, oblast Hkamti, kde tento kus na základě charakteru pryskyřice, výrazného zastoupení mikročástic, přítomnosti biologického detritu a celkové vnitřní heterogenity odpovídá typu jantaru známého z této starší geologické oblasti, která se vyznačuje vyšší mírou strukturální complexity a častým výskytem vícefázového ukládání pryskyřice, přičemž tyto znaky se projevují i v tomto konkrétním kusu a odpovídají prostředí, ve kterém pryskyřice vznikala v těsném kontaktu s okolním materiálem, což je pro jantar z oblasti Hkamti typické a odlišuje jej od homogennějších variant z jiných nalezišť.
Stáří
110–100 mil. let, což odpovídá období spodní křídy (alb), přičemž toto stáří vychází z radiometrického datování jantaru z oblasti Hkamti v Sagaing Region, kde byly hodnoty opakovaně stanoveny přibližně kolem 110 milionů let, což činí tento materiál geologicky starším než klasický burmitský jantar z oblasti Hukawng Valley a zároveň potvrzuje jeho vznik v ranější fázi vývoje tropických křídových ekosystémů s odlišnými sedimentačními a environmentálními podmínkami.
Podlokalita
Neurčeno, protože přestože celkový charakter pryskyřice, vysoký obsah mikročástic, vícefázová struktura a optické vlastnosti odpovídají materiálu z oblasti Hkamti v Sagaing Region, není možné bez přímé dokumentace původu nebo laboratorních analytických metod jednoznačně přiřadit konkrétní těžební podlokalitu, což je u myanmarského jantaru metodicky správný a odborně respektovaný přístup, který zabraňuje nepodloženému zpřesňování lokality pouze na základě vizuálních znaků konkrétního kusu.
Rozměry
19,63 × 15,40 × 5,20 mm, přičemž tento rozměrový poměr vytváří relativně plochý, ale dostatečně objemný kus, který umožňuje dobré prosvětlení při průsvitu i podsvitu, zároveň minimalizuje optické zkreslení při pozorování a poskytuje stabilní prostředí pro uchování biologických inkluzí, aniž by docházelo k výraznému narušení jejich čitelnosti vlivem přílišné tloušťky nebo naopak extrémní tenkosti materiálu.
Hmotnost
1,15 g, což odpovídá menší váhové kategorii burmitského jantaru, u níž však hmotnost sama o sobě nepředstavuje limit hodnoty, protože zásadní roli hraje především kvalita pryskyřice, přítomnost a charakter biologických inkluzí a celková čitelnost struktur, přičemž u tohoto kusu kombinace více typů inkluzí a vnitřní heterogenity vyvažuje jeho nižší hmotnost a udržuje jeho sběratelskou relevanci.
PRYSKYŘICE A STRUKTURA
Pryskyřice
Pryskyřice tohoto kusu vykazuje charakter typický pro burmitský jantar z oblasti severního Myanmaru, kde fosilizovaná hmota vznikla z původní stromové pryskyřice produkované v křídových lesních ekosystémech, přičemž její současná podoba odráží kombinaci původního chemického složení, rychlé polymerizace a následných geologických procesů, které vedly k zachování vnitřní heterogenity, jemných struktur i přítomnosti organických a sedimentárních příměsí, což je v souladu s obecně známým charakterem jantaru z Hukawng Valley, který je datován do období přibližně 100 milionů let a je ceněn pro svou schopnost uchovávat komplexní biologické i fyzikální stopy prostředí svého vzniku
Čirost pryskyřice
Čirost pryskyřice je poloprůhledná až lokálně zakalená, přičemž tento stav je způsoben kombinací jemných mikročástic, organického detritu a drobných plynových struktur rozptýlených v objemu materiálu, což vede k částečnému rozptylu světla při průsvitu a omezení absolutní optické čistoty, nicméně současně tato heterogenita umožňuje velmi dobré vnímání prostorového uspořádání inkluzí a poskytuje autentický obraz prostředí, ve kterém pryskyřice vznikala, aniž by docházelo k úplnému znečitelnění biologického obsahu, což je pro inkluzní burmit typické a odpovídá jeho přirozené sedimentační historii.
Proudnice / tekoucí struktura pryskyřice
Vnitřní struktura pryskyřice vykazuje zřetelné tokové linie a vrstvení vzniklé postupným ukládáním jednotlivých fází pryskyřice, kdy lze při pozorném pozorování identifikovat směr proudění a lokální změny viskozity původní hmoty, což naznačuje, že kus nevznikl jednorázovým výronem, ale sérií navazujících událostí, při nichž docházelo k opakovanému překrývání povrchu čerstvé pryskyřice novými vrstvami, čímž se vytvořila komplexní vnitřní architektura odpovídající dynamickému prostředí stromového kmene nebo jeho bezprostředního okolí.
Debris / mikročástice
V celém objemu jantaru je přítomna výrazná koncentrace mikročástic různého původu, které zahrnují jak jemné organické fragmenty, tak drobné minerální složky, přičemž jejich nerovnoměrné rozložení vytváří lokální shluky i disperzní pole, což ukazuje na aktivní prostředí zachycení, kde pryskyřice interagovala s okolním materiálem, a tento vysoký obsah debris je charakteristickým znakem kusů, které vznikaly v bezprostředním kontaktu s povrchem stromu nebo lesní podestýlkou, kde dochází k intenzivní kontaminaci pryskyřice v průběhu jejího tuhnutí.
Minerální / sedimentární složky
Minerální a sedimentární složky jsou zastoupeny především jemným minerálním sedimentem a drobnými částicemi, které byly do pryskyřice vneseny v průběhu jejího vytékání nebo následného překrytí dalšími vrstvami, přičemž jejich přítomnost naznačuje kontakt s okolním prostředím obsahujícím prach, půdní částice nebo rozpadlé organické materiály, a tyto složky se v jantaru projevují jako drobné inkluze rozptylující světlo, čímž ovlivňují optickou čistotu, ale zároveň poskytují důležitou informaci o sedimentačních podmínkách a dynamice prostředí, ve kterém došlo k zachycení tohoto konkrétního kusu.
Plynové bubliny / kapsle
V pryskyřici jsou přítomny drobné plynové bubliny a mikrokapsle, které vznikly zachycením vzduchu nebo plynů během tuhnutí pryskyřice, přičemž jejich kulovitý až mírně deformovaný tvar odpovídá postupnému zvyšování viskozity materiálu a jejich rozmístění v různých částech objemu naznačuje vícefázový proces tuhnutí, kdy jednotlivé vrstvy pryskyřice uzavíraly malé objemy plynu, což je běžný jev u burmitského jantaru a slouží jako indikátor fyzikálních podmínek v okamžiku jeho vzniku.
Pohyblivé libely (tekutinové kapsle)
Nepřítomny, protože v žádné části objemu jantaru nebyly při vizuální ani UV analýze pozorovány dutiny obsahující tekutinu nebo pohyblivou fázi, která by reagovala na změnu orientace kusu.
BIOLOGICKÝ OBSAH
Hmyz
1 - Brouk (řád Coleoptera, česky brouci), jehož přítomnost je doložena zachovanými částmi těla včetně zřetelných zpevněných struktur odpovídajících krovkám, které jsou typickým znakem tohoto řádu a v jantaru se zachovávají výrazně lépe než měkké části těla, přičemž celkové uložení jedince bez výrazného rozptýlení naznačuje relativně klidnou fázi toku pryskyřice, kdy nedošlo k destruktivnímu transportu, avšak zachované detaily nejsou natolik čitelné, aby bylo možné bezpečně určit čeleď nebo rod, což odpovídá běžné situaci u částečně zachovaných exemplářů.
2 - Velký fragment blanitého hmyzího křídla, který se projevuje jako výrazná plošná membránová struktura s náznakem vnitřního členění, přičemž jeho velikost a proporce přesahují běžné rozměry křídel drobných brouků a současně se nachází odděleně od hlavní inkluze, což ukazuje na samostatného jedince, jehož část byla zachycena nezávisle na hlavním organismu, přičemž charakter membrány odpovídá blanitým křídlům létajícího hmyzu, aniž by bylo možné na základě absence jasné žilnatiny přesně určit jeho taxonomické zařazení.
3 - Druhý samostatný fragment hmyzího křídla, který je uložen v odlišné orientaci i prostorové úrovni než předchozí struktura a vykazuje mírné zvlnění a deformaci, což naznačuje jeho zachycení v odlišné fázi toku pryskyřice, kdy materiál již měl vyšší viskozitu a byl schopen zachytit a částečně deformovat tenkou membránu, přičemž tato separace potvrzuje vícefázový charakter zachycení biologického materiálu a přítomnost více jedinců nebo jejich částí v různých okamžicích.
4 - Menší fragment křídelní membrány, který se projevuje jako tenká, částečně průsvitná struktura bez čitelného systému žilek, přičemž jeho fragmentární charakter a absence kompletního tvaru naznačují mechanické poškození ještě před nebo během kontaktu s pryskyřicí, což odpovídá situaci, kdy se do pryskyřice dostávaly nejen celé organismy, ale i jejich již narušené části.
5 - Drobný hmyzí fragment neurčeného původu nacházející se v dolní části objemu jantaru, který vykazuje nepravidelný tvar bez rozlišitelných morfologických znaků, přičemž jeho charakter odpovídá sekundárně transportovanému materiálu, který byl do pryskyřice vnesen prouděním nebo kontaktem s okolním prostředím a následně uzavřen bez zachování diagnostických struktur umožňujících jeho bližší zařazení.
6 - Mikroskopické hmyzí fragmenty rozptýlené v různých částech pryskyřice, které se projevují jako drobné tmavší nebo poloprůsvitné body organického původu, jejichž velikost a fragmentární charakter neumožňuje jejich přesné určení, avšak jejich přítomnost dokládá, že pryskyřice zachycovala nejen jednotlivé organismy, ale i drobné části biologického materiálu vzniklé rozpadem nebo mechanickým narušením.
7 - Tenká lineární segmentovaná struktura odpovídající fragmentu hmyzí končetiny, u které je patrný náznak článkování a podélné osy, přičemž její izolovaná poloha bez návaznosti na další části těla naznačuje, že byla oddělena od původního organismu ještě před úplným uzavřením v pryskyřici, což odpovídá běžnému procesu fragmentace biologického materiálu v prostředí bohatém na interakce organismů.
8 - Nepravidelný organický fragment hmyzího původu s odlišnou optickou hustotou oproti okolní pryskyřici, který pravděpodobně představuje zbytek měkkých nebo méně sklerotizovaných částí těla, jejichž zachování je v jantaru omezené a často vede k obtížné identifikaci, přičemž jeho přítomnost doplňuje spektrum zachyceného biologického materiálu.
9 - Další drobný fragment hmyzího původu nacházející se v jiné části jantaru, jehož oddělená poloha a odlišná orientace potvrzují vícečetné zachycení biologického materiálu v různých fázích toku pryskyřice, přičemž nejde o součást jednoho jedince, ale o samostatně zachycený element.
10 - Mikrofragment organického původu interpretovaný jako zbytek hmyzí kutikuly, který se projevuje jako drobná nepravidelná struktura s vyšší optickou hustotou, přičemž jeho charakter odpovídá fragmentům exoskeletu, které se v jantaru zachovávají častěji než měkké tkáně a představují běžnou složku mikrobiologického obsahu.
11 - Další drobný organický fragment hmyzího původu, který vykazuje odlišný tvar i optické vlastnosti oproti předchozím strukturám, což naznačuje variabilitu zachyceného materiálu a potvrzuje, že pryskyřice zachytila více typů biologických zbytků pocházejících z různých organismů nebo jejich částí.
12 - Velmi jemné mikroskopické částice hmyzího původu rozptýlené v objemu pryskyřice, které vytvářejí jemný zákal a odpovídají rozpadlým organickým zbytkům, jež byly do pryskyřice vneseny při jejím kontaktu s prostředím bohatým na biologickou aktivitu, přičemž tyto částice představují konečné stadium fragmentace hmyzího materiálu.
Rostlinné inkluze
1 - Jehlicovitý svazek rostlinných struktur tvořený několika paralelně orientovanými podlouhlými elementy, jejichž společné uspořádání a shodný směr orientace ukazují na to, že byly zachyceny současně jako jeden celek v okamžiku, kdy pryskyřice při svém výronu stékala po povrchu vegetace, pravděpodobně přímo po větvi nebo jehličnatém materiálu, přičemž jejich zachování v relativně kompaktní skupině bez výrazného rozptýlení naznačuje minimální transport před uzavřením a tedy přímý kontakt pryskyřice s rostlinným substrátem v místě jejího vzniku.
2 - Samostatná jehlicovitá struktura nacházející se mimo hlavní svazek, která je orientovaná odlišným směrem a nachází se v jiné prostorové úrovni v rámci pryskyřice, což dokládá její nezávislé zachycení v jiné fázi toku pryskyřice, kdy již materiál nebyl v kontaktu s původním zdrojem vegetace, ale pravděpodobně se pohyboval po povrchu kmene nebo jiné části prostředí a sekundárně zachytil jednotlivý fragment, který byl následně izolován a uzavřen v samostatné vrstvě.
3 - První plošný fragment listového charakteru, který se projevuje jako tmavší nepravidelně ohraničená plocha bez patrné žilnatiny, přičemž jeho struktura naznačuje částečný rozklad nebo mechanické narušení ještě před zachycením, což odpovídá situaci, kdy pryskyřice přišla do kontaktu s materiálem již ležícím na povrchu prostředí, například na kůře nebo lesní podestýlce, a tento fragment následně obalila bez zachování jemných anatomických detailů.
4 - Druhý samostatný fragment listového charakteru, který je prostorově oddělený od prvního a vykazuje odlišnou orientaci i tvar, což potvrzuje, že byl zachycen v jiném okamžiku a při jiném směru toku pryskyřice, přičemž tato separace svědčí o vícefázovém ukládání pryskyřice a o dynamickém prostředí, kde docházelo k opakovanému kontaktu pryskyřice s různými částmi vegetace v různých časech.
5 - Jemné lineární rostlinné vlákno bez větvení, které se vyznačuje relativně rovnou morfologií a konstantní tloušťkou, což odpovídá fragmentu povrchové rostlinné tkáně, pravděpodobně uvolněné mechanickým působením prostředí, například větrem nebo pohybem organismů, přičemž jeho zachycení v pryskyřici ukazuje na nízkou viskozitu v dané fázi, kdy byla pryskyřice schopna obalit i velmi jemné struktury bez jejich deformace.
6 - Další samostatné rostlinné vlákno odlišného charakteru, které je kratší, silnější a mírně zakřivené, přičemž jeho deformace naznačuje, že bylo zachyceno v okamžiku, kdy pryskyřice již měla vyšší viskozitu a byla schopna zachytit objekt v pohybu nebo při deformaci, což odpovídá pokročilejší fázi tuhnutí pryskyřice a současně dokládá variabilitu vegetačního materiálu přítomného v okolním prostředí.
7 - Velmi jemné vláknité mikrostruktury rozptýlené v okolí hlavních inkluzí, které vytvářejí mlhavý až síťovitý obraz bez ostrých hranic, přičemž jejich charakter odpovídá rozpadlé rostlinné hmotě nebo biofilmovým strukturám vzniklým činností mikroorganismů, což je běžné v prostředí, kde pryskyřice zachycuje nejen makroskopické fragmenty, ale i mikroskopické zbytky biologické aktivity.
8 - Organický detrit rostlinného původu tvořený drobnými nepravidelnými částicemi rozptýlenými v celém objemu jantaru, který představuje konečné stádium rozkladu vegetačního materiálu, přičemž jeho přítomnost ukazuje na to, že pryskyřice byla v kontaktu s prostředím bohatým na rozpadlou organickou hmotu, typicky lesní podestýlkou nebo povrchem kmene.
9 - Koncentrovaný shluk organického materiálu, který se projevuje jako lokálně tmavší oblast s vyšší hustotou částic, přičemž jeho vznik lze vysvětlit zpomalením toku pryskyřice nebo jejím lokálním hromaděním, kde došlo k akumulaci většího množství rozpadlé biomasy, což vytváří výrazný kontrast vůči okolnímu materiálu.
10 - Velmi jemné prachové částice rovnoměrně rozptýlené v pryskyřici, které odpovídají mikroskopickým fragmentům rostlinného původu nebo pylovým strukturám, přičemž jejich přítomnost je v burmitském jantaru běžná a souvisí s interakcí rostlin a hmyzu v křídových ekosystémech, kde pyl často ulpívá na povrchu organismů a je následně zachycen pryskyřicí
11- Kulovitá mikročástice pravidelného tvaru, která se liší od nepravidelného debris a svým tvarem odpovídá pylovému zrnu, přičemž její izolovaná poloha a zachování naznačují, že byla zachycena samostatně v okamžiku kontaktu pryskyřice s okolním prostředím, pravděpodobně jako část vzdušného transportu pylu.
12- Další kulovitá mikročástice obdobného charakteru nacházející se v jiné části jantaru, která potvrzuje opakovaný výskyt tohoto typu struktur a naznačuje, že pryskyřice zachytila více pylových nebo obdobných mikroskopických částic v různých fázích svého tuhnutí, což je typické pro prostředí s aktivní vegetací a vysokou produkcí pylu.
Houby
Nepřítomny, protože v žádné části jantaru nebyly identifikovány struktury odpovídající hyfám, septám ani jiným morfologickým znakům typickým pro fosilizované houby.
Ichnofosilie (domichnia)
Nepřítomny, protože nebyly pozorovány žádné dutiny ani struktury odpovídající biogennímu vrtání nebo obývání organismy.
STAV A OPTIKA
Indicie vodního / vlhkého prostředí
Přítomnost jemného organicko-minerálního detritu rozptýleného v celém objemu pryskyřice spolu s charakterem sedimentárních částic a jejich nerovnoměrným ukládáním naznačuje, že pryskyřice byla v průběhu svého tuhnutí opakovaně vystavena vlhkému prostředí, pravděpodobně v blízkosti lesní podestýlky nebo v kontaktu s vodou nesoucí jemný materiál, což odpovídá současným poznatkům o prostředí vzniku burmitského jantaru, který byl transportován v rámci říčních nebo pobřežních systémů tropického lesa, kde docházelo k interakci pryskyřice s vodním prostředím a sedimentem.
Čitelnost biologického obsahu
Čitelnost biologického obsahu je částečně omezena přítomností vysoké koncentrace mikročástic a organického detritu, které způsobují rozptyl světla a snižují kontrast mezi jednotlivými strukturami, avšak hlavní inkluze hmyzu i rostlinné fragmenty zůstávají při vhodném nasvícení dobře rozpoznatelné, přičemž právě kombinace částečné čitelnosti a přirozené heterogenity vytváří autentický obraz prostředí zachycení, který je typický pro burmitský jantar vznikající v dynamickém ekosystému s vysokou biologickou aktivitou a přítomností různorodých organických i anorganických složek.
Praskliny
Vnitřní struktura pryskyřice nevykazuje výrazné praskliny ani rozsáhlé narušení kontinuity materiálu, přičemž drobné povrchové nedokonalosti odpovídají běžnému opotřebení a opracování jantaru a nijak zásadně neovlivňují stabilitu kusu ani čitelnost jeho vnitřních struktur, což naznačuje, že fosilizovaná pryskyřice prošla relativně stabilním geologickým vývojem bez významných tlakových deformací nebo sekundárního rozpadu, který by vedl ke vzniku rozsáhlých vnitřních trhlin.
Halo efekt
Halo efekt nebyl při vizuálním ani podsvětlovacím pozorování zaznamenán, což znamená, že v bezprostředním okolí biologických inkluzí nedochází k výraznému optickému zvýraznění jejich kontur způsobenému rozdíly v lomivosti nebo mikrostrukturálními změnami pryskyřice, a absence tohoto jevu odpovídá charakteru kusu, kde převažuje heterogenní prostředí s vysokým obsahem debris, které optické efekty tohoto typu částečně potlačuje.
Stav povrchu
Povrch jantaru je leštěný a vykazuje mírné známky drobných mechanických stop vzniklých během opracování nebo následné manipulace, přičemž celkový stav povrchu je stabilní a umožňuje dobré pozorování vnitřních struktur bez výrazného optického zkreslení, a tento stav odpovídá běžné úpravě sběratelských kusů burmitského jantaru, které jsou zpracovány tak, aby bylo možné co nejlépe prezentovat jejich biologický obsah při zachování přirozeného charakteru materiálu.
Při průsvitu směrem od pozorovatele
Při osvětlení jantaru ultrafialovým světlem ze strany pozorovatele se na povrchu kusu projevuje výrazná modrá až modrofialová fluorescence, která pokrývá většinu viditelné plochy a vytváří dominantní vizuální dojem modrého záření vycházejícího z povrchových vrstev pryskyřice, přičemž v tomto režimu dochází k potlačení kontrastu vnitřních struktur a inkluzí, které se částečně ztrácejí v luminiscenční vrstvě, zatímco celkový efekt odpovídá reálnému chování burmitského jantaru při UV osvětlení bez potřeby domýšlení nebo interpretace.
Při průsvitu směrem k pozorovateli
Při průsvitu v režimu, kdy zdroj ultrafialového světla prochází skrz celý objem jantaru směrem k očím pozorovatele, se projevuje zřetelný kontrast mezi centrální částí kusu a jeho okraji, kdy střed zůstává ve své přirozené žlutohnědé barvě s pouze slabým nádechem fluorescence, zatímco okrajové části vykazují intenzivní modrou až modrofialovou luminiscenci, která vytváří jasně oddělený vizuální efekt lemující celý obvod kusu, přičemž tento rozdíl je přímo pozorovatelný a odpovídá reálnému chování materiálu při průsvitu bez jakéhokoli zjednodušení nebo zobecnění.
Fotografie
Další detailní fotografie tohoto kusu najdete na našem Facebooku.
Bezpečnostní informace: Sběratelský a přírodní předmět. Není určen jako hračka. Nevhodné pro děti do 3 let.













